9 C 55/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení celkové částky 11 344 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřely právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaná dne 4.12.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč oproti závazku žalované poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 3 103 Kč a částkou za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 4 791 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 347 Kč do 2.12.2020. Žalovaná sjednané splátky neuhradila řádně a včas, na pohledávku žalobkyně uhradila toliko částku 6 650 Kč a zůstala právní předchůdkyni žalobkyně dlužna na jistině částku 6 950,39 Kč a na poplatku částku 4 393,61 Kč. Dne 28.1.2022 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně uvedenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která spolu se zaplacením výše uvedených dlužných částek nárokovala též zaplacení příslušenství (kapitalizovaný úrok ve výši 2 150,80 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 445,98 Kč, úrok ve výši 26,10% ročně z dlužné jistiny ve výši 6 950,39 Kč od 29.1.2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z dlužné jistiny výši 6 950,39 Kč od 29.1.2022 do zaplacení). Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, kterou žalovaná ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaná uzavřely dne 4.12.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 3 103 Kč a částkou za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka ve výši 4 891 Kč, a to v 52 týdenních splátkách ve výši 347 Kč nejpozději do 2.12.2020 (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 4.12.2019). Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy poskytnout žalované částku 10 000 Kč splnila, tedy sjednané peněžní prostředky žalované poskytla v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy (prokázáno Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 4.12.2019). Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nesplnila. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr (karty zákazníka) ze dne 4.12.2019 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že její měsíční příjem činil 7 600 Kč a její měsíční výdaje činily 3 500 Kč; k tomu doložila dva bankovní výpisy a rozhodnutí o přiznání dávky do r. 2022. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022 (včetně seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] byly postoupeny na žalobkyni, přičemž postoupení těchto pohledávek na žalobkyni právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila dopisem ze dne 30.1.2022 (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30.1.2022 vč. podacího lístku). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] které žalovaná ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradila (prokázáno Předžalobní upomínkou ze dne 15.11.2022 vč. podacího lístku). 5. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouvou o zápůjčce dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). 6. Podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 8. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 9. Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 13. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona č. 257/2016 Sb.), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek z uzavřené smlouvy, žalovaná však svou povinnost poskytnuté finanční částky vrátit nesplnila. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu dlužné částky ve výši 11 344 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 6 950,39 Kč a dlužného poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka ve výši 4 393,61 Kč. Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované k zaplacení poskytnuté zápůjčky ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když výše poskytnuté zápůjčky, respektive splátky pro její vrácení (ve výši 347 Kč týdně), odpovídala reálným možnostem žalované, tj. jejímu příjmu cca 7 600 Kč měsíčně a nákladům ve výši 3 500 Kč měsíčně. Protože je žalovaná v prodlení s tímto peněžitým plněním, je dán též nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z jistiny dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o.z. V této části tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.). 15. Žalobkyně dále ze smlouvy o spotřebitelském úvěru požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 26,10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 950,39 Kč za období od 3.12.2020 do 28.1.2022, který žalobkyně kapitalizovala na částku 2 150,80 Kč, a úroku ve výši 26,10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 950,39 Kč od 29.1.2022 do zaplacení, tedy úroku za období po splatnosti