21 C 96/2022-449 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 5. 2022 u zdejšího soudu domáhala, ab jí žalovaní společně a nerozdílně zaplatili 1.636.667 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 27. 3. 2013 uzavřeli žalovaní, jako povinní, s manžely , jméno FO, a , jméno FO, , bytem , adresa, , rodiči žalobkyně, jako oprávněnými, smlouvu o zřízení věcného břemene, na jejímž základě žalovaní zřídili ve prospěch oprávněných věcné břemeno doživotního a bezplatného užívání bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, (a spoluvlastnických podílů na společných částech budovy a pozemku s ní spojených), vše v k. ú. , adresa, . Téhož dne uzavřeli žalovaní, jako povinní, s rodiči žalobkyně a žalobkyní, jako oprávněnými, dohodu o užívání bytové jednotky a nemovitostí s ní souvisejících týkající se nemovitostí. V čl. II. odst. 4 této dohody bylo sjednáno, že v případě, že se oprávnění z věcného břemene doživotního užívání vzdají uvedeného věcného břemene doživotního užívání nemovitostí nebo v případě, že věcné břemeno ze zákonných důvodů zanikne, jsou žalovaní oprávněni nemovitosti dále pronajímat, užívat a zcizit bez omezení, přičemž se však žalobkyně stane příjemcem 1/3 všech výnosů vyplývajících z vlastnictví uvedených nemovitostí včetně případného výnosu z prodeje nemovitostí či pronájmu nemovitostí; zároveň se však žalobkyně stane poplatníkem 1/3 všech nákladů spojených s vlastnictvím nemovitostí. Věcné břemeno zaniklo ze zákona dne , datum, , a to úmrtím matky žalobkyně jako druhé, resp. poslední z oprávněných z věcného břemene. Žalovaní následně dne 28. 5. 2019 uzavřeli společně jako prodávající s panem , jméno FO, , bytem , Anonymizováno, . , adresa, , , adresa, , Anonymizováno, , Slovensko, a paní , jméno FO, , bytem , adresa, , , adresa, , Slovensko, jako kupujícími, kupní smlouvu, na jejímž základě žalovaní převedli vlastnické právo k nemovitostem na kupující, a to za kupní cenu ve výši 5.510.000 Kč. S ohledem na čl. II. odst. 4 dohody o užívání tak žalobkyni prodejem nemovitostí vznikl nárok na 1/3 kupní ceny jakožto výnosu z prodeje nemovitostí, který žalovaní na základě kupní smlouvy obdrželi, tj. částky 1.836.667 Kč. Žalobkyně si je vědoma, že žalovaní na nemovitostech – v bytové jednotce – před jejím prodejem provedli různé opravy, úpravy či výměny, především vyměnili původní okna a došlo k výměně bytového jádra. Žalobkyně má za to, že takto vzniklé a nesené náklady – dle tehdejší ceny časově i místně obvyklé – mohly činit celkem max. cca 600.000 Kč. Její podíl na vynaložených nákladech by tak měl činit max. 200.000 Kč. Po započtení částky 200.000 Kč tak žalobkyně po žalovaných uplatňuje nárok ve výši 1.636.667 Kč. Žalobkyně žalované k úhradě jejího podílu na výnosu z prodeje nemovitostí opakovaně před podáním žaloby vyzývala, a to i prostřednictvím právního zástupce výzvou z 19. 5. 2022. K úhradě podílu na výnosu z prodeje nemovitostí žalobkyni nedošlo. Jelikož se žalovaní nacházejí v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, požaduje žalobkyně taktéž úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 1.636.667 Kč, a to od 1. 8. 2019 do zaplacení. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od okamžiku úhrady kupní ceny žalovaným, resp. od okamžiku následujícího po provedení vkladu vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch kupujících, k němuž došlo dne 30. 7. 2019, když dle kupní smlouvy mělo dojít k uvolnění kupní ceny z úschovy právě po provedení vkladu.2. Žalovaný 1) ve vyjádření z 23. 8. 2022 s žalobou nesouhlasil a navrhoval, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Namítal, že sporuje pravost dohody o užívání, resp. že takovou dohodu nepodepsal a z jeho strany nebyl nikdy uzavřen závazek o daném obsahu. V doplňujícím vyjádření z 9. 9. 2022 uvedl, že si nevzpomíná, že by k takové dohodě mělo vůbec kdy dojít. Nevzpomíná si, že by takovou dohodu viděl, či podepisoval. Žalobkyně čekala se svými předžalobními upomínkami na úmrtí svých rodičů.3. Žalovaný 2) ve vyjádření ze 7. 9. 2022 s žalobou taktéž nesouhlasil a navrhoval, aby byla zamítnuta. Namítal, že dohodu o užívání nikdy nepodepsal a neuzavřel ji ani v jiné formě. Popřel v plném rozsahu pravost předmětné dohody.4. V replice ze 4. 11. 2022 žalobkyně uvedla, že tvrzení obou žalovaných jsou čistě účelová, když jediným zjevným cílem žalovaných je zbavit se svého závazku vůči žalobkyni, jež na sebe na základě dohody o užívání dobrovolně vzali. Žalobkyně nemá o pravosti dohody o užívání ani o pravosti podpisů žalovaných na této dohodě žádné pochybnosti. Dohoda o užívání byla uzavřena ve shodný den jako smlouva o zřízení věcného břemene. Vizuální podoba obou smluv je shodná, stejně tak i terminologie používaná v obou smlouvách. Již na první pohled je zřejmé, že obě smlouvy byly připraveny a vyhotoveny stejnou osobou (okruhem osob), obě ve vzájemné věcné, právní a časové souvislosti a účastníky podepsány při jednom. Platnost a účinnost smlouvy o zřízení věcného břemene, resp. platnost podpisů účastníků na této smlouvě mohou žalovaní jen těžko popřít, když byly podpisy úředně ověřeny a nadto na základě této smlouvy bylo předmětné věcné břemeno zapsáno do katastru nemovitostí a žalovaní jako povinní z věcného břemeno toto věcné břemeno i fakticky akceptovali. Jen ze samotného porovnání podpisů žalovaných na sporované dohodě o užívání s podpisy žalovaných na smlouvě o zřízení věcného břemene (na níž byly podpisy žalovaných úředně ověřeny) je zřejmé, že se jedná o podpisy totožné. Podpisy žalovaných na sporované dohodě o užívání a na smlouvě o zřízení věcného břemene jsou totožné s podpisy žalovaných na kupní smlouvě ze dne 28. 5. 2019 (na níž byly podpisy žalovaných opět úředně ověřeny), na jejímž základě žalovaní převedli předmětnou bytovou jednotku na třetí osoby. I s ohledem na skutečnost, že podpisy obou žalovaných jsou poměrně složité (propracované), a tudíž i obtížně věrohodně napodobitelné, má žalobkyně za to, že se na dohodě o užívání, z níž vyplývá její nárok, jedná o pravé podpisy žalovaných. Žalobkyně pro účely prokázání pravosti dohody o užívání, resp. podpisů žalovaných na ní, eventuálně také navrhuje vyhotovení znaleckého posudku. S ohledem na vše výše uvedené je skutečně jen málo pravděpodobné, že by si žalobkyně dohodu o užívání sama vyrobila a zfalšovala podpisy v ní uvedených účastníků, což je falešný dojem, který se snaží žalovaní svými tvrzeními vyvolat. Jsou to naopak žalovaní, kteří porušili svou povinnost žalobkyni v souladu s čl. II. odst. 5 dohody o užívání informovat o prodeji bytové jednotky a taktéž ji k uzavírané kupní smlouvě přizvat jako vedlejšího účastníka. K tvrzení žalovaného 1), že žalobkyně úmyslně čekala se svými předžalobními upomínkami na úmrtí svých rodičů, žalobkyně uvádí, že toto tvrzení postrádá vnitřní logiku. Žalobkyni vznikl nárok na vyplacení příslušné částky dle dohody o užívání až v okamžiku, kdy žalovaní obdrželi výnos z prodeje předmětné bytové jednotky, do té doby žalobkyně vůči žalovaným žádný nárok neměla. Jelikož žalovaní prodali předmětnou bytovou jednotku až v květnu roku 2019, byla žalobkyně oprávněna nárokovat svůj podíl na obdrženém výnosu z prodeje až po tomto okamžiku, tj. nejdříve v roce 2019. Argument žalovaného 1) je tedy zcela bezpředmětný.5. V doplňujícím vyjádření z 6. 12. 2022 žalovaný 1) uvedl, že jeho rodiče, , Jméno zainteresované osoby 1/0, , Anonymizováno, . a , jméno FO, , uzavřeli dne 22. 11. 2004 s rodiči žalobkyně, manželi , jméno FO, , kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k bytu za kupní cenu ve výši 973.310 Kč. Kupní cena byla zčásti uhrazena bankovním převodem z účtu otce žalovaných (573.310 Kč) a zčásti v hotovosti či převodem z účtu matky žalovaných, který byl zrušen ke dni jejího úmrtí. Není pravdou, že by se jednalo o zastřenou darovací smlouvu, jak tvrdí žalobkyně. V kupní ceně bylo zohledněno, že manželé , jméno FO, budou nadále bezplatně užívat bytovou jednotku. V době, kdy bytovou jednotku užívali manželé , jméno FO, , byly veškeré investice a rekonstrukce prováděny, na pokyn , jméno FO, , nicméně byly hrazeny manžely , jméno FO, . Na základě usnesení ze dne 2. 11. 2012, kterým byla schválena dědická dohoda v dědickém řízení po zemřelé , jméno FO, , se spoluvlastníky bytové jednotky stali oba žalovaní (každý ½). Na žalované se pak obrátili manželé , jméno FO, , aby se dohodli na dalším užívání bytové jednotky. Žalovaní oslovili svou tehdejší právní zástupkyni, která je v současnosti právní zástupkyní žalovaného 1), aby připravila variantní dohody. Žalovaní věděli, že s ohledem na pracovní vytížení, nebudou mít tolik času se o manžele , jméno FO, starat. V únoru 2013 dostala právní zástupkyně pokyn, aby připravila dohodu o zřízení věcného břemene klasického znění. Následně obdržela další pokyn k přípravě další dohody, aby si manželé , jméno FO, ponechali na rozmyšlenou, jakou z dohod skutečně podepíší. Na den 27. 3. 2013 byly nachystány obě dvě listiny. Uvedeného dne došlo k podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene. Manželé ,