46 C 255/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 17 810,39 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila zejména tím, že kontrolou [číslo] prováděnou dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná odebírá elektřinu od žalobkyně, aniž by k tomu měla právní důvod, neboť smlouva na dodávku elektrické energie na odběrné místo žalované byla ze strany obchodníka ukončena ke dni [datum]. Demontáž elektroměru [číslo] nemohla být z důvodu nepřístupnosti odběrného místa provedena. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda ve výši 6 391,62 Kč, přičemž množství neoprávněné elektřiny v množství 905 kWh bylo stanoveno rozdílem stavu elektroměru sděleného zákazníkem ve výpovědi smlouva k datu [datum] a stavu elektroměru při jeho demontáži. V této souvislosti odkázala žalobkyně na mnohočetná rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně odpovědnosti odběratele za neoprávněný odběr jako odpovědnosti objektivní bez možnosti liberace (např. rozsudek Nejvyšší soudu ze dne 30. 8. 2011 sp. zn. 25 Cdo 2412/2009 nebo ze dne 27. 1. 2010 sp. zn. 25 Cdo 229/2000). Současně žalobkyně po žalované požaduje úhradu nákladů souvisejících s provedenou kontrolou o neoprávněnosti odběru, s přerušením odběru a následnou demontáží elektroměru v celkové výši 11 418,77 Kč. Na celkovou dlužnou částku 17 913,46 Kč byla žalované vystavena faktura splatná dne [datum]. Dobropisem žalobkyně ze dne [datum] byla dlužná částka následně ponížena o 103,07 Kč. Žalovaná dlužnou částku ve výši 17 810,39 Kč neuhradila ani po zaslání upomínek ze strany žalobkyně, ani po zaslání předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně již v podaném návrhu vyjádřila, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 4. Z plné moci udělené žalobkyní dne [datum] společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], bylo zjištěno, že žalobkyně uvedenou společnost zmocnila mimo jiné k provádění kontrol odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny, instalování a odebírání zařízení žalobkyně sloužících k měření odběru nebo dodávky elektřiny a provádění odpojení kontrolovaného odběrného místa. 5. Z protokolu o kontrole odběrného místa [číslo] ze dne [datum] vypracovaného společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne [datum] byla vykonána kontrola odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalované]. V rámci kontroly byly vykonány tyto práce: dokumentace původního stavu elektroměrového rozvaděče a elektroměru včetně zajištění proti neoprávněné manipulaci, měření průtoku elektrického proudu u elektroměru, kontrola zapojení a funkčnosti původního elektroměru pomocí simulátoru zátěže při odpojených odchozích vodičích, kontrola neměřených částí elektroměrového rozvaděče, demontáž elektroměru z důvodu ukončené smlouvy na odběr elektřiny, osazení zabezpečovací krabice. V průběhu kontroly byl zjištěn neoprávněný odběr spočívající v odběru elektřiny bez právního důvodu. 6. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno provedení kontroly společností [právnická osoba] dne [datum] na odběrném místě na adrese [adresa žalované], v bytě č. [anonymizováno] uživatelky [celé jméno žalované], v rámci níž byl zjištěn odběr elektřiny bez právního důvodu a zároveň došlo k demontáži měřícího zařízení a přerušení dodávky elektřiny v čase [údaj o čase] hodin. Současně byly zapsány stavy měřidel T1: [číslo] kWh, T2: [číslo] kWh. 7. Ze sdělení [jméno] [příjmení], narozené [datum], smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení], narozenou [datum], a Mgr. [jméno] [příjmení], narozeným [datum], jako pronajímateli, a žalovanou, jako nájemcem, bylo zjištěno, že na základě uvedené smlouvy byla žalovaná jako nájemce oprávněna užívat byt - jednotku [číslo] v 2. podlaží budovy [adresa], v obci [obec], v [katastrální uzemí] u [obec], na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaná se nájemní smlouvou mimo jiné zavázala sama sjednat odběr elektřiny u [právnická osoba], a.s. Dále bylo zjištěno, že nájemní smlouva byla uzavřena následně po náhlém opuštění bytu předchozím nájemcem, jehož nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou v období od [datum] do [datum] (zjištěno z nájemní smlouvy ze dne [datum] mezi shora uvedenými pronajímateli a [jméno] [příjmení], narozeným [datum], jako nájemcem). 8. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě kontroly [číslo] provedené u zákazníka [celé jméno žalované] na adrese [adresa žalované], došlo dle stavu elektroměru k výpočtu spotřebované energie za období od [datum] do [datum], a to při spotřebě [anonymizováno] kWh na částku [částka] včetně DPH, a dále byly vypočteny celkové náklady za přerušení neoprávněného odběru elektřiny žalované na částku 11 418,77 Kč včetně DPH. 9. Z faktury vystavené žalobkyní dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byla vyčíslena celková náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny v částce 17 913,46 Kč včetně DPH, skládající se z částky 4 828,51 Kč za neoprávněně spotřebovanou energii, 513,39 Kč jako stálý měsíční plat za příkon, 9 437 Kč za náklady na zjišťování neoprávněného odběru, 25,61 Kč na daň z elektřiny a ve zbývajícím rozsahu z daně z přidané hodnoty. Splatnost faktury byla stanovena na den [datum]. 10. Z upomínky vystavené žalobkyní dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla upozorněna na evidovanou pohledávku po splatnosti ve výši 17 913,46 Kč a současně vyzvána, aby dlužnou částku uhradila do [datum]. 11. Z opravného daňového dokladu (dobropisu) žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že dluh žalované byl snížen o 103,07 Kč. 12. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě svého dluhu a upozorněna na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. 13. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Kontrolou prováděnou pro žalobkyni společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaná, jakožto uživatel odběrného místa s adresou [adresa žalované], odebírala v období od [datum] do [datum] na tomto odběrném místě elektřinu od žalobkyně, aniž by měla s žalobkyní sjednanou smlouvu o jejím odběru. Žalované byla náhrada škody za neoprávněný odběr energie včetně nákladů souvisejících s demontáží elektroměru vyúčtována na celkovou částku 17 913,46 Kč fakturou ze dne [datum], která byla splatná dne [datum]. Po snížení dlužné částky o 103,07 Kč na základě dobropisu adresovaného žalobkyní, činí dlužná částka za neoprávněně odebranou elektřinu včetně nákladů na zjišťování tohoto neoprávněného odběru 17 810,39 Kč. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum]. 14. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Dle § 2910 škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 15. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 513 o.z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 18. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen„ energetický zákon“), v účinném znění do 30. 11. 2022, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle odst. 2 téhož ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Dle odst. 3 téhož ustanovení je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně