9 C 147/2023-164 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne 30.1.2023 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 300 000 Kč s 14% smluvním úrokem ročně z částky 300 000 Kč od 20.6.2009 do zaplacení a 10% úrokem z prodlení ročně z částky 300 000 Kč od 31.1.2020 do zaplacení. Tvrdil, že dne 20.6.2009 uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, a to tak, že předal částku 300 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit do 30.1.2020 spolu se sjednaným úrokem ve výši 14% ročně z půjčené částky. Žalovaný však v rozporu se smlouvou tuto částku řádně včas nevrátil. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Potvrdil, že účastníci spolu uzavřeli dne 20.6.2009 smlouvu o půjčce, na základě které žalobce přenechal žalovanému při podpisu smlouvy částku 300 000 Kč. Ohledně písemného vyhotovení smlouvy a skutečně ujednaného data splatnosti byla mezi účastníky vedena obsáhlá komunikace, která byla též předmětem prošetřování ze strany [anonymizována čtyři slova] řízení. Žalovaný dne 24.11.2009 podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení ke Krajskému soudu v Praze. Usnesením ze dne 29.12.2009 č.j. [insolvenční spisová značka] – A – 10 byl zjištěn úpadek žalovaného, bylo povoleno řešení úpadku oddlužením a věřitelům žalovaného byla stanovena lhůta k podání přihlášek. Žalobce svoji přihlášku do insolvenčního řízení nepřihlásil. Usnesením ze dne 11.2.2010 č.j. [insolvenční spisová značka] schválil insolvenční soud oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 3.3.2015 č.j. [insolvenční spisová značka] insolvenční soud osvobodil žalovaného od placení pohledávek, což se vztahuje i na pohledávky věřitelů, kteří mohli své pohledávky do insolvenčního řízení přihlásit, ale neučinili tak. Protože žalobce měl a mohl i svoji nesplatnou pohledávku přihlásit do insolvenčního řízení, ale neučinil tak, vztahují se na tuto pohledávku účinky osvobození od placení pohledávek, a žaloba je tudíž nedůvodná. 3. Usnesením ze dne 15.6.2023 č.j. 52 C 35/2023-44 vyslovil Obvodní soud pro Prahu 9 svoji místní nepříslušnost a věc postoupil nadepsanému soudu jako soudu místně příslušnému. 4. V průběhu řízení žalobce doplnil svá tvrzení, že se žalovaný dopustil podvodu vůči žalobci, insolvenčnímu soudu i insolvenční správkyni. Žalovaný odcizil původně sepsanou smlouvu o půjčce sepsanou v roce 2009, což bylo nahlášeno též PČR, jakož i insolvenčnímu soudu. Jako náhradní řešení bylo zvoleno sepsání nové smlouvy stejného znění, která byla sepsána v roce 2013 a byla přiložena jako důkaz k předmětnému řízení. V rámci insolvenčního řízení bylo dohodnuto, že po skončení insolvence bude žalovaný splácet dluh žalobci dle splátkového kalendáře; v případě, že by žalovaný nesplácel, insolvenční správkyně Mgr. [příjmení] navrhovala, že zruší žalovanému insolvenci. Vše bylo dohodnuto prostřednictvím PČR ve [obec]. Ačkoliv žalovaný řádně nesplácel, insolvenční správkyně návrhu žalobce na zrušení insolvence nevyhověla. 5. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: 6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] 2009 ze dne 20.6.2009 bylo zjištěno, že žalobce jako věřitel přenechal žalovanému jako dlužníkovi částku 300 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobci spolu s 14% úrokem ročně z půjčené částky do 30.1.2020. Částka byla předána žalovanému při podpisu smlouvy. 7. Z výzvy ze dne 4.2.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k vrácení zapůjčené částky spolu se sjednaným úrokem do 7 dnů od doručení výzvy. 8. Z čestného prohlášení ze dne 5.6.2023 bylo zjištěno, že žalobce písemně potvrdil, že mezi účastníky byla sepsána náhradní smlouva o půjčce v průběhu insolvenčního řízená, což vzala na vědomí insolvenční správkyně JUDr. [jméno] [příjmení] a PČR ve [obec] ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]). Důvodem bylo, že původní smlouvu žalovaný odcizil. K sepsání náhradní smlouvy došlo 29.4.2013; byla následně odeslána jak insolvenční správkyni JUDr. [jméno] [příjmení], tak i založena do spisu u PČR ve [obec]. 9. Z výpisu z detailu deliktu týkající se [anonymizováno] řízení KRPS [číslo] [rok] [číslo] vedeného u OOP [obec] bylo zjištěno, že policejní orgán přijal dne 13.6.2013 písemné oznámení žalobce o podezření ze spáchání trestného činu [anonymizováno] ze strany žalovaného; v rámci prověřování byl telefonicky kontaktován pan [příjmení] z kanceláře insolvenční správkyně JUDr. [příjmení]. Následně bylo řízení skončeno, neboť se nejednalo ani o trestný čin, přestupek ani jiný správní delikt. 