8 C 142/2020-118 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhali určení, že jsou spoluvlastníky pozemku (v SJM) pozemku [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Líbeznice u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ (dále jen„ pozemek [parcelní číslo]“). Uvedli, že kupní smlouvou ze dne 10. 12. 1979 koupili dům [adresa] spolu s pozemkem p. č. st. [anonymizováno], na němž dům stojí (dále jen„ dům [adresa]“ a„ pozemek p. č. st. [anonymizováno]“), a to od původního vlastníka domu pana [jméno] [příjmení] [adresa] byl spolu s pozemkem p. [číslo] pozemkem p. č. st. [anonymizováno] ohraničen zdí. Z toho důvodu byli žalobci po zakoupení domu [adresa] a pozemku p. č. st. [anonymizováno] přesvědčeni, že celý ohraničený komplex je tvořen pouze domem [adresa] a pozemkem p. č. st. [anonymizováno], které řádné zakoupili kupní smlouvou. S ohledem na to, že předmětná zeď byla ve špatném technickém stavu, žalobci zbourali horní část zdi a na jejím místě vybudovali kovový plot. Žalobci se o tom, že pozemek [parcelní číslo] není jejich vlastnictvím, dozvěděli až z dopisu právního zástupce žalované ze dne 25. 2. 2019, který si převzali v březnu roku 2019 Žalobci jsou přesvědčeni, že pozemek [parcelní číslo] drželi takovým způsobem, že došlo k mimořádnému vydržení tohoto pozemku a žalobou se proto domáhají určení, že jsou vlastníky pozemku. 2. Žalovaná nárok žalobců neuznala. Učinila sice nesporným, že žalobci nabyli vlastnické právo k pozemku p. č. st. [anonymizováno] a domu [adresa] na základě kupní smlouvy označené žalobci, uvedla však, že držba žalobců nedosahuje kvality nezbytné pro (mimořádné) vydržení. Žalovaná zdůraznila, že výměra pozemku p. č. st. [anonymizováno] odpovídá 257 m2 a půdorys domu [adresa] pak činí přibližně 85 m2. Výměra pozemku [parcelní číslo] pak činí 134 m2 a rozloha tohoto pozemku tak prakticky odpovídá nezastavěné ploše pozemku p. č. st. [anonymizováno], u nějž je nabytí vlastnického práva mezi účastníky nesporné. Žalobcům tak muselo být zřejmé, že rozloha celého komplexu je výrazně větší, než je výměra pozemku p. č. st. [anonymizováno], který řádně zakoupili dle kupní smlouvy. Tomu nasvědčuje i to, že výměra pozemku p. č. st. [anonymizováno] byla v kupní smlouvě výslovně uvedena. Jestliže žalobci uvedli, že pozemek nepřeměřovali, pak to může jít pouze k jejich tíži. Konečně uvádí-li žalobci, že celý komplex oplotili, museli změřit rozlohu celého komplexu pozemků, minimálně aby zjistili, jaké množství stavebního materiálu potřebují a tím se přesvědčit o tom, že rozloha celého oploceného území neodpovídá kupní smlouvě. Žalovaná také poukázala na to, že pozemek p. č. st. 97 byl historicky nějakým způsobem zvětšován (což má být mj. prokázáno historickými mapami) a na pozemku docházelo k určitým přístavbám, čehož si měli být žalobci vědomi a z čehož také vyplývají nedostatky v jejich držbě. Z provedeného dokazování bylo zjištěno: 3. Z notářského zápisu [spisová značka], NZ [číslo] ze dne 10. 12. 1979 bylo zjištěno, že tímto notářským zápisem je zachycena kupní smlouva, na jejímž základě žalobci koupili dům [adresa] s pozemkem p. č. st. [anonymizováno]. Stejná zjištění byla učiněna i z nesporných tvrzení účastníků. 4. Ze záznamů o komunikaci mezi účastníky, resp. jejich právními zástupci, ze dní 17. 2. 2020, 20. 4. 2020 a 24. 4. 2020 bylo zjištěno, že mezi účastníky nebyla nalezena shoda ohledně smírného řešení věci. 5. Z aktuální ortfotomapy katastru nemovitostí bylo zjištěno, že současné polohové uspořádání pozemku p. č. st. [anonymizováno], pozemku p. [číslo] domu [adresa] je následující: dům [adresa] stojí v podstatě na rohu ulic [ulice] a [ulice]. Ulice [ulice] prochází na jih od domu, ulice [ulice] se nachází na východní straně domu. Dům je přístupný zejména z ulice [ulice], kde je zřízen hlavní vchod (k tomu blíže viz poznatky učiněné z fotografií v dalších odstavcích odůvodnění rozsudku). Přístup a vchod k domu je však realizován přes pozemek p. [číslo] neboť pozemek p. č. st. [anonymizováno] přímo nesousedí s ulicí [ulice] - přístup na pozemek p. č. st. [anonymizováno] je tak z ulice [ulice] realizován přes pozemek p. [číslo] který s ulicí [ulice] přímo sousedí. Pozemek [parcelní číslo] má tvar poměrně úzkého pruhu, který na východní straně pozemku sousedí s ulicí [ulice], na západní straně pak sousedí s pozemkem p. č. st. [anonymizováno]. 