21 C 22/2024-212 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 9. 1. 2024, ve znění opravy z 30. 1. 2024, domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou 7.000 Kč měsíčně, a to počínaje dnem podání žaloby, přičemž výživné bude splatné vždy předem do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobkyně. Tvrdila, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, . Manželství účastníků dosud trvá, byť už před více než třemi lety došlo k manželskému odcizení a následné rozluce. Z manželství se dne , datum, narodil syn , jméno FO, a dne , datum, dcera , jméno FO, , o jejichž poměrech pro dobu po rozvodu manželství se oba rodiče dohodli a Okresní soud v Mělníku jejich dohodu svým rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 4. 8. 2022, schválil. Mezi účastníky proběhlo v červenci 2022 osobní jednání, při kterém byl uvedený postup domluven včetně „úlevy“ na výživném pro nezletilé děti v tom směru, že do doby prodeje žalobkyně bude respektovat dluh žalovaného na výživném pro nezletilé děti, který pak bude splacen z výtěžku prodeje společných nemovitostí, resp. podílu, který žalovaný z tohoto prodeje za svoji osobu obdrží. Účastníci dále jednali o majetkovém vypořádání, smluveném rozvodu a plnění vyživovací povinnosti žalovaného vůči manželce. Jednání se týkala také prodeje tehdy vlastněného nemovitého majetku (rodinného domu s pozemky v , Anonymizováno, ), který byl následně na jaře roku 2023 po vzájemné dohodě za asistence realitní kanceláře skutečně prodán a k 1. 5. 2023 byly nemovitosti předány novým vlastníkům. Výtěžek tohoto prodeje byl pak mezi oba účastníky rozdělen a to po vyrovnání společných závazků a kompenzaci dluhů žalovaného na výživném pro nezletilé děti. Do doby prodeje nemovitostí žalovaný – po vzájemné předchozí dohodě plnil svoji vyživovací povinnost vůči žalobkyni tím, že hradil jak společnou hypotéku, která se k těmto nemovitostem vztahovala, tak hradil i všechny provozní náklady těchto nemovitostí (energie, vodné stočné atd.). To vše za situace, kdy tyto nemovitosti po dobu rozluky až do předání novým vlastníkům užívala pro potřeby bydlení sama žalobkyně (spolu s nezletilými dětmi) a žalovaný měl již dlouhodobě jiné bydliště. Na straně žalovaného šlo přitom o částku přesahující 15.000 Kč měsíčně. Ústní dohoda obou manželů byla taková, že žalovaný bude hradit výživné pro manželku ve výši 5.000 Kč měsíčně. Takto také činil až do července 2023, kdy hradil na účet žalobkyně celkovou částku 15.000 Kč, která kryla v rozsahu 10.000 Kč výživné pro nezletilé děti a co do zbývající částky 5.000 Kč právě výživné pro manželku. Od srpna 2023 však žalovaný bez relevantního vysvětlení přestal tuto vyživovací povinnost vůči žalobkyni plnit. Žalobkyně očekávala, že výpadek s plněním vyživovací povinnosti vůči ní je jen přechodný a že žalovaný nakonec začne opět svoji vyživovací povinnost vůči ní plnit a doplatí i vzniklý dluh na výživném, nicméně se tak i přes tato očekávání nestalo. Žalobkyně má momentálně stálý příjem jen ve formě rodičovského příspěvku v částce 8.000 Kč. Příležitostně má žalobkyně příjem na dohodu o provedení práce max. v řádech několika málo jednotek tisíc měsíčně s tím, že v některých měsících ani tento příjem nemá. Sama si hradí náklady především svého nájemního bydlení (21.500 Kč měsíčně) a trvale zajišťuje péči o nezletilou dceru, která má nastoupit podle předpokladu do MŠ v září 2024. Finančně je žalobkyně odkázána na materiální pomoc svých rodičů, kteří aktuálně jen suplují vyživovací povinnost žalovaného a to v rozsahu několik tisíc Kč měsíčně. Výživné jí mělo být poskytováno až do srpna roku 2024, a to s ohledem na pokračující rodičovskou dovolenou a péči žalobkyně o nezletilou dceru , jméno FO, , která vzhledem k datu svého narození nastoupí do mateřské školy až od září roku 2024. Do té doby tak žalobkyně nebude moci nastoupit plnohodnotně do práce a nebude schopná se sama živit a mít díky absenci volných finančních prostředků srovnatelnou životní úroveň se životní úrovní žalovaného jako svého manžela. Žalovaný je přitom stále zaměstnán v původním pracovním poměru, ale jeho aktuální příjmy, ani náklady nejsou žalobkyni známy.2. Žalovaný s žalobou ve vyjádření z 6. 3. 2024 nesouhlasil a navrhoval, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Namítal, že mezi účastníky nedošlo k jakékoliv dohodě ať písemné či ústní o plnění vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni z titulu výživného mezi manžely. Žalovaný do doby prodeje společných nemovitostí hradil společnou hypotéku, která se k těmto nemovitostem vztahovala, i všechny další provozní náklady těchto nemovitostí, nicméně tyto platby byly uskutečňovány ze strany žalovaného dobrovolně, a zcela jistě nezakládaly jakoukoliv formu konkludentní, či jiné dohody o platbě těchto částek jako výživného pro manželku do budoucna. Takový závěr nelze učinit ani z toho důvodu, že předmětné nemovitosti byly rovněž užívány jejich společnými nezletilými dětmi, nejednalo se tedy ani v plném rozsahu o formu výživného pro žalobkyni. Stejně tak žalovaný odmítal, že by byla následně uzavřena jakákoliv dohoda mezi účastníky, podle které by měl platit výživné žalobkyni ve výši 5 000 Kč měsíčně, a to snad až do srpna 2024. Pokud žalobkyni jakékoliv peníze posílal, bylo to na základě dobrovolnosti. Žalobkyně ve své žalobě řádně netvrdí a neprokazuje jakoukoliv rozdílnost hmotné a kulturní úrovně účastníků. Ke svým materiálním poměrům žalobkyně uvádí pouze obecná tvrzení o svém příjmu, aniž by ho opět jakkoliv konkretizovala (viz příjem z dohod o provedení práce), natož pak prokazovala. Totéž platí pro její výdaje, přičemž žalovanému nejsou tyto částky známy. Žalobkyně je však v tomto typu řízení povinna tvrdit a prokázat, jaké příjmy a výdaje má ona jako manželka, jaké příjmy a výdaje má manžel a v čem spočívá rozdíl v hmotné a kulturní úrovni manželů. Žalovaná pak rovněž žádným relevantním způsobem neodůvodňuje ani neprokazuje, na základě jakého výpočtu dospěla k výživnému ve výši 7.000 Kč, které po žalovaném měsíčně požaduje.3. V doplnění žaloby z 15. 7. 2024 žalobkyně uvedla, že má následující měsíční výdaje: 19.500 Kč nájemné, 1.000Kč záloha na elektřinu, 851 Kč telefon a televize, 490 Kč internet, 900 Kč záloha na školní obědy, 350 Kč školní družina 1013 Kč životní pojištění a úrazové pojištění dětí, 8.000 Kč jídlo, drogerie a kosmetika a 3.500 kč až 4.000 Kč pohonné hmoty. Dále má nárazové výdaje, například stříhání syna, ortopedické vložky do bot, kosmetika na atopický ekzém pro dceru, léky v případě nemoci, nákup oblečení, obuvi, dárků. Jednou ročně žalobkyně hradí pojištění domácnosti 2.316 Kč, povinné ručení a havarijní pojištění na auto 21.023 Kč, 852 Kč tzv. pojistka na krytí občanské odpovědnosti za škodu. Čtvrtletně hradí 1.000Kč jako spoření pro syna. Žalovaný se v roce 2023 účastnil následujících akcí: Ještěd 24 winter run (leden), Lisabon - Portugalsko běžecké závody (březen), Ještěd 24 summer run (červen), Miřejovický půlmaraton (srpen), Valencia – běžecké závody (říjen) a prodloužený víkend na Šumavě se zaměřením na běh (říjen). Žalovaný se v roce 2024 účastnil následujících akcí: 4 dny v Barceloně (únor), Pražský půlmaraton (duben), Berlín halfmaraton, Vltava Run (květen) a Karlovy Vary půlmaraton. S ohledem na příspěvky žalovaného na sociálních sítích je pravděpodobné, že se chystá v letošním roce na půlmaraton do Kodaně a Cardiffu. V červenci 2023 byl žalovaný s dětmi na dovolené v Egyptě.4. Žalovaný v doplňujícím vyjádření ze 17. 7. 2024 uvedl, že si sjednal úvěr u , Anonymizováno, , která v mezidobí zanikla, a následně se úvěr převedl k , právnická osoba, . Výše úvěru je 200.000 Kč, číslo úvěrového účtu je , Anonymizováno, a výše měsíční splátky je 2.814 Kč. Úvěr si sjednával z důvodu, aby si mohl dovolit vlastní bydlení, resp. zaplatit kauci a byt vybavit. Nějaký čas žalovaný bydlel u svých rodičů, kterým platil nájem 6.000 Kč měsíčně. V souvislosti s Perthesovou chorobou má žalovaný zvýšené výdaje na pravidelné fyzio cvičení a tréninky, neboť má jednu nohu kratší a z důvodu sedavého zaměstnání má problémy se zády. S jednotlivými fyzio cvičeními má žalovaný výdaje 1.000 Kč měsíčně a se souvisejícími pravidelnými tréninky ve výši 700 Kč měsíčně. S příležitostnými nepravidelnými tréninky dalších 450 Kč/trénink. Dne , datum, bylo Okresním soudem v Mělníku manželství účastníků řízení pravomocně rozvedeno.5. Při jednání konaném dne 16. 5. 2024 učinili účastníci nesporným, že uzavřeli manželství dne , datum, . Dne , datum, se z manželství narodil nezletilý syn , jméno FO, a dne , datum, nezletilá dcera , jméno FO, . Obě děti byly svěřeny na základě dohody účastníků do péče žalobkyně a žalovanému byla uložena povinnost přispívat na výživu nezletilých dětí částkou v souhrnné výši 10.000 Kč měsíčně. Mezi účastníky bylo taktéž nesporným, že žalovaný vynakládá měsíčně částku 1.000 Kč na psí granule.6. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda je v jejich životní úrovni disproporce.7. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutko