24 C 258/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 155,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná si u žalobkyně objednala dne [datum] obstarání přepravy zásilky z ČR do [anonymizováno], [příjmení] [jméno], což žalobkyně pro žalovanou obstarala. Fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], žalobkyně vyúčtovala cenu poskytnutých služeb na částku 37 186,52 Kč. Avšak žalovaná na tuto fakturu uhradila pouze částku 26 030,56 Kč. Výzvu před podáním žaloby žalobkyně žalované odeslala. Žalovaná však dluh ve výši 11 155,96 Kč ke dni podání žaloby žalobkyni neuhradila. 2. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] vzala žalobkyně svou žalobu co do částky jistiny ve výši 11 155,96 Kč zpět, jelikož dne [datum] obdržela od žalované částku 18 980,36 Kč, kdy z této částky připadá 11 155,96 Kč na jistinu a 7 824,40 Kč na náhradu nákladů řízení, které byly přiznány zrušeným platebním rozkazem. Žalobkyně nadále požadovala po žalované uhrazení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 962,77 Kč za období od 14. 3. do [datum], jelikož tento zákonný úrok z prodlení žalovaná do dnešního dne neuhradila. 3. Žalovaná k věci uvedla, že dne [datum] uhradila žalobkyni částku 18 980,36 Kč s tím, že navrhovala, aby předmětné řízení bylo zastaveno. 4. Soud k prokázání tvrzeného skutkového stavu provedl následující důkazy: 5. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované dne [datum] fakturu znějící na částku 37 186,52 Kč se splatností dne [datum], a to za přepravu zásilky z ČR do [příjmení] [jméno]. 6. Z mezinárodního nákladního listu č. CZ [číslo] soud zjistil, že místo nakládky zboží bylo v [obec], ČR a místo vykládky zboží byl [anonymizováno], [příjmení] [jméno]. Příjemcem zásilky byla žalovaná. 7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 11 155,96 Kč, jelikož na fakturu [číslo] byla žalovanou hrazena pouze částka 26 030,56 Kč. Žalovaná byla současně poučena o dalším postupu žalobkyně, pakliže nebude dlužná částka ve stanovené lhůtě uhrazena. 8. Z doručenky soud zjistil, že výše uvedená předžalobní výzva byla doručena žalované do datové schránky dne [datum]. 9. Z potvrzení o provedení platby soud zjistil, že žalovaná dne [datum] uhradila na účet žalobkyně částku 18 980,36 Kč. <i>10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“), může vzít žalobce za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení platí, že je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odst. 3 platí, že jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 platí, že ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.</i> 12. S ohledem na skutečnost, že žaloba byla žalobkyní vzata částečně zpět co do částky 11 155,96 Kč, soud řízení o zaplacení částky 11 155,96 Kč podle § 96 odst. 2 a 3 o.s.ř. zastavil, když souhlasu žalované nebylo potřeba, jelikož k částečnému zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání (výrok I.). Nicméně vzhledem k tomu, že žalovaná byla v období od [datum] do [datum], kdy došlo k úhradě jistiny, s úhradou dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni za uvedené období úroky z prodlení dle § 1970 o.z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., které kapitalizoval na částku 962,77 Kč (výrok II.). <i>13. Podle § 146 odst. 2 o.s.ř. platí, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný.</i> 14. Z komentáře k § 146 o.s.ř. vyplývá, že nárok na náhradu nákladů řízení nevyplývá nikoliv z hmotného práva, ale z procesního práva, kdy tedy splnění dvou kumulativních podmínek (tj. žaloba musí být podána důvodně a dojde ke zpětvzetí žaloby pro chování žalovaného) je proto třeba posuzovat pouze z procesního hlediska, tedy výlučně z hlediska vztahu mezi výsledkem chování žalovaného a požadavky žalobce uplatněné žalobou. Jde tedy o to, zda se žalobce domohl uplatněného nároku či nikoliv. Jsou-li zároveň splněny obě podmínky (žaloba byla podána důvodně a ke zpětvzetí došlo pro chování žalovaného), má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil náklady, které účelně vynaložil na uplatňování svého práva (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 991 s.). 15. O náhradě nákladů řízení tedy v souladu s výše uvedeným rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně sice procesně zavinila svým zpětvzetím žaloby částečné zastavení řízení, avšak žaloba byla podána důvodně a byla vzata zpět výlučně z důvodu na straně žalované. Jelikož byla tedy žaloba podána již dne [datum] (s tím, že před podáním žaloby již byla žalované doručena předžalobní upomínka) a žalovaná uhradila částečně žalovanou částku až dne [datum], byly tedy v daném případě splněny kumulativně 2 podmínky pro aplikaci § 146 odst. 2 o.s.ř., tedy žaloba byla podána důvodně a řízení bylo částečně zastaveno výlučně pro chování žalované, jelikož ta uhradila jistinu (nikoliv úrok z prodlení) až po podání žaloby. Soud tak přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 100 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč z a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 155,96 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobí upomínka, žaloba a vyjádření ze dne [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 520 Kč ve výši 1 579 Kč. Přestože žalovaná již částečně žalobkyni náhradu nákladů řízení zaplatila, bylo výrokem III. tohoto usnesení nutné rozhodnout o uložení povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení, protože nárok na náhradu nákladů řízení je založen teprve rozhodnutím soudu; bez jeho vydání by mohlo být žalovanou poskytnuté plnění vyhodnoceno jako bezdůvodné obohacení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 3810/2007).