7 C 46/2022-23 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 98 488,22 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 30 % ročně a dále částky 7 084,89 Kč představující obchodní úrok kapitalizovaný ke dni 5. 8. 2021, částky 131,28 Kč představující zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od zesplatnění do 25. 8. 2021, částky 255,06 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení počítaný z obchodního úroku a částky 4 950,95 Kč představující dlužné poplatky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 8. 2. 2021 se žalobkyní smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala splácet jistinu úvěru i s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 865,11 Kč. Žalovaná s žalobkyní si rovněž sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně. Žalovaná sjednané splátky neplnila řádně a včas, žalobkyně tak žalovanou vyzvala k okamžitému splacení všech svých pohledávek. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ač byla žalobkyní k úhradě vyzývána. 2. Podáním ze dne 4. 5. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět. Uvedla, že žalovaná před podáním žaloby uhradila dne 14. 9. 2021 částku 17 435 Kč a po podání žaloby dne 8. 10. 2021 pak dále částku 3 000 Kč. Navrhla proto, aby ji soud přiznal částku 92 210,84 Kč s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 95 210,84 Kč od 15. 9. 2021 do 8. 10. 2021 a s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 92 210,84 Kč od 9. 10. 2021 do zaplacení s tím, že ve zbytku bere žalobu zpět. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 4. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 5. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Účastníci uzavřeli dne 8. 2. 2021 smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] jejíž nedílnou součástí byly produktové podmínky komerčního bankovnictví a úrokový lístek. Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou 17,4 % ročně. Současně se žalovaná zavázala hradit v případě prodlení smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny (ze smlouvy o úvěru [číslo] z produktových podmínek a úrokového lístku). Žalobkyně se ve shora specifikované smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit nejpozději do 6. 3. 2025 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 865,11 Kč. Žalovaná úvěr ve výši 100 000 Kč čerpala dne 8. 2. 2021 (z výpisu z úvěrového účtu). Žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas, dostala se do prodlení s úhradou splatných závazků vůči žalobkyni, proto žalobkyně dopisem ze dne 7. 8. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě celé úvěrové pohledávky, kdy k zesplatnění pohledávky došlo ke dni 5. 8. 2021 (z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 7. 8. 2021). Žalovaná ačkoliv byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 1. 9. 2021 celou dlužnou částku neuhradila (z předžalobní upomínky ze dne 1. 9. 2021 včetně podacího lístku). Z tvrzení žalobkyně dále vyplývá, že žalovaný uhradila dne 14. 9. 2021 částku 17 435 Kč a dne 8. 10. 2021 pak dále částku 3 000 Kč. 6. Zaplacení zbývající dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 8. Dle ustanovení § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nemusí soud zjišťovat stanovisko ostatních účastníků ke zpětvzetí návrhu. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. V projednávané věci žalobkyně vzala svůj návrh na zahájení řízení zpět v rozsahu uvedeném ve výroku II tohoto rozsudku, a to před prvním jednáním ve věci. Soud proto řízení v uvedené části zastavil. 14. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla ve zbývající části podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 100 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr i s dohodnutým úrokem. Žalovaná tuto svou povinnost neplnila řádně a včas, žalobkyně proto žalovanou vyzvala k okamžitému splacení celé pohledávky. Protože žalovaná dluh doposud zcela neuhradila, je dle § 1968 o.z. v prodlení, v důsledku čehož je povinna platit i úrok z prodlení ve smluvní výši. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 420,90 Kč. Tato částka představuje 68,56 % (84,28 % úspěch ku 15,72 % neúspěch) z jejich celkové výše 32 702,60 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobkyně a neúspěchu žalobkyně. Soud za neúspěch žalobkyně považuje zastavení řízení co do částky 17 435 Kč, neboť žalobkyně podala žalobu v uvedené výši bez ohledu platbu žalovaného před podáním žaloby, čímž zavinila, že řízení muselo být v této části zastaveno (§ 146 odst. 2, věta prvá o.s.ř.). Celkové náklady ve výši 32 702,60 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 437 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 110 910,40 Kč sestávající z částky 5 540 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby ve věci (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, částečné zpětvzetí žaloby) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 4 905,60 Kč. 16. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).