34 C 105/2022-31 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Na odůvodnění podané žaloby uvedla, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], se žalovaným smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo] v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], žalovaný pak měl tuto částku vrátit spolu s úrokem 12,90 % ročně a s dalšími poplatky dle této smlouvy a Ceníku. Před samotným uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala schopnost žalovaného uvedený úvěr splatit, a to ověřením informací v bankovních a nebankovních registrech a také ve veřejně dostupných rejstřících. Na základě těchto údajů dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že za uvedených podmínek je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splatit. Žalovaný však nehradil úvěr podle smlouvy řádně a včas. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a byl s úhradou dluhu v prodlení, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně na základě produktových podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba] dne [datum] k zesplatnění dluhu. Žalovaný ani přes výzvy však svůj dluh nesplatil a žalobkyně tak podala žalobu. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] soud zjistil, že jej žalovaný podal dne [datum] a uvedl, že bydlí ve vlastním bytě/domě a jeho příjem je [částka]. Požadovaný úvěr činil [částka] s celkem 96 měsíčními splátkami o výši [částka]. Roční úroková sazba činila 12,9 %. 4. Z ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby právní předchůdkyně žalobkyně účinný k 1. 1.0 2018 soud zjistil, že [příjmení] půjčka je zařazena mezi spotřebitelské úvěry. 5. Z produktových podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba] soud zjistil, že v případě, že klient bude v prodlení s jakoukoliv svou platební povinností, může [právnická osoba] již vyčerpané částky úvěru (jistinu) včetně úroků prohlásit za splatné (článek 12). Klientovi toto sdělí písemným oznámením, ve kterém je uvedeno datum účinnosti přijatého opatření. 6. Z vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že vycházeli z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o půjčku ze dne [datum]. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že v rámci posouzení jeho úvěruschopnosti kontrolovali veškeré dostupné informace v interních a externích databázích zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd., konkrétně tedy vycházeli z deklarovaného příjmu žalovaného ve výši [částka], porovnávali jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, výpočtem pak získali částku jeho disponibilních zdrojů a z interních/externích zdrojů zjistili, že měl v době podání žádosti další závazky, ale jeho kapacita splácet byla pořád dostatečná. 7. Z všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] soud zjistil, že v případě prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu má banka právo úročit dlužnou částku sazbou úroku z prodlení po celou dobu až do uhrazení dluhu klientem. Není-li klientem a bankou dohodnuto jinak, je výše sazby úroku z prodlení, která bude použita pro stanovení výše úroku v případě prodlení klienta s plněním peněžitého dluhu, určena prostřednictvím přehledu úrokových sazeb. 8. Z akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že toho dne byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o [příjmení] půjčce [číslo] s tím, že výše poskytnutého úvěru je [částka], první splátka ve výši [částka] je splatná dne [datum] a každá další splátka ve výši [částka] je splatná k 10 dni v měsíci prostřednictvím účtu [bankovní účet]. 9. Z údajů klienta – fyzické osoby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je [národnost] a k danému dni měl trvalé bydliště na adrese [ulice a číslo] v [obec]. 10. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že částka [částka] byla poskytnuta dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný na splátkách úvěru zaplatil celkem [částka]. 11. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu z [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] informovala žalovaného o porušování ustanovení úvěrové dokumentace neplněním splatného peněžitého dluhu řádně a včas dle podmínek, ale přesto k nápravě nedošlo a žalovaný se nadále nachází v prodlení s úhradou splatných závazků. [právnická osoba] tak přistoupila k prohlášená dluhu za splatný, tj. vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků, k [datum] za okamžitě splatné a požadovala jejich splacení. Žalovaný byl rovněž poučen, že v případě, že nedojde k úhradě dluhu, tak bude přistoupeno k realizaci zajištění či vymáhání dluhu soudní cestou a žalovanému tak vzniknou v souvislosti s vymáháním dluhu další náklady. 12. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek číslo 2018 ze dne [datum] a smlouvy o postoupení pohledávek číslo 2018 [číslo] z [datum] soud zjistil, že nabyla účinnosti [datum] a pohledávka za žalovaným je v seznamu postoupených pohledávek uvedena pod [číslo]. 13. Z potvrzení úplaty ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně získala od žalobkyně úplatu dle smlouvy o postupování pohledávek číslo 2018 [číslo] ze dne [datum]. 14. Z vyrozumění o postoupení pohledávky z [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] žalobkyni. 15. Z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze [datum] soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu. 16. Ze seznamu odeslaných předžalobních výzev soud zjistil, že žalovanému byla předžalobní výzva žalobkyní odeslána [datum] tedy, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu vůči žalobkyni. 17. Z přehledu podacích čísel ze dne [datum] soud zjistil, že [datum] byl odeslán dopis„ Vyrozumění o postoupení pohledávky“ dle Smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo]. 18. Z přehledu podacích čísel ze dne [datum] soud zjistil, že [datum] bylo žalovanému odesláno„ Vyrozumění o postoupení pohledávky“ dle smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ohledně žalovaného [příjmení] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum]. 19. Na základě těchto důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí částky [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně pro zjištění, zda by byl žalovaný schopen tuto částku vrátit spolu s jí požadovanými úroky, si od žalovaného vyžádala informace o jeho osobních a majetkových poměrech, z nichž vyplynulo, že žalovaný je v pracovním poměru a jeho měsíční příjem činí cca [částka], bydlí ve vlastním domě či bytě. Právní předchůdkyně žalobkyně po žalovaném nepožadovala potvrzení o výši jeho příjmů ani výdajů. Dále žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně si vyžádala informace o žalovaném z dostupných registrů. Na podporu tohoto svého tvrzení však žalobkyně nenabídla jiný důkaz než vyjádření své právní předchůdkyně. Takový důkaz však nemá vysokou vypovídací hodnotu a toto tvrzení žalobkyně tak zůstalo neprokázáno. Na základě těchto informací právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela, že žalovaný je schopen poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem vrátit a uzavřela s ním dohodu. Na jejím základě žalovanému dne [datum] poskytla částku [částka] na účet žalovaného. Žalovaný pak měl tuto částku vrátit spolu se sjednaným úrokem v 96 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně pouze splátky v součtu [částka] a poté přestal úvěr splácet. Vzhledem k tomu požadovala právní předchůdkyně žalobkyně ke dni [datum] okamžité vrácení celé dlužné částky, včetně splátek, které měl žalovaný uhradit v budoucnu. Žalovaný však ani po tomto datu z dlužné částky nic neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. 20. Soud se nejprve zabýval tím, zda je dána jeho příslušnost k rozhodnutí o věci s ohledem na cizí státní příslušnost žalovaného (příslušník Republiky [stát]). Soud na daný případ aplikoval Smlouvu [číslo] Sb. m. s. uzavřenou mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán, o právní pomoci a právních vztazích v občanských a trestních věcech ze dne [datum] (dále jen„ smlouva o právní pomoci“). Podle čl. 20 odst. 1 věty první smlouvy o právní pomoci jsou žaloby proti osobám zdržujícím se na území jedné smluvní strany bez ohledu na jejich státní příslušnost podávány u soudů této smluvní strany. Podle odst. 2 bodu 2 smlouvy o právní pomoci platí, že pravomoc soudů každé ze smluvních stran je dána rovněž v případech, kdy na jejím území byl splněn nebo má být zcela nebo zčásti splněn závazek ze smlouvy, který je předmětem sporu. Na základě uvedeného dospěl zdejší soud k závěru, že je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a rozhodným právem j