7 C 415/2022-24 — Okresní soud Praha-východ

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku představující náklady zdravotní péče za léčbu poškození zdraví, které dne 27. 7. 2020 způsobil žalovaný pojištěnci žalobkyně. Žalovaný byl uznán odpovědným za protiprávní jednání pravomocným rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 6. 10. 2020, č. j. 37 T 64/2020-100. 2. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s. ř., když žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, nevyjádřili, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Na základě doložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný byl uznán vinným z přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 a 2 zákona č. 40/2009 Sb. (dále tr. zák.), a to v souběhu s přečinem ublížení na zdraví dle § 146, odst. 1 tr. zák., neboť dne 27. 7. 2020 napadl a zranil pojištěnce žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození] (zjištěno z pravomocného rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 10. 2020, č. j. 37 T 64/2020-100). Zdravotní péče byla vyčíslena na částku 24 641 Kč, kdy tyto náklady zdravotní péče uhradila žalobkyně (prokázáno vyčíslením nákladů léčebné péče [jméno] [příjmení], revidované [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). K uhrazení majetkové škody, která jednáním žalovaného žalobkyni vznikla, byl žalovaný vyzván výzvou ze dne 23. 3. 2021 (prokázáno výzvou ze dne 23. 3. 2021 včetně doručenky). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Věc byla konkrétně posouzena podle § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění ve spojení s § 2910 o.z. Žalobkyně uhradila náklady zdravotní péče, která byla poskytnuta pojištěnci žalobkyně. Jelikož žalovaný se dopustil protiprávního jednání vůči pojištěnci žalobkyně, má žalobkyně právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které na zdravotní péči vynaložila. 7. Vzhledem k tomu, že v důsledku protiprávního jednání žalovaného musely být vynaloženy náklady na zdravotní péči pojištěnce žalobkyně ve výši 24 641 Kč, soud žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do lhůty stanovené výzvou k úhradě nákladů léčení ze dne 23. 3. 2021, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném a účinném znění. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 833 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 233 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 9. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).