7 C 284/2022-44 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala zaplacení částky 9 111,20 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] uzavřené dne 20. 12. 2020. Tvrdila, že předmětem smlouvy bylo financování nákupu zboží specifikovaného žalovanou – [anonymizováno]. Dne 28. 12. 2020 poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 9990 Kč k rukám prodejce, kterým byla společnost [právnická osoba] Žalobkyně byla v této souvislosti zastoupená prodejcem, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jehož oprávnění uzavírat tento druh smluv vyplývá z mandátní smlouvy ze dne 31. 12. 2017. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutý úvěr spolu s příslušenstvím ve 12 měsíčních splátkách po 984 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 15. 1. 2021 Celkem měla žalovaná uhradit 11 808 Kč. Úrok z úvěru činil 32,97 % ročně. Žalovaná neuhradila splátku č. 5, čímž došlo k porušení podmínek smlouvy a nastala splatnost dluhu. Dlužná částka se tak sestává z neuhrazených splátek ve výši 4 920 Kč (8 krát 984 Kč), zesplatněné jistiny ve výši 2 797,65 Kč, poplatků za zaslané upomínky v celkové výši 450 Kč (3 krát 150 Kč), z nákladů na oznámení o splatnosti ve výši 200 Kč, celkem tedy částky ve výši 8 367,65 Kč, dále ze smluvních pokut ve výši 294 Kč a 449,55 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho, a to ani přes zaslání předžalobní upomínku ze dne 21. 3. 2022. V doplnění žaloby z 18. 10. 2022 žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z: 1. Bankovních a nebankovních registrů (Registr rizikových subjektů Komerční banky = NIP), 2. Registr SOLUS (registr dlužníků, členy jsou zejména banky, pak nebankovní finanční instituce, telefonní operátoři, atd.) 3. Ostatních registrů a databází - Interní platební morálka klienta, [příjmení] [příjmení] [příjmení] [právnická osoba] [anonymizováno], Insolvenční rejstřík (ISIR), Neplatné doklady MVČR, Evidence adres obecních/městských úřadů, Registr hledaných osob, Příjem žalovaného, Výdaje žalovaného, Výdaje na splátky úvěrů, Finanční rezerva / Disponibilní příjem a Demografických a statistických informací (skóringový model). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státním příslušníkem [anonymizována dvě slova], soud se zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval v souladu s ustanovením § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení) a jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy. Soud tak dospěl k závěru, že podle čl. 1 a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí dané věci a podle čl. 3 bod 1 nařízení č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky. 5. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. 6. Žalovaná uzavřela dne 20. 12. 2020 s žalobkyní smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 9 990 Kč na koupi [anonymizováno] od společnosti [právnická osoba], která byla převedena na účet společnosti [právnická osoba] (viz úvěrová smlouva ze dne 20. 12. 2020, mandátní smlouva ze dne 31. 12. 2017 a potvrzení o poskytnutí úvěru). Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky a Sazebník (viz úvěrové podmínky a sazebník). Před poskytnutím úvěru provedla žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalované (viz posouzení úvěruschopnosti a výplatní pásky žalované). Žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky splatit s úrokem ve výši 32,97 % ročně ve dvanácti měsíčních splátkách po 984 Kč od 15. 1. 2020 vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Žalovaná se rovněž zavázala v případě prodlení zaplatit žalobci poplatek za odeslání upomínky ve výši 150 Kč, poplatek za účelně vynaložené náklady související s odesláním oznámení o odstoupení od smlouvy nebo za oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru ve výši 200 Kč a smluvní pokutu ve výši 10% z dlužné měsíční částky. Protože žalovaná řádně nesplácela, když uhradila pouze částku 3 936 Kč (4 x 984 Kč), tedy první čtyři splátky a se splátkami splatnými dne 15. 5. 2021, dne 15. 6. 2021, dne 15. 7. 2021, dne 15. 8. 2021, dne 15. 9. 2021, (po 984 Kč) se dostala do prodlení, došlo v souladu se smluvními ujednáními k zesplatnění jistiny úvěru ke dni 16. 9. 2021 (viz přehled plateb ze dne 14. 3. 2022 pro smlouvu č. [anonymizováno], zesplatnění pohledávky ze dne 30. 9. 2021 a tabulka umoření). Celkem tak žalovaná žalobkyni dluží částku 9 111,20 Kč s příslušenstvím. 7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 8. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr i s dohodnutým úrokem, jakož i platit sjednané poplatky. Žalovaná tuto svou povinnost neplnila řádně a včas. Protože žalovaná dluh ve lhůtě splatnosti neuhradila, dostala se do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 111,20 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 13. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 8 C 398/2021, 35 C 336/2021, 24 C 277/2021 či 22 C 180/2021) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za doplnění žaloby z 18. 10. 2022, když všechny zde uvedené skutečnosti měly být obsaženy v samotné žalobě. O povinnosti zaplatit n