22 C 470/2023-23 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně je nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru dle § 169 odst. 2) zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru oprávněný tuto činnost poskytovat dle povolení České národní banky z 18. 5. 2018. Žalobkyně uzavřela s žalovaným 22. 6. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , žalovanému byl žalobkyní poskytnut standartní neúčelový úvěr 30 000 Kč, kdy částka 27 500 Kč byla převedena dle čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na tzv. účet zákazníka na první straně smlouvy o úvěru v levém dolním rohu určený žalovaným dne 26. 6. 2023, čímž byly čerpány peněžité prostředky, úvěr, dle dle čl. II. smlouvy o úvěru, zbylá částka 2 500 Kč byla převedena žalobkyní dle čl. II. písm. b) smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako provize. Žalobkyně s žalovaným ve smlouvě o úvěru zejména dohodli, že poskytnuté peněžité prostředky, tedy úvěr, a úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy (v žádosti uvedeno jako celková cena úvěru, ve výši 40 000 Kč), uhradí žalovaný v pravidelných 25 měsíčních splátkách 1 600 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, splatnost 1. splátky 20. 7. 2023. K uzavření smlouvy o úvěru došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby 1 Kč dle čl. XII. bod 1. smlouvy o úvěru, tedy okamžikem, kdy žalovaný smlouvu o úvěru podepsal, přičemž za okamžik podpisu smlouvy se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba, částka 1 Kč byla připsána na účet žalobkyně č. , č. účtu, (variabilní symbol - číslo úvěrové smlouvy), k tomuto došlo 23. 6. 2023. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách neplnil řádně a včas, dle čl. IV. bod 1. písm. d) smlouvy o úvěru tak došlo k zesplatnění úvěru, když žalovaný byl v prodlení s úhradou jedné splátky (i jen její části) po dobu delší než dva měsíce. Žalovanému bylo odesláno písemné Oznámení o zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem odeslání žalovanému písemného Oznámení o zesplatnění úvěru z 24. 9. 2023, žalovanému odesláno 24. 9. 2023. Žalobkyně odeslala žalovanému celkem 3 Upomínky ke smlouvě č. 8192133 dne 24. 7. 2023 a 24. 8. 2023, Zesplatnění pro smlouvu č. , hodnota, dne 24. 9. 2023, je zároveň Oznámení o zesplatnění úvěru, součástí je i předžalobní výzva dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, přičemž za každou písemně odeslanou upomínku dle čl. IV., bod 4., písm. b) smlouvy o úvěru je žalovaný povinen uhradit účelně vynaložené náklady 100 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit tyto účelně vynaložené náklady celkem 300 Kč (3x 100 Kč). Upomínky, Oznámení o zesplatnění úvěru byly žalovanému odeslány i do Schránky zákazníka, čl. XI. bod 4. smlouvy o úvěru, přílohy č. 1 Úvěrových podmínek (čl. 12., 12.8), zřízené žalovanému zejména pro doručování písemností k jeho rukám. Žalobkyně nadto předkládá čestná prohlášení zaměstnance, jehož pracovní náplní je mj. povinnost evidovat odeslané poštovní zásilky, k odeslání upomínek žalovanému včetně potvrzení České pošty, s. p. Žalovaný je v prodlení s úhradou částky celkem 32 046,80 Kč, sestávající z neuhrazených dlužných splátek 4 798,80 Kč, zesplaněné části jistiny 27 248 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr 24. 9. 2023, zesplatněná část jistiny činila 27 248 Kč, dluh na splátkách ke dni zesplatnění 4 798,80 Kč, splátky sestávají z dlužných úroků 2 046,80 Kč a dluhu na jistině (úmor) 2 752 Kč. Celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 27 248 Kč + 2 752 Kč, v součtu na jistině 30 000 Kč, na úrocích 2 046,80 Kč. Uvedené vyplývá z přiložené Bonity smlouvy a způsobu umoření úvěru pro smlouvu č. , hodnota, označené žalovaným „Smlouva=, Anonymizováno, “, kdy ze způsobu umoření je zřejmé, že na jistinu nebyla ke dni zesplatnění úvěru umořena částka 30 000 Kč. Smluvní strany ve smlouvě, zejména čl. I., dohodly roční zápůjční úrokovou sazbu 28,17 %. S ohledem k zesplatnění úvěru vznikla žalovanému povinnost i k úhradě smluvního úroku z neuhrazené jistiny 27 248 Kč ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. Žalobkyně nepožaduje sjednaný smluvní úrok v plné výši, ale jeho část odpovídající roční zápůjční úrokové sazbě 28,17 % z dosud neuhrazené jistiny od ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného, kdy tento prokázal, že příjmy jsou dostačující a úvěr ze smlouvy je schopen řádně splácet. Žalovaný je v prodlení s úhradou částky celkem 32 046,80 Kč sestávající z neuhrazených dlužných splátek 4 798,80 Kč a zesplaněné části jistiny 27 248 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 24. 