9 C 42/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 15. 3. 2022 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku uvedenou shora ve výroku I. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 16. 7. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku splatit spolu s úrokem v 96 měsíčních splátkách ve výši 2 552 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly úvěrové podmínky. Jelikož žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni 14. 12. 2021 zesplatnila. Po zesplatnění a po částečné úhradě (částkou 34 276 Kč) žalovaná zůstala žalobkyni dlužna částku 97 253,57 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 94 617,57 Kč, dlužných poplatků za pojištění ve výši 836 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč, včetně úroku ve výši 23,94 % ročně z dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za období od zesplatnění do zaplacení, přičemž za období od zesplatnění do podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tyto úroky kapitalizovala částkou 13 029,88 Kč (úrok ve výši 23,94%) a částkou 1 740,88 Kč (zákonný úrok z prodlení). Žalovaná do podání návrhu na dlužných částkách neuhradila ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně. 2. Elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu Praha-východ ze dne 29. 3. 2022, č.j. EPR 68722/2022-5, uložil soud žalované, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu zaplatila žalobkyni částku ve výši 97 253,57 Kč s příslušenstvím, nebo aby ve stejné lhůtě podala proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor. 3. Žalovaná podala proti elektronickému platebnímu rozkazu Okresního soudu Praha-východ ze dne 29. 3. 2022, č.j. EPR 68722/2022-5, řádně a včas odpor, v němž uvedla, že nepopírá, že žalovaná částka představuje půjčku, kterou žalobkyni nevrátila, přičemž její majetkové a příjmové poměry jí neumožňují, aby celou částku uhradila ihned, a proto požádala soud, aby rozhodl o povinnosti zaplatit žalobkyni žalovanou částku v měsíčních splátkách ve výši 4 000 Kč a náklady řízení v měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč. 4. Podáním ze dne 30. 5. 2022 doplnila žalobkyně žalobu tak, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když důsledně zjišťovala kreditní skóre žalované, tedy její příjmy a výdaje, a přezkoumávala informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod., přičemž vycházela z úvěrové karty klienta, úvěrové zprávy z nebankovního registru klientských informací, které soudu s podání zároveň předložila, s tím že o úvěruschopnosti žalované ke dni uzavření smlouvy taktéž svědčila i skutečnost, že žalovaná úvěru po dobu jednoho roku řádně splácela. 5. Podáním ze dne 19. 7. 2022 na výzvu soudu žalobkyně soudu sdělila, že souhlasí s tím, aby žalovaná uhradila dluh formou měsíčních splátek ve výši 6 000 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém nabude usnesení o schválení smíru právní moci s tím, že v případě prodlení s úhradou jediné splátky, a to i částečně, bude celý dluh splatný. 6. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila svůj souhlas podáním ze dne 1. 8. 2022, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, přestože jí tato byla řádně doručena. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 7. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: 8. Žalovaná uzavřela dne 16. 7. 2020 s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit s úrokem ve výši 23,94 % v měsíčních splátkách ve výši 2 552 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 19. 8. 2020 a každá následující vždy k 15. dni v měsíci (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 16. 7. 2020 a splátkovým kalendářem). Nedílnou součást úvěrové smlouvy tvořily úvěrové podmínky žalobkyně, dle kterých byla žalovaná povinna splatit celý čerpaný úvěr na požádání, pokud se dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek, nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce (prokázáno úvěrovými podmínkami žalobkyně – ustanovení 5.2. úvěrových podmínek). V čl. 6. úvěrových podmínek byla dále sjednána smluvní pokuta v případě vzniku povinnosti uhradit celý poskytnutý úvěr ve výši 10 % z neuhrazené jistiny, úroků a úhrady za pojištění (prokázáno úvěrovými podmínkami žalobkyně – ustanovení 6.3. úvěrových podmínek). Žalovaná úvěr čerpala, ale tento ve lhůtě splatnosti zcela neuhradila, proto byl úvěr v souladu s dohodnutými podmínkami ke dni 14. 12. 2021 zesplatněn, přičemž žalovaná byla o zesplatnění úvěru vyrozuměna (prokázáno splátkovým kalendářem a výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 14. 12. 2021, vč. kopie podacího archu). Z úvěrové karty klienta a úvěrové zprávy bylo zjištěno, že příjem žalované před uzavřením úvěrové smlouvy činil 16 500 Kč, resp. příjem domácnosti, v níž žila, činil 50 000 Kč, a výdaje této domácnosti ve výši 35 000 Kč, ze splátkového kalendáře bylo dále zjištěno, že žalovaná splátky splatné do 8/2020 do 8/2021 splatila. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní vyzvána k zaplacení pohledávky ve smyslu § 142a o. s. ř. (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 7. 1. 2022, vč. kopie podacího archu). 9. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 10. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 11. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 12. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 16. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 17. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodle