34 C 110/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Na odůvodnění podané žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], po posouzení způsobilosti žalované splácet úvěr, s ní dne [datum] uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši [částka]. Žalovaná se poskytnuté finanční prostředky zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka] do [datum]. Žalovaná však sjednanou částku nevrátila řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh přes zaslané upomínky žádnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru č. B0001025226028339 ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] se jako věřitel zavázala poskytnout žalované jako dlužníkovi úvěr až do výše [částka]. Žalovaná jako dlužník byla identifikována s uvedením rodného čísla, telefonního čísla, emailové adresy a čísla občanského průkazu. Jako číslo účtu klienta bylo uvedeno [bankovní účet]. Datum poskytnutí úvěru bylo [datum] a splatnost úvěru byla sjednána do [datum]. Roční úroková zápůjční sazba byla sjednána na 40 %. 4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že poskytnutý úvěr je úvěrovanému odeslán bezhotovostní formou na bankovní účet bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Úvěrovaný je pak povinen poskytnutý úvěr splatit do 30 kalendářních dnů od jeho poskytnutí. Výše RPSN byla vyčíslena na 9 202,6 % při úrokové sazbě 40 % ročně. 5. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] vyplynulo, že dne [datum] byla z účtu společnosti [právnická osoba] zaslána částka [částka] na účet č. [bankovní účet] s označením„ Zapujcka“. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] postoupila své pohledávky uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který byl součástí smlouvy, na žalobkyni. Soud zjistil, že v uvedeném seznamu postoupených pohledávek byla označena i pohledávka vůči žalované. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že postoupení pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni bylo žalované písemně zasláno na adresu [adresa žalované]. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] s dokladem o odeslání bylo zjištěno, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzvána k zaplacení žalované částky. 9. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně předložila soudu smlouvu o úvěru ze dne [datum], kde na straně věřitele vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a na straně dlužníka žalovaná s uvedením rodného čísla, telefonního čísla, emailové adresy, čísla občanského průkazu a čísla účtu. Právní předchůdkyně poskytla převodem na účet žalované smluvenou částku [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně své pohledávky uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který byl součástí smlouvy, na žalobkyni. V uvedeném seznamu postoupených pohledávek byla uvedena pohledávka vůči žalované. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva. 10. Soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně řádně prověřovala úvěruschopnost žalované. Před nařízením ústního jednání upozornil soud žalobkyni, že jí bude v průběhu ústního jednání uděleno poučení týkající se právě otázky prověřování úvěruschopnosti žalované. Ve věci se dne [datum] konalo ústní jednání, v jehož průběhu by žalobkyně bývala byla poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a byla by jí tak dána možnost na tuto procesní situaci reagovat. Žalobkyně se však z jednání omluvila, osobně se nedostavila a tím se připravila o možnost být soudem poučena. 1. Výše uvedený zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen částečně. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud neměl k dispozici důkazy, ze kterých by zjistil, dle jakých informací právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, hodnotí tedy smlouvu o úvěru, kterou měli účastníci v úmyslu uzavřít, jako absolutně neplatnou. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru je proto žalovaná povinna žalobkyni vrátit pouze jistinu úvěru. Soud shledal oprávněným toliko nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka], tedy jistiny (výrok I.). Soud naopak žalobkyni nepřiznal poplatek ve výši [částka] (výrok II.). Vzhledem k tomu, že je žalovaná se splněním svého dluhu v prodlení a ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, že by za své prodlení nebyla odpovědná, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády (§ 1970 o. z., § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 11. Podle citovaného ustanovení je pak žalovaný povinen jistinu úvěru vrátit v době přiměřené jeho schopnostem. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v průběhu řízení nijak nevyjádřil, určil soud lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř., dle kterého v případě, že měl účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V právě projednávané věci měla žalobkyně úspěch z cca 54 % a žalovaný z cca 46 %. Vzhledem k tomu, že rozdíl v úspěchu a neúspěchu účastníků je velmi malý, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.