22 C 210/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce podal soudu návrh, jímž se domáhal rozhodnutí o výživném pro zletilé dítě s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobce je synem žalované. Po rozchodu rodičů žalobce, 2003, byl svěřen do péče žalované, která se poté vdala, z tohoto svazku narodila nezletilá dcera [jméno] [celé jméno žalované], [datum], následně po rozvodu žalované s jejím manželem svěřena do střídavé péče obou rodičů. Žalovaná v roce 2021 navázala známost s jiným mužem, k němuž se přestěhovala společně i s dětmi, žalobcem, nezletilou dcerou. V nové domácnosti se žalobce necítil dobře, s novým přítelem žalované si nerozuměl, tato upřednostňovala názory přítele, po stránce bydlení a zajištění jeho životních potřeb došlo k výrazným změnám k horšímu. Žalobce společnou domácnost opustil. Je student 3. ročníku střední školy, [ulice] akademie ([ulice] škola – [anonymizována čtyři slova], obor [anonymizováno] a [anonymizováno]), po prázdninách bude pokračovat studiem ve 4. ročníku. Náklady na studium žalobce, zakoupení pomůcek do školy, učebnice, jsou v průměru 300 Kč měsíčně. Žalobce dále hradí běžné pravidelné měsíční výdaje, tj. jídlo (cca 230 Kč/den tedy 6 900 Kč měsíčně), hygienické potřeby a léky (cca 250 Kč měsíčně), průběžně dokupuje m oblečení (cca 500 Kč měsíčně), mobil a internet (cca 400 Kč měsíčně), náklady na dopravu (Lítačka 130 Kč měsíčně), náklady na bydlení, nyní 3 000 Kč měsíčně nájem, 1 000 Kč měsíčně služby. Dlouhodobě se závodně věnuje bojovým uměním, dochází 5x týdně pravidelně na skupinové tréninky, dále do posilovny, nedílná součást jeho sportovní přípravy. Za uvedené zájmové činnosti hradí měsíčně částku 2 000 Kč. Za volnočasové aktivity dále utratí cca 400 Kč měsíčně. Průměrné měsíční výdaje dosahují v průměru 14 980 Kč měsíčně. Dosahuje vlastním přičiněním příjmu z brigád, zejména o víkendech, v průměru 2 000 Kč měsíčně, což závisí zejména na náročnosti jednotlivých období studia, kdy se ačkoliv se snaží dosahovat pravidelného příjmu a své životní potřeby alespoň částečně hradit ze svých příjmů, preferencí je stále studium na střední škole, nemůže tak podstatněji rozšiřovat výdělečnou činnost na úkor kvality soustavného studia na střední škole. Dalším příjmem je výživné/kapesné od žalované 2 000 Kč měsíčně, výživné od otce 1 500 Kč měsíčně. Celkové příjmy žalovaného činí 5 500 Kč měsíčně. Nevlastní žádný nemovitý majetek, movitý majetek výraznější hodnoty, tj. nad rámec běžných potřeb. Je tak zřejmé, že životní náklady výrazně převyšují příjmy. Proto se obrátil na oba rodiče se žádostí o zvýšení výživného. Bohužel však plně neuspěl, žalovanou navrhovaná částka 4 000 Kč by pokryla výdaje žalovaného přibližně z jedné čtvrtiny a situace otce je nyní bohužel specifická, nelze tak jinak nežli se obrátit na soud. Dle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá, nejsou-li se samy schopny se živit. Není podmíněna věkem ani ukončením určitého stupně vzdělání, pouze schopností sám se živit, čehož není, jak je uvedeno výše, žalobce schopen. Doba trvání vyživovací povinnosti je dána stavem odkázanosti dítěte na výživu od rodičů. Z ustálené judikatury a soudní praxe vyplývá, že schopnost samostatně se živit bývá tradičně interpretována extenzivně jako schopnost samostatně uspokojovat všechny potřeby (hmotné, kulturní, podle judikatury včetně bytové). Trvání vyživovací povinnosti není limitováno dosažením zletilosti dítěte (toto má význam z hlediska procesního) ani dovršením 26 let dítěte (NS ČR sp. zn. 8 Tdo 842/2016). Z uvedeného je zřejmé, že byť žalobce překročil hranici 18. roku věku, nabyl plné svéprávnosti, stále studuje na střední škole, i příští rok zde bude pokračovat, aby studium úspěšně dokončil a završil maturitou. Soustavně se věnuje studiu, dosahuje velmi dobré studijní výsledky na hranici vyznamenání, připravuje se na studium vysoké školy, tato jeho příprava na budoucí povolání a následné úspěšné studium vysoké školy je vysokou životní prioritou. Není současně schopen dosahovat příjmu, aby mohl uspokojovat na minimální rozumné úrovni všechny své životní potřeby, jak uvedeno výše, hmotné, kulturní, a bytové. Materiálním znakem zákonného kritéria neschopnosti sám se živit je zjištění, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem, disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje pokrýt veškeré jeho potřeby, kdy u žalobce je tento znak naplněn. Ve vztahu k určení výše výživného uvádí, že dle § 913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného, jeho majetkové poměry, ale i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle § 915 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Žalobce k životní úrovni rodičů a jejich majetkovým poměrům uvádí, jeho otec žije ve Spojených státech amerických, momentálně je ve složité životní situaci. Je nemocný, není schopen v současné době výdělečné činnosti, žije pouze ze sociálních dávek. Hradil by rád výživné ve vyšší výši, je to však momentálně nad jeho možnosti, doufá, že se jeho stav do budoucna změní a bude moci hradit vyšší výživné než v současnosti, 1 500 Kč. Žalovaná je učitelkou na [ulice] odborné škole [anonymizováno] [právnická osoba], dle povědomí žalobce dosahuje průměrného čistého příjmu cca 35 000 Kč měsíčně, je dle veřejně přístupného rejstříku katastru nemovitostí vlastníkem nemovitostí (ve společném jmění manželů), pozemku parc. č. st. 444, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba, rodinný dům [adresa], pozemku parc. [číslo] orná půda, vše [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], na [list vlastnictví], kde dříve žili jako rodina. K rodinnému domu uvádí, že jej žalovaná nikterak neužívá, ač se z tohoto domu od bývalého manžela v roce 2021 odstěhovala. Má vyživovací povinnost k nezletilé dceři, [jméno] [celé jméno žalované], narozené [datum], 12 let, svěřena do střídavé péče obou svých rodičů, dle povědomí žalobce 6 000 Kč měsíčně. Žalobce se není schopen samostatně živit, uspokojovat všechny životní potřeby hmotné, kulturní, bytové, s ohledem na jeho povědomí sdělené ohledně majetkových poměrů žalovaného, odkazem na doporučující tabulky ministerstva spravedlnosti, dle kterých má nárok na výživné 19 % - 25 % čistého měsíčního příjmu žalobkyně se žalobce domáhá výživného 7 500 Kč měsíčně. Žalobce na nájem nehradí ničeho, finanční možnosti mu to neumožňují. Žalovaná mu plnila od dubna 2022 částku 2 000 Kč měsíčně. Následně po vydání předběžného opatření plnila 3 500 Kč měsíčně a uhradila dlužné výživné. V průběhu sporu došlo ke změně situace na straně žalovaného, který ukončil vztah se svojí přítelkyní, svoji bytovou potřebu uspokojuje v pronajatém bytě, kdy za bydlení hradí 5 000 Kč měsíčně. 2. Žalovanou žaloba hluboce ranila, nároky v ní uvedené neuznává, je hluboce amorální, neoprávněná, jsou zde uvedeny velmi nepravdivé, zkreslené argumenty. Žalovaná se o žalobce vzorně starala celý jeho život, otec, žijící v USA měl sic určené výživné, ale nehradil jej, dluží na výživném nejméně 300 000 korun, není nemocný, nikdy o žalobce nejevil zájem, žalovaná zajišťovala výchovu a výživu sama. Žalobce po rozvodu matky odešel s radostí do [obec], poloha bydlení v [anonymizováno] mu nevyhovovala s ohledem na dojíždění do školy a za koníčky. Zcela bez důvodu opustil komfortní bydlení a stravu, problémy spočívaly v tom, že naprosto odmítal pomáhat s úklidem a chodem domácnosti! Nebyl schopen pomoci ani s vyklizením myčky, kosením trávy na zahradě. Našel si známost a ze své vůle se odstěhoval do bytu domluvený přítelkyní. Tristní je i docházka žalobce do školy, žalovaná dokládá korespondenci s třídní profesorkou upozorňující na neomluvené absence a neklasifikaci z tělesné výchovy. Pokud nedochází do školy, jistě na brigádách vydělá více než 2 000 Kč měsíčně. Žalovaná má čistý měsíční příjem 32 000 Kč, další vyživovací povinnost vůči nezletilé dceři, s bývalým manželem se domluvili na střídavé výchově, probíhá bezproblémově. Na dceru hradí částku 6 000 Kč měsíčně. Žalobci posílá 2 000 Kč měsíčně. Žalovaná je sic spoluvlastníkem nemovitosti, SJM s bývalým manželem, ale hradí měsíčně hypotéku 10 300 Kč měsíčně, což potrvá ještě cca 20 let. Po odečtu uvedených plateb zbývá žalované na všechny ostatní výdaje 13 700 Kč, nemá finanční prostředky na návštěvu fitness či jiných zájmových činností. Při jednání s protistranou nabízela hradit 4 000 Kč, víc není schopna. Žalobce by měl vyvinout úsilí získat finanční prostředky od svého otce, občana USA. Částka 1 500 Kč je symbolická. Pokud by soud rozhodoval (předběžné opatření), navrhuje výši výživného měsíčně 4 000 Kč, žalobce se rozhodl z domova bez důvodů odejít, nechť se aktivně zapojí do pracovních činností, je-li samostatný v tomto ohledu, nechť se také jako každý odpovědný dospělý člověk postará o obživu. Dle povědomí žalované bydlí v bytě rodičů přítelkyně. Nechť soud při ústním jednání zjistí skutečné majetkové poměry účastníků, stávající v