7 C 203/2023-16 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne 24. 2. 2023 domáhala zaplacení celkové částky 14 065,43 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 22. 11. 2017. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které dodávala do žalovanou určeného odběrného místa plyn oproti závazku žalované za odebraný plyn zaplatit cenu. Žalované byla za období od 16. 10. 2019 do 24. 6. 2020 za odebraný plyn vystavena faktura [číslo] znějící na částku 14 065,43 Kč se splatností 13. 7. 2020. Na tuto dlužnou částku žalovaná ničeho neuhradila a zůstala tak žalobkyni dlužna částku ve výši 14 065,43 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni, které žalovaná na dlužné částce neuhradila ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaná uzavřely dne 22. 11. 2017 smlouvu sdružených službách dodávky plynu, jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky a ceník smluvních pokut a speciálních služeb, a na základě které se se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované do jí zvoleného odběrného místa, a to na adrese [adresa žalované], plyn, a žalovaná se zavázala za odebraný plyn zaplatit cenu (viz smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne 22. 11. 2017). Právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila, když v období od 16. 10. 2019 do 24. 6. 2020 dodala žalované do odběrného místa plyn a vystavila žalované fakturu znějící na částku 14 065,43 Kč se splatností dne 13. 7. 2020 (viz daňový doklad [číslo] se splatností dne 13. 7. 2020). Na tuto dlužnou částku žalovaná ničeho neuhradila a zůstala tak právní předchůdkyni žalobkyně dlužna částku 14 065,43 Kč (viz upomínka ze dne 22. 1. 2020). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem žalobkyně ze dne 7. 10. 2020 (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 10. 2020). Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu byla žalovaná vyzvána ve smyslu ustanovení § 142a o.s.ř. (viz výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne 7. 10.2022 včetně podacího lístku ze dne 7. 10. 2022). 5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyní požadovaný dluh vznikl až po rozhodnutí soudu o úpadku žalované a osvobození od platby této pohledávky po splnění oddlužení se tak na ni nevztahuje (§ 414 odst. 1 ins. zák.). 7. Po právní stránce byla smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným soudem posouzena podle § 72 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), podle něhož se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. 8. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 13. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně dodala plyn do odběrného místa žalované, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaná však svou povinnost za dodaný plyn zaplatit řádně a včas cenu nesplnila. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokované částky ve výši 14 065,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 065,43 Kč od 14. 7. 2020 do zaplacení. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 065,43 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 16. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (obdobně např. v rozhodnutích zdejšího soudu sp.zn. 9 C 48/2023, 21 C 79/2023 či 7 C 170/2022).