ECLI: ECLI:CZ:OSPY:2024:22.C.356.2023.359 Datum: 2024-06-12 Předmět: o určení dědictví Ustanovení: ["§ 1637 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 170 z. č. 292/2013 Sb."] ["pozůstalost""výprosa""rodinná domácnost""smlouva nájemní""dědění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o určení dědictví. Aplikuje: § 1637 (89/2012 Sb.), § 170 (292/2013 Sb.).
1. Žalobci podali soudu žalobní návrh, jímž se domáhali rozhodnutí o určení, že jsou dědici ve třetí zákonné skupině dědiců po zemřelé , jméno FO, s následujícími skutkovými tvrzeními. Dne 16. 10. 2022 zemřela paní , jméno FO, , rozená , jméno FO, , nar. , datum, , posledně bytem , adresa, , bez zanechání závěti pro případ smrti. Žalobci žili se zemřelou , jméno FO, ve společné domácnosti od roku 2019, žalovaní jsou její sestra, neteř, synovec. Žádné další příbuzné zůstavitelka neměla, závěť nezanechala. Žalobkyně , Jméno zainteresované osoby 0/0, (rozená , jméno FO, ) znala zůstavitelku , jméno FO, od svého narození, byla nejlepší kamarádka její babičky. Babička se s ní znala od svého dětství, přátelství vydrželo prakticky celý život až dodnes. Jezdily společně jako rodiny na dovolené, např. podnikovou chatu do Krkonoš, podnikaly společně výlety, společenské a domácí akce. Babička , Jméno zainteresované osoby 0/0, byla velkou oporou pro , jméno FO, při jejím rozvodu, tato byla velkou oporou babičce, když její manžel vážně onemocněl. Všemi příslušníky rodiny , jméno FO, byla nazývána , jméno FO, , zvána na všechny životní události v rodině u , jméno FO, (např. oslavy narozenin, oslava 40, 50 let od svatby babičky s dědou, narozeniny , Jméno zainteresované osoby 0/0, ). Tím, že byla součástí rodiny , jméno FO, , velmi si oblíbila , Jméno zainteresované osoby 0/0, , brala jí jakou vnučku, vlastní děti neměla. Jako první se na ní jela podívat do porodnice, vždy když byla u její babičky, tak si s ní hrála, brávala ji k sobě, často k ní jela i do , adresa, , kde jako malá bydlela. Poté co se tato s matkou přestěhovala v 15 letech zpátky na , adresa, , vídali se téměř obden, prakticky byla druhá babička. Někdy v roce 2017 vzala , jméno FO, svoji mámu, babičku a , jméno FO, do divadla, krásný a nezapomenutelný zážitek, v divadle nebyla desítky let. Několik týdnů po tomto zážitku zůstavitelka pozvala žalobkyni a) domů, zeptala se, zdali se chce tehdy ještě s přítelem (manželem , Jméno zainteresované osoby 1/0, , žalobce b)) přestěhovat k ní. Řekla, že nikdo z příbuzných o ni nestojí, nechce být sama, chce někoho, kdo jí pomůže s domácností, návštěvou lékaře, atd., zná ji odmalička, jsou vlastně jedna rodina. Žalobkyně a) se s žalobcem b) dohodli, že to mohou zkusit. Po konzultaci s nimi připravila ve svém domě prostory bydlení, které společnými prostředky a svépomocí rodin žalobců společně rekonstruovali. Rekonstrukce trvala téměř 2 roky, nastěhovali se 27. 7. 2019, to si žalobci vybavují dodnes. V neděli byli pozváni na oběd k zůstavitelce, která předala klíče s mašličkou s tím, nechť se krásně bydlí pod jednou střechou. Od návrhu na nastěhování se o ni starali jako o vlastní babičku, nerozlišovali, z jakých peněz se co platí. Pár měsíců po nastěhování se žalobci zasnoubili, zůstavitelka měla velkou radost. Byla na svatbě 12. 9. 2020, napsala krásnou básničku, již četl žalobce b) svědek před všemi hosty. Když ji popletl, ujala se zůstavitelka slova a přečetla ji ještě jednou. Prakticky od nastěhování 2019 tvořili společnou domácnost, což je dle §§ 115, 474 o. z. a ustálené judikatury soužití dvou nebo více osob, které spolu trvale žijí, společně uhrazují náklady na své potřeby, společná domácnost předpokládá společné bydlení v jednom či více bytech, členové domácnosti přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb společně, bez rozlišování hospodaří svými příjmy. Osoby musí žít ve společné domácnosti jako by byly členem rodiny, vykonávaly domácí práce, udržovaly pořádek v bytě, obstarávali jídlo, poskytovaly prostředky na úhradu společné domácnosti, viz NS ČR sp. zn. 21 Cdo 683/2006. Společně takto hospodařili, zajišťovali společné náklady na bydlení, stravování, kulturní vyžití, apod. Neměli společný účet, nicméně se zůstavitelkou přibližně rovným dílem přispívali na společné náklady, i co se týká vybavení domácnosti, péči o dům a zahradu. Žalobkyně a) zajišťovala kompletní nákupy běžných potřeb do domácnosti, jídlo, drogerie, atd. Společně se starali o běžný chod domácnosti, domácí práce. Většina domácích prací byla s ohledem na věk zůstavitelky na žalobkyni a), zejména vaření, úklid. Větší rozsah prací na domě a zahradě byl vždy dělán a financován po shodě všech, např. vybudování předzahrádky. Běžné práce na zahradě vykonával žalobce b), zejména sekání zahrady, starost o stromy, keře. Nadto žalobci pravidelně vozili zůstavitelku k lékařům vlastním vozidlem. I když žalobci žili se zůstavitelkou v domě, kde jsou dvě bytové jednotky, vídali se prakticky denně, měli mezi sebou dobré vztahy, žili prakticky jako rodina. Zůstavitelka žalobce navštěvovala neustále, bez jakéhokoliv pozvání, ráda s nimi seděla, pila kávu, občas deci vína. Z pohledu žalobců jsou splněny oba znaky společné domácnosti, tj. trvalé soužití a bydlení více než rok a společné uhrazování nákladů. Naposledy zůstavitelku viděli, když se všichni sešli narozeniny žalobce b) 24. 9. 2022. Dva dny poté jela na výlet na Slovensko do Podhajské, který jí byl osudným pro Covid. Od příjezdu se viděli jenom jednou, když ji žalobkyně b) byla vyzvednout na zastávce autobusu. Poté si již pouze telefonovali. S žalobcem b) za tři dny odjeli na svatební cestu do Dominikánské republiky. Zůstavitelka říkala, že je jí lépe, bude to dobré, což se nestalo a zemřela v době, když byli pryč. Od její smrti chodí žalobci pravidelně na její hrob, prakticky jsou jediní, kteří o něj pečují a starají se. S ostatními dědici nemají prakticky žádné vztahy, stejně jako zůstavitelka. Trvalé bydliště ani jeden z žalobců v domě zůstavitelky nikdy neměl, jde dle jejich názoru o formalitu. Nadto zůstavitelka chtěla dům v nejbližší době darovat žalobcům pro právní jistotu do budoucna, k tomu již bohužel nedošlo. Každý z žalobců má trvalé bydliště u svých rodičů, kdy např. poplatky za svoz odpadů platí oba na adrese domu zůstavitelky tak, že je platila žalobkyně a). Žalobci žili v domě zůstavitelky, která obývala bytovou jednotku dole v přízemí, žalobci bytovou jednotku nahoře, přesto vedli od roku 2019 společnou domácnost, kterou mohou dle ustálené judikatury založit i osoby bez ohledu na to, jak blízký je jejich vztah, tj. bez ohledu na to, zda jsou příbuznými osobami. Rovněž i zde je dle žalobců naplněna druhá podmínka, společné hospodaření a chod domácnosti. Společnou péči o domácnost nelze chápat pouze jako finanční příspěvek, ale i osobní příspěvek, osobní péči o domácnost. Mnoho svědků může potvrdit, že žalobci bydleli se zůstavitelkou společně, žalobci mohou předložit řadu dokumentů, ústřižků, výpisů z banky či obchodů, dokládající společné platby a vedení společné domácnosti. Udržovali společně se zůstavitelkou společenské styky s velkým množstvím přátel, kteří mohou potvrdit, že zůstavitelka žila s žalobci ve společné domácnosti, pečovali o ni a považovali ji za člena rodiny. Žalovaní již na prvním jednání u soudního komisaře notáře , tituly před jménem, , jméno FO, , notáře se sídlem , adresa, , dne 14. 2. 2023 popřeli společnou domácnost vedenou zůstavitelkou a žalobci, přičemž žalobcům pak soudní komisař na tomto základě uložil usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 14. 6. 2023 podání žaloby, neboť dědické právo žalobců se jeví v řízení jako slabší.2. V návaznosti na poučení dle § 118a o. s. ř. žalobci doplnili skutková tvrzení následně. My jsme se nastěhovali 27. 7. 2019. Měli jsme byt nad tetou, bydleli jsme všichni v jedné domácnosti. Poté, co jsme se nastěhovali, tak jsme se chtěli dohodnout na nějakých pravidlech. Asi rok poté jsme se dohodli na tom, jak se budeme starat o zahradu, konkrétně jsme se dohodli na tom, že zahradu vpředu předěláme. To jsme dělali hlavně já a můj manžel, teta nám pomáhala. Jednotlivé byty v domě jsme nezamykali, teta si to zamykala pouze dvakrát ročně, když odjížděla na Slovensko. I v tomto případě ovšem dávala klíč na jedno místo. Já jsem tetu také někdy vozila k doktorům, nebylo to vždy, to netvrdím, ale vozila jsem ji ráno, když by měla špatný přestup v , Anonymizováno, . Co se týká vaření, tak nebyla moc dobrá kuchařka, snažila jsem se spíš vařit já, vařila jsem tak třikrát až čtyřikrát týdně, to jsem tetě donesla domů, tedy dolů do jejího bytu. Teta se také snažila něco uvařit, ale popravdě, nedalo se to moc jíst, proto jsem raději vařila já. Teta byla samostatná, ale někdy potřebovala pomoct. Například, když myla okna, tak si umývala okna, ale já jsem jí s tím potom pomohla. Oproti tomu ona zase pomohla mně, když jsem například šila záclony, tak mi pomohla je došít, to jsem byla velmi ráda. Nakupovat jsem jezdila převážně já, měla jsem takový seznam, co mám koupit, já už jsem věděla, co chce koupit teta, tak jsem jí to potom vždycky přivezla. Někdy nakupovala teta, někdy já, v tom jsme se střídaly, ale páteční nákupy jsem dělala já. Jak jsem již uvedla, měla jsem seznam a tam jsem si vždycky napsala, co chce teta a co budu kupovat. Když jsem přišla z práce, tak to většinou fungovalo tak, že jsem uvařila a nosila jsem to tetě dolů domů. Někdy
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.