22 C 31/2023-233 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala zaplacení částky 121 932 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Strany sporu byly v předmětné době spoluvlastníky jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , způsob využití byt, vymezené dle zákona o vlastnictví bytů, v budově čp. , Anonymizováno, , bytový dům, na pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, a k ní náležejících spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemku, vše katastrální území , adresa, , obec , adresa, , list vlastnictví č. , hodnota, . Žalobkyně postupně nabývala spoluvlastnické podíly k bytové jednotce, předně podíl 1/6 (25. 7. 2018 - 30. 1. 2020), dále podíl 1/6, kdy takto již vlastnila celkový podíl 1/3 (30. 1. 2020 - 2. 4. 2020), dále podíl 1/6, kdy od 2. 4. 2020 jí náleží podíl 1/2, žalované rovněž náležel v předmětné době spoluvlastnický podíl 1/2. Z výpisu z katastru nemovitostí plyne, že je žalobkyně vlastník předmětného spoluvlastnického podílu na bytové jednotce. Kupní smlouvou z 18. 10. 2021 (právní účinky 29. 10. 2021) žalovaná prodala svůj podíl na předmětné bytové jednotce. Rozhodná doba je od 25. 7. 2018, tedy od okamžiku, kdy žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl, do 18. 10. 2021 (právní účinky 29. 10. 2021), kdy svůj spoluvlastnický podíl žalovaná prodala jiné osobě. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl 1/2 v rámci dražby vedené exekutorem, získala tak do svého vlastnictví spoluvlastnický podíl 1/2 dne 25. 7. 2018. Žalovaná předmětnou bytovou jednotku obývala již před nabytím spoluvlastnického podílu žalobkyní. Žalovaná po předmětnou celou dobu, kdy žalobkyně vlastnila, a i nadále vlastní, svůj spoluvlastnický podíl, užívala celou bytovou jednotku v celém rozsahu nad rámec jejího spoluvlastnického podílu bez jakéhokoliv právního důvodu opravňujícího k užívání ½ bytové jednotky ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná s žalobkyní neuzavřela žádnou nájemní smlouvu, ani jinou smlouvu či dohodu, opravňující k užívání bytové jednotky v celém rozsahu, i co do spoluvlastnického podílu žalobkyně. Žalovaná tak v předmětné době jednala jako by byla výlučný vlastník bytové jednotky, přesahovala své oprávnění nakládat s bytovou jednotkou v rozsahu spoluvlastnického podílu. Dopouštěla se tak bezdůvodného obohacení ve svůj prospěch na úkor žalobkyně dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy bezdůvodně se obohatí zvláště, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bytová jednotka byla v předmětné době žalovanou užívána jako celek, nad rámec jejího spoluvlastnického podílu, čímž docházelo bez jakéhokoliv spravedlivého důvodu k obohacení žalovanou na úkor žalobkyně, která ji nijak nevyužívala, nijak s ní nenakládá, ač byla, i nadále je spoluvlastníkem, což ani nemůže, když je užívána pouze žalovanou. Několikrát žalovanou vyzývala k vydání klíčů, k jejímu užívání žalobcem v rozsahu spoluvlastnického podílu, nicméně žalovaná neumožnila přístup. Žalobkyně má za to, že jí náleží vydání bezdůvodného obohacení od 25. 7. 2018, doby, kdy nabyla spoluvlastnický podíl na bytové jednotce, do 18. 10. 2021, kdy došlo k převodu na nového vlastníka. Jednáním žalované, která užívala celou bytovou jednotku bez právního titulu, svědčí žalobkyni dle § 2999 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklého nájemného (podílu na obvyklém nájemném odpovídajícímu velikosti spoluvlastnického podílu na bytové jednotce). Žalobkyní bylo dle obvyklého nájemného podobné nemovitosti v dané lokalitě nájemné vyčísleno 12 000 Kč za celou bytovou jednotku/1 měsíc užívání, když takto s ohledem na spoluvlastnický podíl žalobkyni náleží 6 000 Kč/1 měsíc užívání. Obvyklé nájemné určila porovnáním nabídek nájmů v okolí bytové jednotky s parametry obdobnými bytové jednotky, nahlédnutím do cenové mapy mapující výši nájemného na území České republiky, kdy obvyklé nájemné bytové jednotky činí dle žalobkyně 12 000 Kč měsíčně. Žalobkyně má dle svého názoru nárok na peněžitou náhradu za bezdůvodné obohacení vyšší, než uvádí v žalobě a předžalobní výzvě, nicméně rozhodla se domáhat náhrady vypočtené z obvyklého měsíčního nájemného ve výši pouze 12 000 Kč měsíčně. Žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl ½ od 25. 7. 2018, do 18. 10. 2021 (právní účinky od 29. 10. 2021), bytová jednotka byla užívána jako celek bez právního titulu pouze žalovanou, náleží jí tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Je si vědoma, že jí náleží vyšší částka za užívání bytové jednotky žalovanou, nicméně vyčíslila požadovanou částku s ohledem na výši nájemného uvedeného shora ve výši 121 932 Kč, za celkem 23 měsíců a 13 dnů dle velikosti podílů jí vlastněných v dané době (první část: podíl 1/6 – 1 000 Kč za podíl x 3 měsíce a 2 den, druhá část: podíl 1/3 – 4 000 Kč za podíl x 2 měsíce a 3 dny, třetí část: podíl 1/2 – 6 000 Kč za podíl x 18 měsíců a 27 dní), ke dni podání žaloby od 16. 11. 2019. Vyzvala žalovanou k uhrazení a vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytové jednotky nad rámec spoluvlastnického podílu, žalovaná neuhradila ničeho. Mnohokrát se obrátila na žalovanou pro řešení situace smírnou cestou, žádala vydání klíčů, žalovaná nereagovala, klíče nikdy nevydala.2. Žalovaná neuznává žalobou uplatněný nárok, co do základu, ani částečně. Žaloba je zcela nedůvodná, je namístě ji bez dalšího zamítnout. Nesporné je jen to, že žalobkyně postupně nabývala spoluvlastnické podíly na jednotce (bytu) č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na adrese , adresa, , kdy k 25. 7. 2018 nabyla první spoluvlastnický podíl 1/6, ke dni 30. 1. 2020 další spoluvlastnický podíl 1/6, následně 2. 4. 2020 poslední spoluvlastnický podíl 1/6, a je vlastníkem jedné poloviny uvedené jednotky. Žalovaná potvrzuje, že s právními účinky 29. 10. 2021 svůj spoluvlastnický 1/2 prodala jiné osobě. Ostatní tvrzení v žalobě nejsou pravdivá, tudíž nárok žalobkyně není dán. Žalobkyně se domáhá náhrady za bezdůvodné obohacení při protiprávním užití cizí hodnoty, kterého se měla žalovaná dopustit, když v době, kdy byla spoluvlastníkem jednotky, tuto měla užívat nad rámec spoluvlastnického podílu. Toto tvrzení nijak neprokazuje, nepředkládá, neoznačuje pro svá tvrzení žádné důkazy, ani to nelze. Žalovaná tvrdí, že jednotku neužívala a ani neužívá v rozsahu odpovídajícímu spoluvlastnickému podílu žalobkyně, ani žalobkyni z užívání nijak nevylučovala a nevylučuje. V únoru roku 2019, kdy byla žalovaná ještě vlastník spoluvlastnického podílu 1/2, byla provedena prohlídka této jednotky žalobkyní a jejím soudním znalcem k zpracování znaleckého posudku pro potřeby žalobkyně. Žalovaná tuto umožnila a účastnila se jí spolu se svým zástupcem. Při prohlídce byla žalovaná upozorněna žalobkyní, že je oprávněna užívat pouze rozsah svého spoluvlastnického podílu, tj. 1/2. Od března roku 2019 tak žalovaná činí, užívá pouze dvě místnosti ze čtyř, které jsou dostupné (tyto dvě místnosti užívá se souhlasem druhého spoluvlastníka). Při prohlídce žalobkyně vyžádala klíče, žalovaná je předala, i od domu čp. , Anonymizováno, . Dvě místnosti jsou od počátku března roku 2019 volné, bez jakýchkoliv věcí žalované, neužívané žalovanou. Dle konstantní judikatury se spoluvlastník na úkor druhého spoluvlastníka obohacuje jen, pokud druhého spoluvlastníka vylučuje z užívání společné věci, rozsudek sp. zn. 22 Cdo 1645/2013: „Lze tedy uzavřít, že užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 a násl. obč. zák.). Pro posouzení nároku žalobce v souzené věci je tak prvotní posouzení, zda žalovaná užívala předmětnou nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a pokud ano, v jakém rozsahu.“. Žalobkyně neprokazuje užívání nad rámec spoluvlastnického podílu, nadto jí nijak není bráněno vstupu, disponuje klíči od jednotky i domu. Toto žalovaná sdělila prostřednictvím svého zástupce zástupci žalobkyně dopisem z 22. 10. 2022, který zůstal zcela bez reakce, přesto žalobkyně podala žalobu. Taktéž toto sdělila prostřednictvím svého zástupce předchozímu zástupci žalobkyně dopisem z 15. 12. 2020. Pokud jde o uplatnění nároku za konkrétní období, je žaloba poněkud nesrozumitelná, nekonzistentní. Žalobkyně nabývala spoluvlastnické podíly postupně, přesto v některých odstavcích žaloby uvádí, že žalobkyně nabyla celou polovinu do svého vlastnictví již 25. 7. 2018 (čtvrtý odstavec textu, str. 2 žaloby), od té doby má nárok na bezdůvodné obohacení (první odstavec textu, str. 3). Přesto je nárok dle výpočtu (žalovaná z opatrnosti rovněž rozporuje) počítán postupně dle nabývání těchto podílů až od 16. 11. 2019. Žalovaná (z opatrnosti) pokud by se ukázal