24 C 152/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně původně domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 752,49 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 50 752,49 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], po posouzení způsobilosti žalovaného splácet úvěr, uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaný následně požádal o navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 42 500 Kč. Žalovaný se poskytnuté finanční prostředky zavázal vrátit do [datum]. Žalovaný se v rámci smlouvy zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 8 252,49 Kč. Žalovaný však sjednanou částku nevrátil řádně a včas, do dnešního dne neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni s tím, že postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do smluvního úroku v částce 8 252,49 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení. Stejným podáním žalobkyně navrhla změnu žalobního návrhu tak, že nově požaduje po žalovaném uhradit částku 52 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 52 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný prokazatelně čerpal finanční prostředky celkem ve výši 52 500 Kč (dne [datum] ve výši 35 000 Kč a dne [datum] ve výši 17 500 Kč), které však nevrátil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě však nevyjádřili, ačkoliv žalovanému byla výzva a též žaloba doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaný pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřeli spolu dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] v rámci které se dohodli, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytne úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku ve 22 měsíčních splátkách ve výši 2 987,97 Kč. Následně žalovaný požádal o navýšení úvěru, a tak následně právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný pomocí prostředků komunikace na dálku spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] v rámci které se dohodli, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytne úvěr v úhrnné výši jistiny 50 899,01 Kč a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku ve 36 měsíčních splátkách ve výši 2 949,97 Kč. Žalovaný zažádal o úvěr online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři. V rámci žádosti o úvěr provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z bankovního účtu vedeného na jeho jméno (prokázáno dvěma smlouvami o úvěru a výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ohledně verifikační platby od žalovaného). Právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalovanému na jeho účet dne [datum] částku 35 000 Kč a následně dne [datum] ještě částku 17 500 Kč s poznámkou„ dodatečná půjčka“, oboje na bankovní účet č. [bankovní účet], ze kterého žalovaný provedl verifikační platbu a který označil ve smlouvě (prokázáno výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně). Žalovaný sjednanou částku nevrátil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala upomínkou ze dne [datum], kde mu zároveň sdělila, že úvěr je tímto zesplatněn (prokázáno předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z uvedené smlouvy na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně tabulky postoupených pohledávek). Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Žalobkyně následně žalovanému zaslala předžalobní upomínku dne [datum], ve které ho vyzvala k uhrazení částky 52 500 Kč, jež mu byla zapůjčena (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby z [datum] včetně podacího lístku z téhož dne). 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>7. Podle § 95 odst. 1 a 2 o.s.ř. platí, že žalobce může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo. Dle odst. 2 soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení.</i> 8. Protože žalobkyně navrhla změnu žaloby v době, kdy dosud nebylo ve věci jednáno a nebyla tak shledána překážka dle § 95 odst. 2 o.s.ř., soud změnu žaloby připustil (viz výrok I.). <i>9. Podle § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o.s.ř. platí, že žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odstavce 3 platí, že jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.</i> 10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svůj návrh částečně zpět co do částky 8 252,49 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky, dříve než začalo jednání, postupoval soud v souladu § 96 o.s.ř. a řízení co do částečného zpětvzetí žaloby zastavil (výrok II.). <i>11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>12. Podle § 2993 o.z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená</i> <i>14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 15. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba (ve znění připuštěné změny žaloby) byla podána důvodně. Žalobkyni náleží z titulu bezdůvodného obohacení pouze nesplacená jistina úvěru ve výši 52 500 Kč, která mu byla poskytnuta na účet. Soud tak shledal žalobu důvodnou do částky 52 500 Kč, kterou se žalovaný na právním předchůdci žalobkyně bezdůvodně obohatil. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení z této částky podle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši a dle data požadovaného žalobkyní, přičemž úrok požadovaný žalobkyní nepřesahuje výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok III.). 16. Za prokázanou má soud aktivní legitimaci žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledáv