9 C 54/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 16.5.2022 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované omluvit se za diskriminační jednání, kterého se žalovaná jako zaměstnavatel dopustila na žalobci tím, že mu od 1.5.2022 do 1.1.2023 přestala poskytovat příspěvek na ubytování ve výši 2 900 Kč měsíčně, na který měl nárok, a to v časopise [anonymizováno] pro zaměstnance [příjmení] [jméno], dále pak uložení povinnosti zaplatit žalobci přiměřené zadostiučinění náhrady nemajetkové újmy ve výši 600 000 Kč, a dále zaplacení příspěvku na ubytování od 1.5.2022 do 1.1.2023 ve výši 2 900 Kč měsíčně v celkové výši 23 200 Kč s 8% úrokem do zaplacení, a vrácení složené kauce ve výši 1 900 Kč. Tvrdil, že žalovaná poskytuje svým zaměstnancům, jejichž bydliště je značně vzdáleno od pracoviště, možnost přechodného ubytování v ubytovně na adrese [adresa žalobce]; na toto ubytování si zaměstnanec přispívá částkou 1 900 Kč (formou srážky ze mzdy) a žalovaná přispívá částkou 2 600 Kč. Žalobce je zaměstnanec žalované a vykonává pro ni práci na základě pracovní smlouvy ze dne 1.10.2011. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 28.9.2014 dohodu o ubytování, kterou žalobci bylo poskytnuto ubytování na shora uvedené ubytovně, přičemž žalobce přispíval na ubytování částkou 1 900 Kč (která mu byla srážena ze mzdy), žalovaná pak hradila částku 2 600 Kč. Žalovaná vyrozuměla své zaměstnance písemně dne 13.1.2020 o tom, že došlo k navýšení ceny ubytování na ubytovně od 1.1.2020, a to o 300 Kč. Žalobce vzal tuto informaci v potaz, ale odmítl podepsat novou dohodu o ubytování, neboť na ní chyběl podpis zaměstnavatele, a rovněž žalobce nesouhlasil s tím, aby tato smlouva byla faxována na jinou pobočku, neboť by tím došlo ke zveřejnění osobních údajů žalobce. Rovněž žalobce nesouhlasil s navýšením kauce na částku 2 200 Kč, neboť má za to, že nelze po uzavření dohody kauci navyšovat. Přesto na účet žalované za ubytování měsíčně hradil 2 200 Kč. Ačkoliv žalobce nepodepsal novou dohodu, i nadále na ubytovně bydlel a žalovaná za něj platila příspěvek na ubytování ve výši 2 900 Kč měsíčně. Následně zaměstnavatel dne 10.1.2022 informoval zaměstnance směrnicí [anonymizováno] 17 2021 o změně v poskytování přechodného ubytování. Pro zaměstnance, kteří již na ubytovně byli ubytováni, bylo stanoveno, že zaměstnavatel bude na ubytování přispívat toliko po dobu 1 roku. Za tímto účelem byly připravovány nové dohody. Žalobce ji však odmítl podepsat, neboť jej zaměstnavatel na změnu upozornil pozdě (až 19.1.2022, správně tak měl učinit 1.1.2022), dále, že by žalobce musel platit za ubytování 2 650 Kč měsíčně i po 1.1.2023 bez příspěvku zaměstnavatele, což by znamenalo, že bude žalované přispívat na úrocích. Takové jednání je diskriminační na úkor jiných zaměstnanců na ubytovně [anonymizováno], kterým zaměstnavatel přispívá na ubytování až do 1.1.2023. Navíc byl žalobce zmaten, neboť jako jediný dostal dohody tři a žalovaná písemně neupřesnila, která dohoda je platná. Dne 22.2.2022 se od zaměstnavatele dozvěděl o aktualizaci smluvní dokumentace týkající se nenárokového poskytování ubytování, s čímž nesouhlasil. Protože ani zaměstnavateli nesdělil, že již nechce přechodné ubytování na ubytovně [ulice] využívat, má žalobce za to, že i nadále je ubytován„ pod štítem zaměstnavatele“; přesto žalovaná počínaje od 11.4.2022 přestala platit žalobci příspěvek na ubytování ve výši 2 900 Kč, což považuje žalobce za diskriminační ve vztahu k jeho osobě, neboť jiným zaměstnancům ubytování poskytuje, příspěvek jim vyplácí a i nadále spolupracuje se společností [anonymizováno] [právnická osoba] Oznámení o ukončení vyplácení příspěvku obdržel žalobce dne 20.4.2022. Svůj nesouhlas projevil v dopise ze dne 22.4.2022, který zaslal žalované. Žalovaná ukončila ke dni 30.4.2022 vyplácení příspěvku žalobci a od 1.5.2022 si žalobce platí tento příspěvek sám. Žalobce má za to, že k tomu žalovaná nebyla oprávněna, neboť nedošlo ani k rozvázání pracovního poměru ani k ukončení dohody o ubytování, jednání žalované považuje proto za diskriminační, znevýhodňující žalobce z důvodu rasové etniky. Proto se domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit mu dlužný příspěvek na ubytování za období od 1.5.2022 do 1.1.2023 ve celkové výši 23 200 Kč, vrátit složenou kauci na ubytování v částce 1 900 Kč, a za diskriminační jednání se žalobci omluvit zveřejněním omluvy v časopise pro zaměstnance [příjmení] a dále zaplatit žalobci přiměřené zadostiučinění ve výši 600 000 Kč. 2. Usnesením ze dne 15.11.2022 č.j. 9 C 