8 C 468/2020 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, a části pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, (dále jen „Předmětné pozemky“). Dle tvrzení žalobkyně se stala na základě kupní smlouvy uzavřené dne 23. 7. 2020 vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, (dále jen „Pozemek“). Součástí předmětu koupě byla i stavba oplocení, jež ohraničovala Pozemek a fakticky tak vymezovala předmět koupě. Stavba oplocení však fakticky vedla tak, že krom Pozemku ohraničovala taktéž pozemek parc. č. , Anonymizováno, a část pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , o čemž se žalobkyně dozvěděla až při kontrolním šetření v listopadu 2020. Žalobkyně byla stejně jako její právní předchůdci poctivým držitelem Předmětných pozemků. Řádnost držby odvozuje žalobkyně od bodu I kupní smlouvy, ve kterém je vymezen předmět koupě (Pozemek), a který je platným právním důvodem pro držbu. Žalobkyně je taktéž poctivým držitelem Předmětných pozemků, neboť v době koupě byly oploceny spolu s kupovaným Pozemkem. Z toho vyplývá i pravost držby. Navíc o stavbě oplocení bylo vydáno platné povolení, o němž musel stavební odbor rozhodnout. Dle žalobkyně nabyla vlastnické právo k Předmětným pozemkům vydržením, neboť je jejich poctivým držitelem stejně jako její právní předchůdci, kteří byli poctivými držiteli minimálně od roku 2009. Existenci naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k Předmětným pozemkům spatřuje žalobkyně ve skutečnosti, že není zapsaným vlastníkem v katastru nemovitostí, ač je jejich vlastníkem na základě vydržení.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Ve věci uvedla, že nedošlo ke splnění podmínek pro vydržení Předmětných pozemků žalobkyní. Právní předchůdce žalobkyně, od kterého si žalobkyně Pozemek kupovala, si byl vědom, že Pozemek je špatně oplocen, přičemž tuto skutečnost chtěl zanést do kupní smlouvy. I předchozí vlastnice Pozemků nebyla v dobré víře, že je vlastnicí taktéž Předmětných pozemků, o čemž svědčí ustanovení kupní smlouvy uzavřené mezi ní a následným vlastníkem (předcházejícím žalobkyni), ve kterém je stanovena neodpovědnost za případné vady u výměr Pozemku. Nadto žalobkyně nemůže být poctivým držitelem Předmětných pozemků, neboť při běžné míře opatrnosti musel být žalobkyni zřejmý rozpor ve výměře zakoupeného Pozemku o výměře 642 m² a spolu s Předmětnými pozemky ve výměře 270 m² (261 m² a 9 m²). S Předmětnými pozemky činí výměra 912 m², což je o více než 30 % větší plocha, než měla žalobkyně na základě kupní smlouvy nabýt. Žalobkyně tak musela objektivně mít pochybnosti o správnosti výměr. Na základě uvedeného navrhla žalovaná žalobu v celém rozsahu zamítnout.3. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.4. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 30. 1. 2018 soud zjistil, že ke dni 30. 1. 2018 byla paní , tituly před jménem, , jméno FO, evidována jako vlastník Pozemku o výměře 642 m² s právními účinky ke dni 2. 1. 2007.5. Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 11. 7. 2009 bylo soudem zjištěno, že stavební úřad vydal stavební povolení pro stavbu „oplocení“ pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , k. ú . , adresa, . Dle rozhodnutí bylo stanoveno, že stavba má být ukončena nejpozději do 31. 12. 2009.6. Z kupní smlouvy ze dne 6. 11. 2018 bylo soudem zjištěno, že , tituly před jménem, , jméno FO, jako prodávající se zavázala panu , jméno FO, jako kupujícímu prodat nemovitou věc – pozemek parc. č. , Anonymizováno, o výměře 642 m², k. ú. , adresa, .7. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 1. 1. 2019 soud zjistil, že ke dni 1. 1. 2019 byl jako vlastník Pozemku o výměře 642 m² evidován pan , jméno FO, s právními účinky ke dni 14. 11. 2018.8. Z kupní smlouvy ze dne 23. 7. 