9 C 56/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 17.2.2023 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 24 000 Kč spolu s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 24 000 Kč od 8.10.2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 274,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 850 Kč, náklady spojenými s uplatněném pohledávky ve výši 39 Kč a smluvní pokutou ve výši 3 960 Kč. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) uzavřela s žalovanou dne 17.12.2021 smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 23.3.2022, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit [anonymizováno] částku 30 750 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly [ulice] podmínky Smlouvy o úvěru. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, kdy žalovaná nejprve na [webová adresa] vyplnila registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo též zadání čísla občanského průkazu a jeho kopie; následně žalovaná zaslala tzv. verifikační platbu v rozmezí 0,01 – 1 Kč, kterou odeslala z bankovního účtu vedeného na její jméno. Na základě toho pak [anonymizováno] zahájilo verifikační proces, při kterém byla prověřována bonita žalované. Úvěr byl následně žalované schválen a poskytnut ve výši 25 000 Kč na účet, ze kterého byla zaslána verifikační platba. Žalovaná úvěr řádně a včas nevrátila. Tím jí vznikla povinnost zaplatit [anonymizováno] též smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení a náklady za vymáhání ve výši 39 Kč (za jednu výzvu k úhradě zaslanou dopisem ve výši 39 Kč). Na základě smlouvy o postoupení ze dne 8.12.2021 postoupilo [anonymizováno] předmětnou pohledávku na žalobkyni. Výše dlužné částky ke dni postoupení činila 24 000 Kč na nesplacené jistině, částku 5 750 Kč na nesplaceném úroku, částku 4 123 Kč na smluvní pokutě. Ke dni podání žaloby pak žalobkyně vyčíslila dlužnou částku 24 000 Kč na dlužné jistině, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení za období od 23.4.2022 do 5.10.2022 ve výši 1 274,79 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 5 850 Kč (v němž je zahrnuta též částky 100 Kč jako náklady za upomínání), náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a smluvní pokuta ve výši 3 960 Kč. 2. V průběhu řízení žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky 5 850 Kč představující kapitalizovaný úrok a částky 3 960 Kč představující smluvní pokutu. Usnesením ze dne 29.5.2023 č.j. 9C 56/2023-55 soud v rozsahu zpětvzetí žalobu zastavil. 3. Žalobkyně i její zástupce se z jednání nařízeného na 24.8.2023 omluvili, žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána (předvolání byl žalovanému doručeno dne 14.8.2023 žaloba již dne 11.4.2023). Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků a zástupce žalobkyně v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující rozhodné skutečnosti: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17.12.2021 ve znění smlouvy téhož čísla ze dne 23.3.2022 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do 22.4.2022 spolu s úrokem ve výši 66,63 % ročně, tedy celkem částku 30 750 Kč. Pro případ prodlení žalované s vrácením dlužné částky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z jistiny za každý den prodlení a dále účelně vynaložené náklady na upomínky. Jak prokazuje výpis z účtu [anonymizováno] ze dne 30.9.2021, byla z účtu žalované odeslána částka 0,01 Kč; z výpisu z téhož účtu ze dne 6.1.2022 bylo zjištěno, že na účet žalované byla odeslána částka 25 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 8.12.2021 bylo zjištěno, že předmětnou smlouvou o postoupení pohledávek byla postoupena pohledávka za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 13.10.2022, který byl odeslán prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 14.10.2022 (prokázáno tímto dopisem spolu s poštovním podacím archem). Jak prokazuje upomínka ze dne 13.10.2022 a 17.11.2022 a předžalobní výzva ze dne 31.1.2023, byla žalovaná opakovaně vyzývána k úhradě dlužné jistiny, úroku i smluvní pokuty; předžalobní výzva byla doručována prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb (prokázáno těmito upomínka spolu s poštovním podacím archem). 5. Z výše uvedených důkazů soud má za prokázané, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] spolu uzavřely smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] poskytla žalované částku ve výši 25 000 Kč, kterou žalovaná dosud se sjednaným úrokem nevrátila. Soud však nemá za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně [příjmení] řádně zkoumala, před uzavřením smlouvy, úvěruschopnost žalované. K výzvě soudu (dané usnesením ze dne 18.5.2023 č.j. 56/2023-50 žalobkyně ani netvrdila, ani nedoložila žádným důkazem, že úvěruschopnost žalované zkoumala, k jednání se nedostavila, a tudíž ji soud nemohl poučit o neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Soud tedy v tomto směru uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno, že před poskytnutím úvěru byla řádně zkoumána schopnost žalované úvěr splatit. 6. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 11. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně [příjmení] poskytla žalované částku 25 000 Kč, kterou žalovaná v částce 24 000 Kč nevrátila, a to na základě uzavřené smlouvy o úvěru. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že při uzavírání smlouvy byla řádně zkoumána ze strany věřitele schopnost žalované úvěr, který jí měl být poskytnut, splácet (v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru), je tato smlouva o úvěru neplatná, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k neplatnosti smlouvy z tohoto důvodu je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (viz rozhodnutí Evropského soudního dvora C -679/18 ze dne 5.3.2020). Protože bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované částku 25 000 Kč, přičemž se jedná o plnění z neplatné smlouvy, žalovaná se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, a to v částce 24 000 Kč, a je tudíž povinna v souladu s § 2991 o.z. tuto částku žalobkyni vrátit, což i přes výzvy neučinila. 12. Protože žalovaná je v prodlení s peněžitým plněním, soud přiznal též nárok na úroky z prodlení (dle § 1970 o.z.) z částky 24 000 Kč, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to počínaje dnem následujícím pod dni stanoveném jako den splatnosti ve výzvě žalobkyně ze dne 13.10.2022, ted