9 C 144/2020 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 10.3.2020 domáhala zaplacení částky 121 247 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že žalovaná na základě pracovní smlouvy ze dne 3.3.2018 vykonávala pro žalobkyni práci na pozici asistentka prodeje na adrese [adresa]. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 12.4.2018 dohodu o hmotné odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování, kterou žalovaná převzala hmotnou odpovědnost za hotovost v pokladně. Žalobkyně jako zaměstnavatel provedla ke dni 31.12.2019 inventarizaci majetku a na pokladně žalované zjistila schodek ve výši 121 247 Kč, který byl zaviněn žalovanou. V té době vedly pokladnu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], neboť žalovaná měla v období od 30.12 – 31.12.2019 dovolenou. Rozdíl ve faktickém stavu finančních prostředků na pokladně a stavem dle účetního programu Pohoda byl na pokladně žalované zjištěn již v období od 2.9.2019 do 31.12.2019, kdy byla provedena inventarizace majetku. Žalovaná vždy odlišný stav pokladny stvrdila svým podpisem. Uvedené manko žalované kolísalo i po 28.1.2020, kdy byla pro žalovanou zřízena nová pokladna, a již po třech dnech užívání na ní žalované vzniklo manko ve výši 4 893 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými jí zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou či zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, žalobkyně s ní rozvázala pracovní poměr okamžitým zrušením, a to ke dni 17.2.2000. V okamžitém zrušení pracovního poměru žalobkyně upozornila žalovanou na konkrétní výši škody a na její povinnost k její úhradě. Žalovaná s okamžitým zrušením pracovního poměru souhlasila a podepsala jej; vyčíslenou škodu však odmítla uhradit. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila, že u žalobkyně pracovala jako asistentka prodeje, nejdříve na [anonymizováno] v [obec a číslo], posléze v [část obce]. Své povinnosti z pracovního poměru plnila žalovaná vždy svědomitě a zodpovědně; jinak by jí žalobkyně neprodloužila pracovní smlouvu. Rozdíly v pokladně vznikaly, tyto se vždy dohledaly a nebyly způsobeny nedbalostí žalované. Dohodu o hmotné odpovědnosti žalovaná uzavřela 12. 4. 2018. Poté nebyla žalované pokladna předána, nebyla provedena inventarizace. Ta neprobíhala ani při příchodu či odchodu dalších zaměstnanců ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], slečna [příjmení], pan [příjmení]). Na pokladně pracovaly původně tři pracovnice, od května 2019 pracovala na pokladně žalovaná sama. V dohodě o hmotné odpovědnosti bylo uvedeno, že klíče od pokladny jsou umístěny v kanceláři na stanoveném místě a že do kanceláře nemají mimo pracovní dobu přístup žádné nepovolané osoby. To však neodpovídalo realitě. Klíče byly ukládány do volně přístupného šuplíku pod pokladnou, a to jak na původním pracovišti, tak na pracovišti novém, o čemž zřejmě věděli všichni zaměstnanci. Pokud jde o inventuru provedenou ve dnech 30.12.2019 – 31.12.2019, žalovaná namítla, že jí nebyla přítomna, ani o ní nebyla předem informována. O výsledku inventury se dozvěděla až na začátku února, dva týdny před okamžitým zrušením pracovního poměru, kdy jí bylo přikázáno doklady ke schodku dohledat nebo schodek zaplatit. Doklady mohla dohledat jen za součinnosti jednatelky žalobkyně [jméno] [příjmení], která však se žalovanou nespolupracovala, neboť řešila kontrolu ze strany finančního úřadu. Totéž platí o inventuře, která dle textu okamžitého zrušení pracovního poměru měla proběhnout dne 11. 2. 2020. V době této kontroly chodila žalovaná do zaměstnání, avšak o inventuře nebyla informována. Žalovaná dále namítala, že listina označená jako„ stav pokladny“ neprokazuje výši schodku. Pokladna byla účtována v účetním systému Pohoda tak, že žalovaná zaúčtovala přijatou hotovost za prodané zboží v obchodě, dále zaúčtovala fakturu za zboží předané k rozvozu firemnímu řidiči, které však dosud nebylo uhrazeno, a to jako minus; po odvozu zákazníkovi převzala žalovaná od řidiče hotovost uhrazenou zákazníkem, kterou zaúčtovala jako plus. Do účetního systému pokladny účtovala jednatelka žalobkyně též hotovost předanou žalovanou do trezoru, do kterého žalovaná přístup neměla. Peníze jednatelům do trezoru předávala oproti podpisu. Kontrolu trezoru dělala jednatelka žalobkyně cca 1x za 14 dnů; pokud zjistila, že je tam méně peněz, původní částku uvedenou v archu (převzatou od žalované) přeškrtla a napsala novou (nižší) částku. Řidičům se dále vydávala hotovost buď z pokladny nebo trezoru k placení zboží ve firmě, kde přijímali jen hotovostní platby; poté ani nebylo zřejmé, kam zaúčtovat vratky (zda do pokladny nebo do trezoru). Žalovaná dále vystavovala faktury za zboží a zálohové faktury, jinak do účetního systému přístup neměla. Žalovaná nesouhlasila s okamžitým zrušením pracovního poměru, ale tento dopis musela podepsat; zároveň dolů připsala, že s mankem nesouhlasí. 