6. Z fotografií předložených žalobci, které dle žalobců pochází z roku 1979, resp. 1980 bylo zjištěno, že na fotografiích je poměrně zblízka zachycena stavba domu [adresa] Vedle domu je jasně patrná stavba zdi, která dům [adresa] obklopuje v zásadě po jeho celé hranici s ulicemi [ulice] a [ulice]. Při pohledu z ulice [ulice], je jasně patrné, že zeď je vyvedena až k hraně ulice, kde se nachází hlavní vchod a při poznatcích učiněných v bodě 5. odůvodnění má z toho soud za prokázané, že v daném období byl jako jeden celek obezděn celý komplex pozemků p. č. st. [anonymizováno], [parcelní číslo]. 7. Z dobové fotografie předložené žalovanou bylo zjištěno, že je na ní zachycen zejména roh ulic [ulice] a [ulice], kdy fotografie je pořízena z ulice [ulice] směrem na [anonymizováno]. Na fotografii je patrná především budova nacházející se v popředí fotografie a zeď pokračující od stavby v severní části až k hranici s ulicí [ulice]. 8. Z fotografií zachycujících dle žalobců současný stav domu a okolí, bylo zjištěno, že původní zeď byla zbourána zhruba do výšky jedné třetiny a na zbylé části zdi byl zbudován kovový plot. Jedna z fotografií zobrazuje z nadhledu uceleným způsobem pozemek p. č. st. [anonymizováno] pozemek p. [číslo] včetně stavby zdi a domu [adresa]. Z této fotografie je patrné že zeď, resp. zeď s kovovým plotem obestavuje celý komplex obou pozemků (p. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo]. V severovýchodním rohu pozemku [parcelní číslo] pak stojí stavba dílny (možná zahradního domku či obdobně), přičemž u této stavby se do rohu sbíhají také zdi ohraničující celou plochu. 9. Ze zprávy o revizi elektrického zařízení ze dne 26. 4. 1996, sdělení místního národního výboru v Líbeznicích žalobci z 9. 9. 1980 k projednání žádosti o rekonstrukci, sdělení místního národního výboru v Líbeznicích žalobci z 9. 9. 1980, sdělení k úpravě před domem žalobce, kopie stavebního povolení ze 14. 5. 1993, týkající se nástavby rodinného domu [adresa] na pozemku [anonymizováno] v Líbeznicích, sdělení místního národního výboru v Líbeznicích žalobci z 9. 9. 1980, týkající se adaptace rodinného domku, kolaudační rozhodnutí Obecního úřadu v Líbeznicích, týkající se povolení užívání stavby pro bydlení v rozhodnutí ze 14. 5. 1996 čj. [číslo], žádosti žalobce adresované Obecnímu úřadu v Líbeznicích, Komisy pro výstavbu, žádost o povolení úpravy chodníku před rodinným dokem a žádosti žalobce ze 4. 9. 1980 Komisy pro výstavbu při NV Líbeznice - žádost o povolení elektro přípojky bylo zjištěno, že v žádné z těchto listin není ze strany obce resp. příslušných správních úřadů žádná zmínka o pozemku p. [číslo] přestože se dané listiny týkají pozemku p. č. st. 97. 10. Z archviálií - mapových zákresů z Ústředního archivu zeměměřičství a katastru z období 1842 - 1964 nebyla s ohledem na právní posouzení soudu (viz další body odůvodnění) učiněna žádná relevantní zjištění. 11. Ze snímku pozemkové mapy a výpisu z evidence nemovitostí, obojí z roku 1987, bylo zjištěno, že v této evidenci byli žalobci vedeni (pouze) jako vlastníci pozemku p. č. st. [anonymizováno] a pozemku [parcelní číslo]. 12. Z plánu obce Líbeznice z roku 1920 nezjistil soud žádné nové okolnosti. 13. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v obci Líbeznice bydlí od narození a pamatuje si, že žalobci předmětný pozemek zakoupili někdy v 70. letech. Pamatuje si, že žalobci koupili pozemek oplocený a na oplocení nic neměnili, tedy oplocení (ohraničení) pozemku nijak nezměnilo své hranice oproti stavu při koupi nemovitostí. 14. Z výslechu svědkyně [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že v obci Líbeznice bydlí od roku 1963 a pamatuje si ještě na předchozího majitele domu [adresa], pana [příjmení]. Svědkyně si pamatuje, že v době, kdy žalobci nemovitosti koupili, byl dům oplocený a směrem do ulice [ulice] stála zeď. Na rohu zdi kdysi stál baráček, teď možná využívaný jako kůlna. Oplocení a vyzdění okolo pozemku je dle svědkyně v současné době stejné, jako když žalobci nemovitosti koupili. 15. Z výslechu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v obci Líbeznice bydlí od narození, původně bydlel po dobu asi 40 let v ulici [ulice]. Svědek si pamatuje, v jaké podobě byly pozemky oploceny, když je žalobci koupili a podle názoru svědka zůstalo oplocení dodnes v nezměněné podobě. Žalobci podle svědka žádnou úpravu oplocení neprovedli. 16. Právní posouzení bylo založeno na zejména na ustanoveních zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), když důvodem pro podání žaloby je mimořádné vydržení dle § 1095 o. z., které nebylo v minulém občanském zákoníku vůbec zakotveno. 17