35 C 208/2022-83 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal počínaje dnem 1. 2. 2022 stanovení výživného pro zletilého syna v částce 9 000 Kč měsíčně. Uvedl, že žalovaným je jeho otec, který doposud dobrovolně (bez jakéhokoliv soudního rozhodnutí) hradil do ledna 2022 částku 4 000 Kč měsíčně s tím, že poté již odmítl hradit výživné, neboť žalobce se stal zletilým. Žalobce je studentem 3. ročníku střední školy v prezenční formě studia a není schopen se sám živit. Žije se svojí matkou, která má měsíční příjem 23 700 Kč hrubého. Náklady na bydlení pak činí asi 5 000 Kč měsíčně, náklady žalobce na život představují dalších asi 8 500 Kč měsíčně. Žalobce je zdravotně omezen, když v roce 2018 prodělal cévní mozkovou příhodu, takže má zvýšené náklady na zdravotní péči, když musí 3x týdně dojíždět na rehabilitace. Tato péče mu brání získání přivýdělku a měsíčně představuje náklad převyšující částku 4 000 Kč. Žalovaný pracuje jako OSVČ v oboru instalatér-topenář, má jednu další vyživovací povinnost. O jeho majetkových poměrech nic neví. S ohledem na to navrhoval stanovení výživného pro svou osobu v částce 9 000 Kč měsíčně. 2. Žalovaný nejprve navrhl zamítnutí žaloby, následně byl ochoten přistoupit ke stanovení výživného v částce 1 000 Kč měsíčně. Své stanovisko zdůvodnil tak, že i když je žalobce zapsán jako jeho syn, tak má pochybnost, zda jím skutečně je. To dovozoval z žalobcova postupu a z vyjádření jeho matky. Navrhoval proto v tomto směru nařídit test otcovství. Žalobce o žalovaného, jeho rodinu, svoji sestru ani své prarodiče neprojevuje žádný zájem. Nepožádal ani žalovaného (s výjimkou dopisu od právního zástupce) o výživné, nemá o něm žádné informace. S matkou žalobce pak žalovaný má nevyřízené majetkové záležitosti, když on výlučně hradí jejich společný dluh, a dále investoval nemalé finanční prostředky do domu, ve kterém v současnosti žalobcova matka s žalobcem bydlí. Pokud jde o jeho majetkové poměry, uvedl, že je ženatý, má 2 děti (žalobce a dceru narozenou v únoru 2022). Je OSVČ s čistým měsíčním příjmem 15 659 Kč. Jeho manželka je na rodičovské dovolené. V domácnosti s ním bydlí manželka, žalobcova sestra a 2 nezletilé děti manželky z 1. manželství. Žalobce naproti tomu má příjmy v podobě darů od různých neziskových nadací, za které jeho matka možná i rekonstruuje patro domu. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný je zapsán jako matrikový otec žalobce. Účastníci spolu již mnoho let nežijí a nekomunikují spolu, přičemž žádná ze stran se nepokouší navázat kontakt. Žalovaný na žalobce do ledna 2022 hradil částku 4 000 Kč měsíčně (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků). Žalobce je nejméně od února 2022 do současnosti studentem [ulice] zdravotnické školy a [ulice] odborné školy zdravotnické, [obec] (prokázáno z potvrzení o studiu ze září 2021 a potvrzení o studiu ze září 2022), přičemž studuje v rámci individuálního studijního plánu (prokázáno povolením individuálního vzdělávacího plánu). 4. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř., soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. 5. Podle § 910 odst. 1 o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 6. Podle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 7. Podle § 922 odst. 1 o. z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 8. Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 9. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou základu nároku a námitkami žalovaného, pro které by měla být žaloba zamítnuta jako celek. 10. Z provedeného dokazování je nepochybné, že žalovaný je zapsán jako žalobcův otec. Předpokladem takového zápisu je správní akt matričního úřadu, který s ohledem na § 135 o. s. ř. není soud v rámci tohoto řízení oprávněn zkoumat jako předběžnou otázku. Pokud žalovaný tedy navrhoval zkoumat svoje biologické otcovství, nebyl soud oprávněn tuto otázku posuzovat a musel vycházet ze zápisu, který provedl matriční úřad. Soud proto k takovému zkoumání nepřistoupil a uzavřel, že žalovaný je otcem žalobce. 11. Žalobce je osobou, která se soustavně připravuje na svoje budoucí povolání studiem střední školy. Je navíc osobou zdravotně omezenou, což vyplývá z předložených lékařských zpráv, výpovědi žalobce a jeho matky, jakož i ze subjektivního vnímání jeho osoby v jednací síni. Zcela zjevně není schopen žádného přivýdělku. 