9. 2023, kdy zesplatněná část jistiny činila 27 248 Kč, dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil 4 798,80 Kč, přičemž splátky se skládají z dlužných úroků 2 046,80 Kč a dluhu na jistině (úmor) 2 752 Kč. Tedy celková dlužná jistina ke dni žaloby činila 27 248 Kč + 2 752 Kč, což v součtu činí na jistině 30 000 Kč a na úrocích 2 046,80 Kč. Dle čl. IV. bod 2. písm. c) smlouvy byla dohodnuta na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, smluvní pokuta ve 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným (čl. IV. bod 1. smlouvy). Žalovaný do okamžiku zesplatnění úvěru tj. 24. 9. 2023 se dostal do prodlení se splátkami úvěru v počtu 3 neuhrazených měsíčních splátek, neuhrazené splátky dle Bonity smlouvy, čímž žalobkyni vznikl dle čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy nárok na úhradu 3 smluvních pokut, které jsou splatné okamžikem prodlení žalovaného se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru, tedy den následující po 20. dni splatnosti příslušné měsíční splátky uvedené v příslušném řádku Bonity smlouvy a sloupci Datum. Celkem je tak žalovaný povinen z titulu smluvních pokut vzniklých neuhrazením měsíčních splátek úvěru uhradit 3x 499 Kč, tedy 1 497 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru a smluvní pokuty 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy, tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, žalovaný je povinen zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z částky 32 046,80 Kč od 25. 9. 2023 do 8. 11. 2023, tedy 1 442 Kč.2. Žalobkyně přímo v návrhu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř.3. Zdejším soudem byl dne 20. 11. 2023 pod č. j. EPR 284269/2023-6 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný dne 5. 12. 2023 odpor. Žalovaný v něm k návrhu uvedl, že žádá o úhradu žalované pohledávky v částce 35 285,80 Kč 20 splátkami ve výši 1 764,29 Kč a nákladů řízení v částce 9 943 Kč 10 splátkami ve výši 994,30 Kč, obojí počínaje dnem 10. 1. 2024, a to z důvodu neschopnosti splatit celý dluh jednorázově. Co se týká výzvy žalovaného ohledně jeho souhlasu pro postup dle § 115a o. s. ř., tak soud k vydání usnesení o této výzvě nepřikročil. To proto, že takový postup soud shledal v civilním řízení sporném ve fázi po vydání elektronického platebního rozkazu a odporu žalovaného jako nehospodárný a prodlužující řízení, přičemž soud v meritu věci rozhodl v souladu s odporem žalovaného (tj. k jeho spokojenosti), což plně konvenuje závěru Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 21. 3. 2024, č. j. 24 Cdo 1754/2022: „žalovanému proto nepřísluší námitka vady řízení spočívající v porušení procesních předpisů, které nepředstavovalo zkrácení jeho procesních práv. K tomu srov. usnesení ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. 23 Cdo 2456/2018, v němž Nejvyšší soud vyložil, že zmatečností vadu přísluší namítat pouze té straně řízení, jejíž procesní práva mohla být touto vadou zkrácena, nikoliv protistraně. … Jde-li o řízení sporné, charakterizované tím, že zde stojí proti sobě procesní strany s opačnými zájmy na výsledku řízení, nepociťuje účastník, který je s výsledkem sporu (rozhodnutím soudu) spokojen, jako újmu na svých právech okolnost, že mohlo dojít v jeho neprospěch k porušení procesních předpisů.“.4. Soud tedy dle § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř., věc projednal za předpokládaného souhlasu stran sporu bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.5. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká