7 C 297/2022-19 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 451,75 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s [anonymizováno] [právnická osoba] smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 92 166 Kč; nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 15 % p.a., rovněž se zavázal platit poplatky. Žalovaný dluh řádně formou měsíčních splátek ve výši 2 566 Kč neplnil, ač byl upomínán k zaplacení dlužných částek s tím, že pokud tak neučiní, stane se celý zůstatek na úvěrovém účtu splatným. Žalovaný na výzvu nereagoval, úvěr byl proto k 7. 10. 2021 zesplatněn. Žalobkyně se tak domáhala uhrazení jistiny ve výši 44 951 Kč, poplatku ve výši 500 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 576,44 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 882,37 Kč a dále jdoucího příslušenství od 16.11.2021 do zaplacení. Dne 29. 8. 2018 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] a dále dne 7. 12. 2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a [právnická osoba] a.s., čímž pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí. 4. Na základě provedeného dokazování vzal za prokázaný tento skutkový stav věci: 5. Žalovaný uzavřel s [právnická osoba] dne 16. 10. 2018 smlouvu o [anonymizována dvě slova] [číslo] na základě níž [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 92.166 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jej i s úrokem ve výši 15 % ročně z nesplacené jistiny v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 566 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje 20. 11. 2018, přičemž poslední splátka měla být zaplacena 20.11.2022, dále se zavázal hradit poplatky dle sazebníku (prokázáno Smlouvou o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo]). Žalovaný čerpal úvěr ve výši 92.166 Kč (ze Souhrnného výpisu pohybů na účtu), nesplácel jej však řádně, proto byl úvěr ke dni 7. 10. 2021 prohlášen za splatný. K tomuto datu dluh žalovaného činil na jistině 44 951,75 Kč, na úroku 2 576,44 Kč, úroku z prodlení 882,37 Kč a na poplatcích 500 Kč (prohlášení o okamžité splatnosti). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 11. 2021 byla pohledávka postoupena z [právnická osoba] na [právnická osoba] a.s. a dále dne 7. 12. 2021 byla smlouvou o postoupení pohledávek uvedená pohledávka za žalovaným postoupena z [právnická osoba] na [právnická osoba], tj. žalobkyni. Dne 17. 1. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 92 166 Kč a žalovanému vznikla povinnost vrátit jej žalobkyni spolu se sjednaným úrokem z úvěru a poplatky. Ke dni 7.10.2021, kdy byl dluh pro neřádné plnění žalovaným ze strany žalobkyně zesplatněn, byl tvořen žalobkyní uváděnou dlužnou jistinou ve výši 44 951,75 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 576,44 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 882,37 Kč a poplatky ve výši 500 Kč. V tomto žalobkyní požadovaném rozsahu bylo žalobě vyhověno. Soud pouze podotýká, že žalobkyně ke správně vyčísleným kapitalizovaným úrokům přiřadila chybné období 8.10.2021 až 15.11.2021. Nesprávnost daného období je zřejmá jednak z okamžitého zesplatnění úvěru ze dne 7.10.2021, kde součet výše požadovaných částek odpovídá k tomuto datu, tj. ke dni 7.10.2021, požadované částce. Navíc za dané období 8.10.2021 až 15.11.2021 by ani výše smluvního úroku, ani výše zákonného úroku z prodlení nedosáhly uváděné výše 2 576,44 Kč a 882,37 Kč. Protože žalovaný dluh doposud zcela neuhradil, je dle § 1968 o.z. v prodlení v důsledku čehož je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Za období od 16.11.2021 do zaplacení tak žalobkyně důvodně požadovala úhradu příslušenství, tj. dále plynoucího smluvně sjednaného úroku z úvěru z dlužné jistiny 44 951,75 Kč a zákonného úroku z prodlení z této jistiny. Soud proto žalobě i v tomto rozsahu vyhověl. 12. Za prokázanou má soud i aktivní legitimaci žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedla, a to včetně jejího příslušenství. Dnem účinnosti této smlouvy tak vznikla aktivní legitimace žalobkyně. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 997 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 819 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 951,75 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 378 Kč. 14. Aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, který je nadto opakovaně soudně uplatňován (viz např. sp. zn. 8 C 118/2022, 46 C 117/2022, 46 C 25/2022), a jehož předmětem je vymáhání pohledávek vyplývajících z nesplaceného úvěru. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 vyhlášky. 15. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).