7 C 269/2022-16 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu domáhala zaplacení celkové částky 19 500 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč nejpozději do 19. 12. 2021. Žalovaný do data splatnosti neuhradil ničeho, a tak vznikl žalobkyni nárok spolu se zaplacením dlužné jistiny a poplatku taktéž na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč, tj. celkem částku 19 500 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný k úhradě žalované částky vyzván předžalobní upomínkou (prokázáno upomínkou a potvrzením o odeslání ze dne [datum]) 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili (případně se ve věci nevyjádřili a soud tedy má za to, že souhlasí) s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč a žalovanému tak vznikla povinnost poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 7 000 Kč vrátit v pěti splátkách do [datum] (prokázáno smlouvou o podnikatelském úvěru [číslo] potvrzením o provedené platbě ze dne 11. 10. 2020). Z článku [anonymizováno] bodu [anonymizováno] smlouvy soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný si sjednali pro případ prodlení žalovaného se splácením sankci ve výši 500 Kč za každé prodlení žalovaného. Žalovaný na poskytnutém úvěru neuhradil ničeho, dostal se tak do prodlení se zaplacením všech pěti splátek a vznikla mu tak povinnost uhradit částku 2 500 Kč (5 x 500 Kč). Zaslání předžalobní upomínky má soud za prokázané z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). 7. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaný však svou povinnost poskytnutou finanční částku spolu s poplatkem vrátit nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokovaný částek, a to dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 7 000 Kč a sankce ve výši 2 500 Kč. 12. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech. Ve všech těchto řízeních se žaloby liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými údaji, a proto je na místě posoudit návrh podaný v nadepsané věci jako ustálený vzor a při určení výše odměny advokáta postupovat podle § 14b advokátního tarifu.