35 C 171/2023-41 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne 23. 6. 2022 účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 40 000 Kč, který se zavázal vrátit v 72 měsíčních splátkách po 1 029 Kč a dále se zavázal uhradit cenu doplňkové služby PODPORA v částce 701 Kč splatné spolu s každou splátkou. Žalovaný dluh nehradil, takže jej žalobce zesplatnil dne 3. 12. 2022. Žalobce v žalobě požadoval uhrazení dosud nevrácené jistiny, dosud neuhrazených úroků, splátek doplňkové služby PODPORA, a to vše za celou předpokládanou dobu splácení, a dále úroků z prodlení přičemž ve vztahu k doplňkové službě PODPORA ve smluvní výši, jinak ve výši zákonné. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na základě které měl být žalovanému poskytnut úvěr 40 000 Kč tak, že částka 11 136 Kč měla být vyplacena přímo žalovanému, částka 20 864 Kč měla být zaslána na předchozí dluh žalovaného a částka 8 000 Kč byla započtena na poplatky spojené s úvěrem. Tento úvěr se žalovaný zavázal vrátit v 72 měsíčních splátkách po 1 029 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit splátku ceny doplňkové služby PODPORA v částce 701 Kč splatné spolu s každou splátkou. Pro případ prodlení s hrazením doplňkové služby PODPORA se žalovaný zavázal uhradit smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně (prokázáno smlouvou včetně příloh, svolením k inkasu, doklady žalovaného a verifikační platbou). Žalobce v souladu se smlouvou zaslal žalovanému částku 11 136 Kč (prokázáno potvrzením o platbě) a uhradil za něj částku 20 864 Kč (prokázáno potvrzením o platbě a potvrzením o uhrazení dluhu). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k uhrazení dluhu, až byl dluh zeplatněn dopisem ze dne 21. 10. 2022 ke dni 3. 12. 2022 (prokázáno upomínkami a dopisem ze dne 21. 10. 2022). 4. Žalobce před uzavřením smlouvy zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, když vyšel z jeho příjmů, které stanovil na základě jeho výplatních pásek na částku 30 513 Kč, a výdajů, které stanovil pouze na výdaje na bydlení v částce 3 000 Kč (prokázáno přílohou k úvěrové smlouvě a výplatních pásek). Žalobce dále provedl lustraci registry jako je insolvenční rejstřík nebo rejstřík [příjmení], a to bez negativních záznamů (prokázáno výpisy z rejstříků). 5. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti. 6. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda žalobce (jeho předchůdce) zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (viz rozsudek ESD ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018). 7. Soud však uzavřel, že žalobce se nijak relevantně nezabýval výdaji žalovaného, když vyšel toliko ze sdělení, že hradí výdaje za bydlení v celkové výši 3 000 Kč. Takovéto celkové výdaje jsou zcela nerealistické a běžně nemohou odpovídat skutečnosti. Žalobce při tom tuto okolnost nikterak nezkoumal a uzavřel, že žalovaný má dostatečný rozdíl mezi příjmy a výdaji, aby byl dluh schopen uhradit. Soud uzavřel, že za této situace žalobce nedostál svým povinnostem daných mu zákonem, čímž způsobil, že smlouva jako celek (tedy včetně všech doplňkových služeb) je neplatná. 8. Vzhledem k tomu, že se žalovaný na žalobcův úkor bezdůvodně obohatil, nezbylo soudu než mu uložit uhradit všechny žalovanému poskytnuté prostředky, tedy částku 32 000 Kč, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. 9. Soud jen pro úplnost konstatuje, že částka 8 000 Kč nebyla nikdy žalovanému reálně poskytnuta, neboť žalovaný z těchto prostředků neměl nikdy žádný relevantní užitek. Soud proto nárok na tyto prostředky zamítl. Stejně tak soud zamítl veškeré neuhrazené úroky a doplňkové služby, a to včetně veškerého příslušenství, neboť tyto nároky nebyly platně sjednány. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.