7 C 206/2022-15 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání za podmínek uvedených v ustanovení § 115a o.s.ř. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky ve výši 1 500 Kč s tím, že dne 5. 11. 2021 provedl odtah vozidla [registrační značka], které bylo provozováno žalovanou. Žalobci vznikly náklady spojené s odtahem a vrácením vozidla zpět do místa odtahu za účelem blokového čištění komunikace ve výši 1 500 Kč Cena za odtažení vozidla při blokovém čistění byla stanovena usnesením schůze Rady [územní celek] č. [spisová značka] ze dne 29. 2. 2019. Žalovaná jako provozovatel vozidla nerespektoval dopravní značku o dočasném zákazu stání, a proto muselo být jeho vozidlo prostřednictvím společnosti [právnická osoba] odtaženo a následně vráceno na místo odtahu. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaná provozovala vozidlo [registrační značka], které dne 5. 11. 2021 bylo z důvodu blokového čištění odtaženo a následně vráceno zpět do místa odtahu. Žalobci tak vznikly náklady v celkové výši 1 500 Kč za odtah a vrácení, které požadoval po žalované. Cena za odtah a vrácení byla stanovena usnesením schůze Rady [územní celek] č. [spisová značka] ze dne 29. 2. 2019. Žalovaná byla o odtahu a ceně informována protokolem uloženým za stěračem vozidla. Odstranění vozidel při blokovém čištění zajišťuje pro žalobkyni na základě pověření primátora [územní celek] č. j.: [spisová značka] ze dne 30. 6. 2016 a Příkazní smlouvy [číslo] ze dne 8. 6. 2016 společnost [právnická osoba] Žalobce žalovanou vyzval k zaplacení žalované částky. 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 5. Po právní stránce posoudil soud věc dle § 19 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a dospěl k závěru, že žalobce provedl na náklady žalované odtah a následné vrácení vozidla a náleží mu tak úhrada vzniklých nákladů stanovené usnesením schůze Rady [územní celek] č. [spisová značka] ze dne 29. 2. 2019 ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila nárok žalobkyně dobrovolně, soud žalobkyni nárok přiznal, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 7. Soud při stanovování výše náhrady nákladů řízení vycházel ze skutečnosti, že žalobce je statutární město. Soud tak odkazuje na konstantní judikaturu Ústavního soudu (viz např. jeho nález ze dne 23. 11. 2010 sp. zn. III. ÚS 2984/09), dle které není možné považovat zastoupení statutárních měst advokátem v jednoduchých věcech jako účelně vynaložený náklad. 8. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).