12. Žalovaný v rámci vyjádření namítal, že žalobce je příjemcem velkého množství finančních darů od různých nadací. 13. Soud v tomto směru provedl k důkazu velké množství darovacích smluv od dobročinných organizací a veřejných subjektů (Nadace [anonymizována dvě slova], Změna pro [obec] z. s., Výbor dobré vůle, Nadace [ulice], [anonymizováno], Nadační fond [anonymizována dvě slova], Nadace [příjmení], [územní celek]) a faktur k nim přiložených. Všechny dary byly učiněny účelově na různé kompenzační pomůcky, které za ně byly pořízeny. Vždy při tom šlo o nenárokové platby, u kterých není možné hodnotit, zda budou žalobci poskytovány i v budoucnosti. Nelze tak uzavřít, že by z těchto prostředků byl oprávněn zajišťovat svoje živobytí v minulosti nebo budoucnosti. 14. Žalobce tak naplňuje předpoklady dané § 911 o. z. k přiznání výživného, neboť není schopen se sám živit. 15. Žalovaný ve svém vyjádření uváděl, že má s matkou žalovaného nevyřízené majetkové věci, když žalovaný rekonstruoval žalobcově matce dům a ze společného bydlení následně odešel jen s igelitkami. Soud k tomu poznamenává, že tato skutečnost je pro posouzení žalobcova nároku irelevantní. Žalobce se těchto vztahů nikterak neúčastní, není věřitelem a ani dlužníkem z těchto vztahů a nikterak na něj nedopadají. Žalovanému navíc nic nebrání, aby tyto tvrzené nároky řešil. Právní vztahy mezi žalobcovými rodiči tak nemohou ovlivnit závěry soudu ohledně jeho nároku. Soud proto tato tvrzení ani nedokazoval. 16. Žalovaný též upozorňoval na vztahy mezi účastníky, když žalobce žalovaného ani samostatně nekontaktoval s žádostí o výživné, o žalovaného se nezajímá a nezajímá se ani o svoji sestru. 17. Mezi stranami nebylo sporu v tom směru, že žalovaný opustil společnou domácnost s žalobcem a jeho matkou ještě před tím, než u žalobce došlo k cévní mozkové příhodě. Jejich kontakty byly v minulosti minimální, žalovaný žalobce ani nenavštívil v nemocnici nebo na rehabilitaci. Je pravdou, že žalovaný nabídl pro žalobce doučování jazyků prostřednictvím své manželky, ale k tomu nedošlo (prokázáno výpověďmi účastníků a žalobcovy matky). Mezi stranami byl pouze spor ohledně okolností tohoto odcizení a důvodů, proč nedošlo ke komunikaci a doučování. 18. Soud k této otázce vyslechl oba účastníky a žalobcovu matku. I když jejich výpovědi byly v mnohých věcech odlišné, je nepochybné, že primární komunikace (pokud vůbec probíhala) byla přes žalobcovu matku, a to ať již ohledně žalobcova stavu po mozkové příhodě, návštěv v nemocnici, případně zmiňovaného doučování. Žalobce sám popsal situaci, kdy mu bylo v dětství slíbeno, že pro něj žalovaný přijede, následně se neukázal a žalobcově matce se omluvil. 19. Z výslechu žalobce a jeho matky je pak nepochybné, že žalobce je na své matce ve vysoké míře závislý, bez její pomoci by nemohl zvládnout spoustu činností (dojezdy do školy, na rehabilitace apod.). Za této situace je nepřiměřená úvaha žalovaného, aby se ve sporu svých rodičů matce postavil, proti její vůli cíleně navazoval vztah s žalovaným a viděl jej v jiném světle než ona, a to bez ohledu na skutečnost, kdo je příčinou rodinných sporů. Soud proto dále nezkoumal rodinné vztahy účastníků, neboť i kdyby všechny skutečnosti, které uvedl žalovaný, byly zcela pravdivé, tak by neměly na rozhodnutí žádný vliv. Soud jen pro úplnost uzavírá, že nebylo zjištěno, z jakého důvodu se vztahy zúčastněných dostaly do aktuálního stavu. 20. Soud za této situace uzavřel, že základ žalobcova nároku je dán, přičemž požadavek na jeho splnění není v rozporu s dobrými mravy. Soud se následně zabýval výší takového nároku. 21. Podle § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 22. Soud stanovil výši výživného dle poměrů účastníků řízení. 23. U žalobcových poměrů vyšel soud z jeho výpovědi a výpovědi jeho matky. Žalobce je zletilý, studuje střední školu a žije u své matky. Příjem domácnosti je toliko příjem matky ze zaměstnání (prokázáno pracovní smlouvou) v částce asi 22 000 Kč hrubého měsíčně a příspěvky na péči (4 400 Kč) a mobilitu (550 Kč). Dále jsou příjmem domácnosti účelové dary, kterými však jsou kryty specifické pomůcky (prokázáno darovacími smlouvami a fakturami). Náklady na žalobcovu léčbu žalobce činí asi 7 000