7 C 192/2022-35 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 210,28 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí a smluvní pokuty ve výši 5 226,35 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo]. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaná dne 27.6.2019 smlouvu, na základě které poskytla tato žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč oproti závazku žalované poskytnutou částku spolu s poplatky ve výši 17 184 Kč právní předchůdkyni vrátit v 14 měsíčních splátkách, a to nejpozději do 27. 8. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když uhradila pouze jednu splátku. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo požadovat úhradu celé dlužné jistiny a dlužné poplatky. Dne 19. 7. 2021 byla předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, kterou žalovaná ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v samotném návrhu. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaná uzavřely dne 27. 6. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 17 184 Kč vrátit, a to v 14 měsíčních splátkách nejpozději do 27. 8.2020. Poplatek představoval úrok v celkové výši 1 925 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru e výši 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 859 Kč a poplatek za hotovostní inkaso plateb ve výši 3 600 Kč (viz smlouva o úvěru ze dne 27. 6. 2019). Právní předchůdkyně svůj závazek ze smlouvy, poskytnout žalované v hotovosti částku 20 000 Kč splnila, jak vyplývá ze smlouvy. Žalovaná však svou povinnost ze smlouvy hradit sjednané splátky řádně a včas nesplnila. Z uvedené smlouvy soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení v případě, že dlužník nezaplatí jakoukoliv splátku řádně a včas. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 soud zjistil, že výše uvedená pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována dopisem ze dne 5. 8. 2021 (z dopisu ze dne 5. 8. 2021) Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek, které žalovaná ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradila (viz předžalobní upomínka ze dne 18. 10. 2021 včetně podacího lístku). 5. Částka, které se žalobkyně žalobou domáhá, je tvořena dlužnou jistinou ve výši 18 210,28 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 592,42 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 8 851,20 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 678,63 Kč, poplatkem za inkaso splátek ve výši 3 251,47 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 181,30 Kč z dlužné jistiny za období od 28. 8. 2020 do 11. 6. 2021, náklady mimosoudního vymáhání ve výši 256 Kč a smluvní pokutou ve výši 5 226,35 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 147,82 Kč za období od 28. 8. 2020 do 11. 6. 2021 počítáno z úrokové sazby 15% ročně z dlužné jistiny. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). 8. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 14. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do dlužné jistiny ve výši 18 210,28 Kč a poplatku ve výši 15 373,72 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 592,42 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 851,20 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 678,63 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 251,47 Kč. Žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky, čímž splnila své závazky z uzavřených smluv, žalovaná však svou povinnost poskytnuté finanční částky vrátit v plné výši nesplnila. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši 18 210,28 Kč a dlužného poplatku 15 373,72 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny za období od 20. 7. 2021 a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 181,3 Kč za období od 28. 8. 2020 do 11. 6. 2021, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 226,35 Kč představující 0,1% denně z nesplacené jistiny za období od 28. 8. 2020 do 10. 6. 2021. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 2 147,82 Kč představující 15 % ročně z dlužné jistiny za období od 28. 8. 2020 do 11. 6. 2021. Soud však v této části shledal žalobu zcela nedůvodnou, neboť smluvní úrok ve výši 15 % nebyl takto mezi účastníky sjednán. Žalobkyně odkazovala na článek smlouvy„ Splatnost úvěru a výše úroku“, z tohoto ustanovení dle názoru soudu nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny po dni splatnosti nevyplývá. Ze smlouvy je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou ve výši 1 925 Kč, přičemž takto byl úrok vypočten za použití úrokové sazby 15 % ročně. Dle znění smlouvy byla smlouva uzavřena na dobu určitou do splatnosti poslední ze sjednaných splátek. V případě prodlení žalované výslovně žalobkyni právo na zaplacení smluvního úroku z dlužné jistiny půjčky ve výši 15 % ročně nevzniklo. Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a„ odvození“ dalšího úroku ze smlouvy neodpovídá podle soudu tomu, jak by daným ustanovením průměrný spotřebitel porozuměl. Měla-li by být smluvními podmínkami založena další obdobná povinnost nad rámec textu smlouvy samotného, pak (odhlédneme-li od otázky, v jakých případech je takový postup ve spotřebitelském právu vůbec možný) musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně není splněno. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny kapitalizovaného na částku 2 147,82 Kč zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 2 390 Kč Tyto náklady se v souladu s § 137 o.s.ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 938 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č.