8 C 173/2022-83 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové částky 32 050,95 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovaným. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěrový rámec až do limitu 30 000 Kč. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet ověřením jeho tvrzených příjmů z výpisů z jeho bankovního účtu, nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, prověřením úvěrové minulosti žalovaného a jeho splátkové morálky. Žalovaný úvěr čerpal, avšak svou povinnost jej vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 18,9 % p.a. nesplnil a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek, právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr splatný ke dni 1. 10. 2019 zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen na jistině částku 32 050,90 Kč, na smluvním úroku částku 393,85 Kč. Jelikož se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužných částek, požaduje žalobkyně též zaplacení zákonných úroků z prodlení z nesplacených částek včetně smluvního úroku ve výši 18,90 % od 2. 10. 2019 do zaplacení. Tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení dlužných částek vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný ve věci uvedl, že má pochybnosti o tom, jakým způsobem žalobkyně získala předmětnou pohledávku. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ve znění dodatku ke smlouvě o kontokorentním úvěru vedeném na účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou, na základě které mohl žalovaný čerpat finanční prostředky s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, které pak měl vrátit spolu s dohodnutým úrokem ve výši 18,90 % ročně. 6. Z listiny označené jako Posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 6. 12. 2016 bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně si prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr ověřením příjmů a výdajů žalovaného z výpisu jeho bankovního účtu, lustrací žalovaného v insolvenčním rejstříku a ověřením úvěrové minulosti žalovaného a taktéž jeho platební morálky. 7. Z výpisu bankovního účtu žalovaného za období od 1. 5. 2016 do 31. 10. 2016 soud zjistil, jaký měl žalovaný v daném období příjmy a výdaje. 8. Z výpisu označeného jako Podklady pre súdne konanie soud zjistil, že žalovaný čerpal od právní předchůdkyně žalobkyně celkem částku 32 020,95 Kč. 9. Z listiny označené jako Poslední výzva před podáním žaloby ze dne 9. 10. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 32 590,78 Kč skládající se z nepovoleného přečerpání ve výši 32 050,95 Kč a úroků ve výši 539,83 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2020 včetně Přílohy č. 1 bylo soudem zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla uzavřena smlouva, na základě které měla být pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. 11. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 2. 2020 včetně Poštovního podacího archu ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalovanému přípis, ve kterém ho informovala, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. 12. Z listiny označené jako Oznámení oprávním zastoupení, výzva k úhradě dluhu ze dne 17. 2. 2020 včetně Poštovního podacího archu ze dne 17. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně+ prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému předžalobní upomínku k úhradě žalované částky. 13. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 14. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 15. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok z titulu smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 16. Podle ustanovení § 2395 odst. 1 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle ustanovení § 9 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 18. Podle § 1751 odst. 1 o.z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 19. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 20. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 22. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 23. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána z převážné části důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru (ve znění jejího dodatku), na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 32 050,95 Kč. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně řádně schopnost žalovaného úvěr splácet, když zjistila, že žalovaný má příjmy ve výši cca 18 000 Kč a krom běžných výdajů taktéž výdaj na splátku úvěru ve výši 500 Kč. Jelikož splátka nově sjednaného úvěru činila 2 500 Kč, zvýšily se výdaje (krom těch běžných) na 3 000 Kč. Žalovanému tak zůstávalo stále dostatek financí k uspokojování svých potřeb. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek, právní předchůdkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila (přípisem ze dne 3. 10. 2019). Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Jelikož žalovaný i po zesplatnění zůstal v prodlení s úhradou dluhu vůči právní předchůdkyni žalobkyně a je tedy v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z dlužné částky a taktéž zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky, a to v období od 4. 10. 2019 (ode dne následujícího po dni, ve kterém právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila pohledávku žalovaného) do zaplacení. V tomto rozsahu soud shledal žalobu důvodnou a žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku). 24. Soud však zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení požadovaného příslušenství z žalované částky před datem 4. 10. 2019. Jak bylo v řízení prokázáno, (právní předchůdkyně) žalobkyně zesplatnila úvěr přípisem ze dne 3. 10. 2019, nejdříve k tomuto dni se tak úvěr mohl stát splatným a nejdříve ode dne následujícího se mohla žalovaný dostat do prodlení. V tomto rozsahu tak soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). Jelikož žalobkyně uplatňuje vyšší částku pouze u kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, týká se zamítavé rozhodnutí pouze těchto. 25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že