2020 soud zjistil, že pan , jméno FO, jako prodávající se zavázal žalobkyni (v kupní smlouvě označené pod předchozí obchodní firmou) jako kupující prodat ze svého výlučného vlastnictví pozemek parc. č. , Anonymizováno, o výměře 642 m², k. ú. , adresa, .9. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 25. 6. 2021 bylo soudem zjištěno, že ke dni 25. 6. 2021 byla žalobkyně evidována jako vlastník Pozemku o výměře 642 m² na základě smlouvy kupní ze dne 23. 7. 2020 s právními účinky zápisu k 29. 7. 2020.10. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 25. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaná je evidována jako vlastník Předmětných pozemků.11. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, při svém výslechu uvedla, že byla vlastníkem Pozemku. Již si nevybavuje, kdy přesně Pozemek nabyla a kdy jej následně prodávala. V době, kdy Pozemek kupovala, nebyl Pozemek oplocen. Oplocení postavila společnost, která měla Pozemek v nájmu. Ohledně stavby plotu si vše zajišťovala nájemkyně, ta byla v rámci stavebního řízení uvedena jako stavitel nebo stavebník. Dle svědkyně odpovídalo oplocení vymezenému Pozemku. Svědkyně si nevybavuje, že by jí žalovaná oslovila, že je plot postavený špatně či že by někdo přišel zkontrolovat, zda je plot postavený správně.12. Svědek pan , jméno FO, při svém výslechu uvedl, že si již přesně nevybavuje, kdy Pozemek kupoval. Pozemek měl pouze krátce. Pozemek neoplocoval, nechal jej ve stavu, v jakém jej koupil. Bylo mu známo, že oplocení nekoresponduje s hranicí Pozemku, že jsou oploceny i Předmětné pozemky. Nijak to neřešil. Nepamatuje si, zda tuto informaci sděloval přímo žalobkyni při prodeji Pozemku. Upozorňoval na to minimálně realitního makléře, který prodej Pozemku žalobkyni zajišťoval. Již si nevybavuje, jakým způsobem se o nesouladu dozvěděl, ale předpokládá, že to bylo při kontrole katastrální mapy se skutečným stavem, ze které je to zřetelné.13. Po skutkové stránce vyšlo v řízení najevo, že od 2. 1. 2007 byla jako vlastník Pozemku o výměře 642 m² v katastru nemovitostí zapsána , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 11. 7. 2009 bylo vydáno stavební povolení pro stavbu oplocení Pozemku. Ode dne 1. 1. 2019 je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník Pozemku pan , jméno FO, , který Pozemek nabyl od , tituly před jménem, , jméno FO, , a to na základě kupní smlouvy ze dne 6. 11. 2018, jejímž předmětem byl převod Pozemku o výměře 642 m². , jméno FO, kupoval Pozemek v době, kdy již byl oplocený. Byl si vědom, že oplocení Pozemku neodpovídá zapsanému stavu v katastru nemovitostí. Na nesoulad pan , jméno FO, při převodu Pozemku upozorňoval. Od pana , jméno FO, byl pozemek na základě kupní smlouvy ze dne 23. 7. 2020 převeden na žalobkyni, která je od 27. 7. 2020 evidována jako vlastník Pozemku.14. Vycházeje z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět.15. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.16. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.17. Podle § 989 odst. 1 o. z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.18. Podle § 1090 ods.t 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.19. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.20. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.21. Podle 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.22. Podle § 991 o. z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.23. Podle § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.24. Podle § 993 o. z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.25. Z citovaných ustanovení se podává, že jedním ze způsobů nabytí vlastnického práva je vydržení. K vydržení vlastnického práva k věci dojde za předpokladu, že osoba drží vlastnické právo, tj. ujala se věci, aby ji měla jako vlastník, po určenou dobu. V případě řádného vydržení, je potřeba nepřerušení držba po dobu deseti let, přičemž se do této doby započítává i řádn