36 C 124/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 5. 4. 2022 se žalobce domáhal zaplacení částky 92 800 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jako vlastník jednotky [číslo] nacházející se v budově [adresa], na adrese [adresa] (dále jen„ Jednotka“), uzavřel se žalovaným dne 3. 2. 2018 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem Jednotky. Výše měsíčního nájemného byla sjednána částkou 19 000 Kč a žalovaný byl dále povinen hradit zálohy na služby ve výši 3 700 Kč měsíčně a cenu za připojení k internetu ve výši 500 Kč měsíčně. Dne 1. 12. 2021 byla uzavřena dohoda, na základě které došlo k ukončení nájemní smlouvy ke dni 28. 2. 2022. Žalovaný dlužil nájemné včetně záloh za služby a ceny za připojení k internetu za měsíce listopad 2021 až únor 2022 včetně. Žalobce se dále domáhal zaplacení sjednaného úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou sjednaných plateb, který ke dni 28. 2. 2022 kapitalizoval částkou 11 588 Kč, a rovněž nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Vyúčtování služeb za rok 2021 skončilo přeplatkem ve výši 3 251 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud usnesením ze dne 1. 6. 2022, č. j. 36 C 124/2022-20, řízení zastavil co do nároku žalobce na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, jelikož žalobce vzal v tomto rozsahu žalobu zpět. 4. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobce je vlastníkem Jednotky (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], k.ú. [část obce]). Dne 3. 2. 2018 účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem Jednotky na dobu určitou od 3. 2. 2018 do 31. 1. 2019 s automatickou prolongací, výše nájemného byla sjednána částkou 19 000 Kč měsíčně a žalovaný se zavázal platit nájemné společně se zálohami na služby, jejichž výše byla stanovena na částku 3 700 Kč, nejpozději do 1. dne kalendářního měsíce, za který se uvedené úhrady platí. V nájemní smlouvě se účastníci dále dohodli, že žalovaný bude oprávněn užívat stávající internetové připojení za měsíční úhradu 500 Kč. Podle čl. IV. odst. 7 smlouvy si účastníci sjednali pro případ prodlení s úhradou nájemného úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky za každý den prodlení (prokázáno Nájemní smlouvou ze dne 3. 2. 2018). Účastníci se dohodli na ukončení nájemní smlouvy ke dni 28. 2. 2022 (prokázáno Dohodou ze dne 1. 12. 2021). Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužného nájemného (prokázáno e-mailovou komunikací). Výpočet požadovaného dlužného úroku z prodlení za celou dobu trvání smluvního vztahu byl ověřen z přiložené tabulky. Z vyúčtování služeb za rok 2021 soud zjistil, že na platbách za služby za rok 2021 vznikl žalovanému přeplatek ve výši 3 251 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou (prokázáno Předžalobní upomínkou včetně podacího archu a výpisu ze Sledování zásilek). 6. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle § 2218 o. z. se nájemné platí měsíčně pozadu. 8. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 2 citovaného ustanovení pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle odst. 4 citovaného ustanovení si strany ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 9. Tímto speciálním předpisem je pak zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Podle zákona § 4 odst. 1 citovaného zákona má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. 10. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku. 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. 14. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu (§ 2201 a násl. o. z.), na jejímž základě žalovanému vznikla povinnost platit žalobci sjednané nájemné, zálohy za služby a cenu za připojení k internetu, tj. celkem částku 23 200 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný jednotlivé měsíční splátky neplatil řádně a včas, ocitl se opakovaně v prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobci vzniklo rovněž právo na zaplacení smluvního úroku z prodlení, který žalobce kapitalizoval ke dni 28. 2. 2022. Jelikož však žalobce řádně a včas vyúčtoval žalovanému služby za rok 2021 s tím, že toto vyúčtování skončilo přeplatkem žalovaného ve výši 3 251 Kč, předmětný přeplatek však žalobce v žalovaném nároku nezohlednil, proto soud v daném rozsahu žalobu zamítl, když o příslušný přeplatek soud v souladu s § 1932 odst. 1 o.z. ponížil žalobcem požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení (výrok II. rozsudku), ve zbývajícím rozsahu soud shledal žalobu důvodnou, a proto jí vyhověl (výrok I. rozsudku). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž zavinil částečné zastavení řízení pouze v nepatrném rozsahu (přičemž částečné zamítnutí žaloby nezavinil, když žalobu podal dne 5. 4. 2022, tedy ještě před uplynutým 4 měsíční lhůty pro vyúčtování služeb za rok 2021, přičemž vyúčtování služeb bylo žalobci správcem příslušné nemovitosti vystaveno teprve dne 1.4.2022), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 225,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 640 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT) z tarifní hodnoty ve výši 92 800 Kč sestávající z částky 4 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 360 Kč ve výši 3 225,60 Kč. 16. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).