15 C 29/2023-33 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 12. 3. 2021 její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se poskytnuté finanční prostředky zavázal vrátit do 11. 4. 2021. Žalovaný sjednanou částku nevrátil řádně a včas a vznikla mu tak povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně také smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč (0,1 % z dlužné jistiny denně ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. 12. 4. 2021, do 6. 12. 2021). Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Podáním ze dne 20. 3. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty v částce 4 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku v částce 10 821,94 Kč z důvodu nemožnosti prokázat posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně. Soud proto postupoval podle § 96 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I.). 4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) na základě dosud předložených listinných důkazů. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli prostřednictvím komunikace na dálku dne 12. 3. 2021 smlouvu č. [anonymizováno], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku do dne 11. 4. 2021 (viz smlouva ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a projekt vnitrostátní fúze sloučením). Pro případ, že žalovaný částku nezaplatí včas, bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení (viz článek VIII. smlouvy ze dne [datum]). Částka ve výši 8 000 Kč byla připsána na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 12. 3. 2021 (viz potvrzení o provedení transakce). Právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně upomínala žalovaného k zaplacení dlužné částky (viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne [datum] rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek a dne [datum] dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z uvedené smlouvy na žalobkyni (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek, dílčí smlouva o postoupení pohledávek a potvrzení o provedení transakce). Dopisy ze dne 21. 7. 2022 a dne 8. 8. 2022 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (viz oznámení o postoupení pohledávky a podací arch). Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě dlužné částky (viz upomínka ze dne 25. 8. 2022, předžalobní upomínka ze dne 10. 11. 2022 a podací arch). <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>8. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.</i> 9. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný zamýšleli uzavřít smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. 10. V posuzovaném případě žalobkyně výslovně uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného a z tohoto důvodu vzala žalobu také částečně zpět. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Žalobkyni však z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) náleží jistina poskytnuté částky a úrok z prodlení podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 1958 o. z. ve výši požadované žalobkyní. V tomto rozsahu soud žalobě zcela vyhověl (výrok II.). Žaloba byla zamítnuta co do smluvených nákladů na vymáhání dle ceníku, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy samotné nemohlo dojít ani k platnému sjednání souvisejících nákladů na vymáhání. Soud proto žalobu v této části zamítl (výrok III.). Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku IV. podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaný byl ve věci převážně úspěšný (byla zohledněna celá žalovaná částka včetně příslušenství, jakož i částečné zpětvzetí žaloby učiněné bez zavinění žalovaného), žádné náklady řízení mu však nevznikly. 12. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody k jejímu prodloužení či stanovení splátek.