54/2022-12 soud částečně odmítl podanou žalobu, a to v části týkající se nároku na zaplacení částky 23 200 Kč s 8% úrokem do zaplacení, a uložení povinnosti písemně se omluvit v časopise [anonymizováno] pro zaměstnance [příjmení] s názvem [anonymizováno], neboť žalobce i přes výzvu soudu danou usnesením ze dne 7.7.2022 č.j. 9C 54/2022-9 neodstranil v této části vady žaloby. Předmětem řízení tak zůstal nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění ve výši 600 000 Kč a dále zaplacení částky 1 900 Kč. 3. Podáním doručeným soudu dne 19.12.2022 spolu s doplněním učiněným při jednání soudu dne 25.4.2022 žalobce rozšířil svoji žalobu o zaplacení částky 23 200 Kč s 8% úrokem z prodlení měsíčně z částky 23 200 Kč od 1.5.2022 do zaplacení a dále o nárok, aby byla žalované uložena povinnost písemně se omluvit žalobci v časopise [anonymizováno] pro zaměstnance [příjmení] s názvem„ [anonymizováno]“ ve znění:„ Tímto se omlouváme panu [celé jméno žalobce], že došlo na základě jeho diskriminace v podobě rasové etniky ohledně ubytování, a to na adrese [adresa], a to měsíčně, na který měl nárok z důvodu poskytování svým zaměstnancům, kteří bydlí na ubytovně [ulice] a dostávali za zmíněné období ve výši 23 200 Kč. Tím pádem došlo k neférovému jednání a nekorektnosti naší [právnická osoba] s.r.o.“, s tím, že omluva musí být zveřejněna v nejbližším čísle po vyhlášení rozsudku ve věci samé v této věci s tím, že bude na první straně časopisu ne však malým písmem a bude napsána tak, aby odpovídala přiměřeným způsobem velikosti písma všech článků. Žalobce v tomto podání zopakoval tvrzení uvedená v žalobě (viz bod 1) a dále doplnil tvrzení, že částku 23 200 Kč spolu s příslušenstvím požaduje z důvodu, že dle uzavřené dohody o ubytování se žalovaná zavázala, že zajistí pro žalobce ubytování na ubytovně [ulice] a bude přispívat v částce 2 900 Kč, což v období od 1.5.2022 do 31.12.2022 nečinila, žalobce si musel ubytování celé hradit sám, a tudíž se domáhá zaplacení tohoto příspěvku za toto období v celkové výši 23 200 Kč. Uvedl dále, že na počátku roku 2022 jako jediný zaměstnanec obdržel celkem 3 smlouvy o ubytování, ale byly bez podpisu manažera ([jméno] [anonymizováno]), a proto byly neplatné; dodnes mu žalovaná písemně neupřesnila, která dohoda byla platná. Jeho pochybnost ještě umocnila skutečnost, že v jedné dohodě byla chybně uvedena výše příspěvku zaměstnance na ubytování. Žalobce dodatek ze dne 19.1.2022 odmítl podepsat; následně jej žalovaná ([jméno] [anonymizováno]) dopisem ze dne 22.2.2022 informovala o aktualizaci smluvní dokumentace týkající se nenárokového poskytování ubytování a vyzvala, aby sdělil, zda nemá na dalším ubytování zájem. Žalobce však nic takového nesdělil, a tudíž je přesvědčen, že i nadále je žalovaná povinna mu vyplácet příspěvek na ubytování. Dopisem ze dne 4.4.2022 sdělila žalovaná ([jméno] [anonymizováno]) žalobci, že k 11.4.2022 přestává žalobci vyplácet příspěvek na ubytování. Žalobce je přesvědčen, že se jedná o mstu zaměstnavatele za to, že podal stížnost na přesčasové hodiny. Žalobce s tímto postupem žalované nesouhlasil, což sdělil písemně dopisem ze dne 22.4.2022. Žalovaná následně dopisem ze dne 4.5.2022 poskytla žalobci dodatečnou lhůtu k uzavření nového dodatku k dohodě o ubytování. Dne 28.4.2022 zaslala žalovaná oznámení na ubytovnu [anonymizováno], že ke dni 30.4.2022 žalovaná přestává vyplácet žalobci příspěvek na ubytování. Žalobce má za to, že jednání žalované je nekorektní, neboť všichni ostatní zaměstnanci, kteří na ubytovně bydleli, dostávali příspěvek na ubytování do 31.12.2022, což je diskriminační jednání, kterého se žalovaná dopouští vůči žalobci, a to z důvodu barvy jeho kůže. Žalovaná příspěvek nevyplatila ani na základě výzvy ze dne 15.7.2022, a proto je žalobce přesvědčen, že mu vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši 8% z celkové částky 23 200 Kč od 1.5.2022 do zaplacení. S ohledem na diskriminační jednání žalované ve vztahu k jeho osobě z důvodu rasové etniky, dále z důvodu opakované šikany a pronásledování žalobce u žalované společnosti se žalobce domáhá též zveřejnění omluvy způsobem a ve znění, jak je uvedeno shora, a dále zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 600 000 Kč. 4. Podáním doručeným soudu dne 3.4.2022 vzal žalobu částečně zpět co do částky 1 900 Kč (nevrácená kauce na ubytování), neboť tato kauce byla vrácena. 5. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Učinila nesporným, že žalobce je zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 1.10.2011 a dále, že s ním b