10. Ze spisu Krajského soudu v Praze sp.zn. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že usnesením ze dne 29.12.2009 č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného, bylo povoleno řešení úpadku oddlužením a byla ustanovena Mgr. [jméno] [příjmení] insolvenční správkyní. Zároveň byli vyzváni věřitelé k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení ve lhůtě do 30ti dnů od zveřejnění předmětného usnesení v insolvenčním rejstříku. Toto usnesení bylo dle razítka kanceláře zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 29.12.2009. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11.2.2010 č.j. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že žalovanému bylo insolvenčním soudem schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z tohoto usnesení je zřejmé, že byly přihlášeny pohledávky celkem 10ti věřitelů; žalobce pohledávku nepřihlásil. Usnesením ze dne 3.3.2015 č.j. [insolvenční spisová značka] Krajský soud v Praze osvobodil žalovaného jako dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny; toto osvobození se vztahuje též na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, jakož i na věřitele, kteří své pohledávky ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. Usnesením ze dne 25.3.2015 č.j. [insolvenční spisová značka] pak insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného. Ve spise je dále založeno usnesení PČR, [stát. instituce], územní odbor [obec], [číslo jednací] ze dne 22.9.2017, kterým byla odložena věc podezření ze spáchání trestného činu [anonymizováno], kterého se měl dopustit žalovaný tím, že dne 18.4.2008 na blíže nezjištěném místě ve [obec], v úmyslu obohatit se, na žalobci vylákal na základě ústní smlouvy půjčku ve výši 300 000 Kč s tím, že věděl, že tuto nemá a nebude mít z čeho splatit, jelikož ke dni půjčky již měl prokazatelné dluhy ve výši 570 000 Kč z března 2008, půjčky měly být uhrazeny do 18.4.2017, což se stalo pouze částečně v celkové výši 31 923 Kč v letech 2008 a 2009, dne 20.6.2009 byla sepsána písemná smlouva, v listopadu 2009 na sebe žalovaný vyhlásil insolvenci, do které žalobce jako svého věřitele nepřihlásil, a to z důvodu nepřípustnosti [anonymizováno] stíhání, neboť [anonymizováno] stíhání je promlčeno. Dále je v insolvenčním spisu založen dopis z 8.7.2013, kterým žalobce sděluje insolvenční správkyni, že mu žalovaný dluží částku 300 000 Kč a žádá o pomoc s novým písemným vyhotovením smlouvy. 11. Ze shora uvedených listinných důkazů soud po skutkové stránce uzavřel, že žalobce dne 20.6.2009 předal žalovanému částku 300 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal mu vrátit spolu s úrokem ve výši 14% ročně z této částky do 30.1.2020; tato skutečnost byla ostatně mezi účastníky nesporná. Rovněž bylo mezi účastníky nesporným, že žalovaný půjčenou částku žalobci nevrátil. V řízení bylo prokázáno, že k návrhu žalovaného bylo ohledně jeho osoby zahájeno insolvenční řízení, byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno jeho řešení oddlužením, a to plněním splátkového kalendáře. Věřitelé žalovaného byli vyzváni, aby své pohledávky za žalovaným přihlásili do insolvenčního řízení ve lhůtě do 30ti dnů od zveřejnění usnesení o úpadku v insolvenčním rejstříku; usnesení bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno 29.12.2009. Bylo prokázáno (a nebylo sporné), že žalobce svoji pohledávku za žalovaným do insolvenčního rejstříku nepřihlásil. Dále bylo prokázáno, že usnesením ze dne 3.3.2015 č.j. [insolvenční spisová značka] insolvenční soud osvobodil žalovaného od placení pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení v části, v nichž nebyly v insolvenčním řízení uspokojeny, jakož i od placení pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo; osvobození se vztahovalo i na věřitele, kteří své pohledávky ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. 12. Takto zjištěný skutkový stav byl dostatečný pro rozhodnutí v dané věci. Soud tedy zamítl doplnění dokazování spisem vedeným policejním orgánem v trestní věci týkající se oznámení žalobce na podezření ze spáchání trestného činu ze strany žalovaného vůči jeho osobě, neboť jeho obsah je pro rozhodnutí ve věci nerozhodný. 13. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013, dále jen„ obč.zák.“ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se