3. V průběhu řízení žalobkyně doplnila svá tvrzení (podáním ze dne 2.8.2021), že klíče od pokladny žalované byly skutečně uloženy v šuplíku ve stole pod pokladnou, který nebyl uzamčen, nicméně je vysoce nepravděpodobné, aby třetí osoba klíče každý den vzala a hotovost z pokladny odcizila, neboť z přehledu je zřejmé, že stav pokladny kolísal žalované prakticky každý den. Navíc šuplík pod pokladnou je pod dohledem kamer 24 hodin denně; mimo pracovní dobu je budova střežena alarmem. Schodek na svěřených hodnotách na pokladně žalované ve výši 121 247 Kč byl dne 31.12.2019 zjištěn náhodou, neboť v době dovolené žalované pokladnu přebrala [jméno] [příjmení], která na rozdíl od žalované plnila své povinnosti dle směrnice [číslo] a na konci dne spočítala řádně hotovost v pokladně, která měla korespondovat s účetním systémem Pohoda. Schodek zjištěný toho dne byl o 45 066 Kč vyšší než při posledním přepočítání pokladny žalovanou před jejím nástupcem na dovolenou. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že by žalovaná neměla přístup do všech agend spojených s pokladnou; měla přístup do účetního systému s výjimkou mzdové agendy a agendy banky. Jednou týdně se u žalobkyně prováděla kontrola hlavního trezoru oproti odevzdaným hotovostem, kterou žalobkyně pokladním odepisovala, a pokud byla zjištěna chyba v podepisovaných odvodech oproti hlavnímu trezoru, byla vždy dohledána a napravena. Chyba mohla vzniknout pouze v případě, že se v soupisu stavu trezoru neodečetl odvod do banky nebo platba dodavateli. Jednatelka žalobkyně paní [příjmení] byla připravena být žalované nápomocna s dohledáváním dokladů, žalovaná ji však nikterak nekontaktovala. Pokud jde o účtování faktur za rozvoz splatných v hotovosti, tak tyto platby se automaticky zaúčtovávaly jako příjem, příjmový doklad měl být 3x vytištěn, 2 kopii se předaly řidiči, jednu si ponechala pokladní, aby hlídala převzetí hotovosti od řidiče. Hotovost do trezoru se odevzdávala jednatelům oproti podpisu. Zůstatky z nákupu se vždy odevzdávaly do pokladny. Žalovaná nikdy neupozornila na rozdíly v pokladně a v rozporu se směrnicí denně podepisovala výkaz o stavu pokladny, ačkoliv v ní kolísaly částky v řádech tisíců, a tento rozpor nikdy neohlásila. Na pokladně se dříve střídalo vícero pracovníků, nicméně minimálně od 2.9.2019 vedla žalovaná pokladnu sama. Pracovní povinnosti žalované pro práci s pokladnou byly stanoveny směrnicí [číslo] se kterou byla seznámena při nástupu do zaměstnání a která jí byla dále vysvětlena její nadřízenou [jméno] [příjmení]. Žalovaná dle této směrnice měla na konci dne řádně spočítat hotovost v pokladně, která měla odpovídat stavu pokladny v účetním systému Pohoda. Jakýkoliv rozdíl měla nejpozději do následujícího dne do 8hod nahlásit své nadřízené paní [jméno] [příjmení] anebo [jméno] [příjmení]. Předmětnou žalobou se žalobkyně domáhá náhrady škody spočívající ve schodku zjištěném při náhodné kontrole ke dni 31.12.2019. 4. Při jednání dne 5.8.2021 žalobkyně doplnila svá tvrzení, že v pokladně, kterou vedla žalovaná, se účetně evidoval stav pokladny, peníze z rozvozu, platby od dodavatelů a trezor. K trezoru měli přístup pouze oba jednatelé; peníze do trezoru předávala pokladní jednatelům zpravidla na konci dne oproti podpisu. Z trezoru se odváděly peníze do banky, jednatelka napsala žalované (či jiné pokladní) e-mail, jaká částka do banky odešla. Hotovostní platby od dodavatelů šly přes pokladnu, větší částka přes trezor. Přehled dodávek odběratelům byl veden v tabulce v počítači, k níž měli zaměstnanci žalobkyně přístup. 5. Usnesením ze dne 30.9.2020 č.j. 126C 11/2020-40 vyslovil Okresní soud v Ostravě místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu. 6. Soud ve věci provedl důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti: 7. Z pracovní smlouvy uzavřené dne 3. 4. 2018 mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že žalovaná u žalobkyně pracovala na pozici asistentka prodeje. Pracovní smlouvy byla uzavřena na dobu určitou do 2. 4. 2019. Z dodatku [číslo] k této pracovní smlouvě uzavřeného dne 28. 3. 2019 vyplývá, že pracovní smlouva byla prod