9 C 151/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 49 459 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaný dne 8.1.2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla tato žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku spolu s poplatkem právní předchůdkyni vrátit v 78 týdenních splátkách po 717 Kč, a to nejpozději do 8.7.2022. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 8.2.2021. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022 s účinností od 16.12.2022. Žalobkyně požaduje úhradu celé dlužné jistiny ve výši 24 519,99 Kč a dlužného poplatku ve výši 24 939,01 Kč včetně zákonného úroku z prodlení a úroku ve výši 22,38 % ročně z nesplacené jistiny. Smlouvou ze dne 14.12.2022 byly předmětné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek, které žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř“) předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaný uzavřeli dne 8.1.2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž součásti jsou smluvní podmínky, a na základě této smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku (spolu s úrokem ve výši 20 147 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 905 Kč; celkem tedy poplatky ve výši 28 552 Kč) vrátit, a to v 78 týdenních splátkách ve výši 717 Kč (poslední ve výši 683 Kč) nejpozději do 8.7.2022 (prokázáno Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo]). Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy, poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč splnila, tedy sjednané peněžní prostředky žalovanému poskytla, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy (prokázáno Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nesplnil, když na pohledávku zaplatil toliko pouze částku 2 400 Kč, konkrétně zaplatil dne 19.1.2021 částku 800 Kč, dne 1.2.2021 částku 800 Kč a dne 8.2.2021 částku 1 000 Kč (prokázáno Tabulkou umoření ze dne 19.12.2022). Ze žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 8.1.2021 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako řidič na plný úvazek, jeho celkové měsíční příjmy činí 7 225 Kč, nemá žádnou vyživovací povinnost, žádné další závazky, je rozvedený, bydlí v nájmu a jeho měsíční výdaje činí cca 4 000 Kč Kč; k tomu doložil výplatní pásky za měsíce listopad a prosinec. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.12.2022, včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno dne 16.12.2022 (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16.12.2022, včetně podacího lístku). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek, které žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 1.6.2023 včetně podacího lístku). 5. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouvou o zápůjčce dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) 6. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 1751 odst. 1 o.z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 8. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 12. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen zákona č. 257/2016 Sb.), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek z uzavřené smlouvy, žalovaný však svou povinnost poskytnuté finanční částky vrátit nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné částky ve výši 49 459 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 24 519,99 Kč a dlužného úroku a poplatků v celkové výši 24 939,01 Kč. Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného k zaplacení poskytnuté zápůjčky ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když výše poskytnuté zápůjčky, respektive splátek pro její vrácení (celkově ve výši 2 868 Kč měsíčně) odpovídala reálným možnostem žalovaného, tj. jeho příjmu cca 7 225 Kč měsíčně a nákladů ve výši 4 000 Kč měsíčně. Protože je žalovaný v prodlení s tímto peněžitým plněním, je dán též nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z jistiny dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o.z. V této části tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.). 14. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 22,38 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 519,99 Kč za období od 9.7.2022 do 14.12.2022, který žalobkyně kapitalizovala na částku 2 423,68 Kč a úroku ve výši 22,38 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 519,99 Kč od 15.12.2022 do zaplacení, tedy úroku za období po splatnosti poslední splátky. Soud však v této části shledal žalobu nedůvodnou, neboť smluvní úroky nebyly takto mezi účastníky sjednány. Žalobkyně prokazovala své tvrzení ujednáním uvedeným na straně 2 smlouvy