9 C 104/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 11. 4. 2023 po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že dne 12. 12. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Dle této smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 325 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 11,99 % ročně a poplatky dle platného ceníku žalobkyně, a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 999 Kč splatných vždy 15. den v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet řádně a včas a dostal se do prodlení. Na výzvy o zaplacení žalovaný nereagoval, a jelikož byl v prodlení s více než dvěma splátkami, prohlásila žalobkyně ke dni 26. 6. 2022 celý úvěr za okamžitě splatný. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení jistiny ve výši 307 803,22 Kč, smluvního úroku ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny úvěru, který za období od 26. 6. 2022 do 20. 2. 2023 kapitalizovala částkou 24 177,10 Kč, a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny, který za období od 26. 6. 2022 do 20. 2. 2023 kapitalizovala částkou 24 294,62 Kč, žalobkyně dále požadovala smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 307 803,72 Kč od 21. 2. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z téže částky od 21. 2. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení pohledávky. 2. Podáním ze dne 21. 7. 2023 žalobkyně doplnila žalobu tak, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když tvrzený příjem žalovaného činil 22 000 Kč, přičemž banka pro poskytnutí úvěru banka akceptovala příjem 17 526 Kč, s tím že tento žalobcem tvrzený příjem odpovídal jeho příjmu vyplývajícímu z jeho účtu vedeného u žalobkyně, dále žalobkyně ověřila, že žalovaný neprochází insolvenčním řízením, ověřila jeho splátkovou morálku, z interní evidence klientů ověřila, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace, výdaje žalovaného žalobkyně stanovila na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení částkou ve výši 11 220 Kč, přičemž po odečtení splátkového zatížení klientovi zbyla částka 11 927 Kč k pokrytí jeho životních nákladů. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 101 odst. 4 a § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se mít podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, následně podáním ze dne 25. 5. 2023, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení řádně doručeno. 5. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 12. 12. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] (dále též„ Smlouva“), jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 325 000 Kč s úrokem 11,99 % ročně (prokázáno Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 12. 12. 2020, dokumenty prokazujícími souhrn procesu sjednání úvěru označenými jako – žádost o poskytnutí bezpečnostní metody, notifikace, použití bezpečnostní metody, modelace produktu, vytvoření nabídky, nastavení a podpis dokumentů a potvrzením o poskytnutí finančních prostředků). Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr formou měsíčních splátek ve výši 4 999 Kč vždy nejpozději k 15. dne v měsíci (prokázáno Smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně). Pro případ že by strany žalovaného došlo k porušení podmínek smlouvy, byla žalobkyně oprávněna omezit nebo zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný (prokázáno čl. 8 Smlouvy), přičemž za porušení podmínek se považovalo mj. prodlení se splacením více než 2 splátek (čl. 8 písm. a/ Smlouvy). Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek, v důsledku čehož žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni 26. 6. 2023 (prokázáno Záznamem žalobkyně o zaplacených splátkách úvěru a Rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 26. 6. 2022, včetně kopie podacího archu). Dne 22. 2. 2023 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva (prokázáno Výzvou k úhradě dluhu ze dne 22. 2. 2023, včetně kopie poštovního podacího archu). Před uzavřením Smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jehož příjmy činily cca 22 000 Kč měsíčně a jeho výdaje stanovené žalobkyní 11 927 Kč, přičemž splátkové zatížení žalovaného činilo 5 599 Kč včetně splátek ze Smlouvy (prokázáno Posouzením úvěruschopnosti žalovaného ze dne 12. 12. 2020, CCB a Výpisem z účtu žalovaného). 6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouvou o zápůjčce dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 7. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 9. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 10. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky a žalovanému vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky ve stanovené lhůtě. Zatímco žalobkyně svou povinnost vyplývající ze smlouvy splnila a umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky v dohodnuté výši, žalovaný svoji povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit z nich úroky nesplnil. V souladu se smluvními ujednáními je tak žalovaný rovněž povinen zaplatit sjednaný úrok ve výši 11,75% ročně, který je pro období od 26. 6. 2022 do 20. 2. 2023 žalobkyně kapitalizovala částkou 24 177,10 Kč, jakož i úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve výši 11,75 % ročně, který pro období od 24. 6. 2022 do 20. 2. 2023 žalobkyně kapitalizovala částkou 24 294,62 Kč. Jelikož žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když jeho příjmy činily 22 000 Kč a jeho výdaje stanovené žalobkyní 11 927 Kč, s tím, že zbývající částka byla zcela dostačující pro splácením splátek ze Smlouvy, které činily 4 999 Kč měsíčně, proto žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. 14. O náhradě