24 C 60/2024 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit nemovitost – byt [číslo] v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec], ul. [ulice]. Návrh odůvodnil tím, že nájemní smlouva, kterou žalobce uzavřel s žalovanou, byla sjednána na dobu určitou do [datum], avšak žalovaná, přestože již nemá právní titul k užívání bytu, jej nevyklidila a nepředala žalobci. Za období do dubna 2024 pak žalovaná dluží žalobci na nájemném 78 025 Kč. Žalobce uzavřel s žalovanou splátkový kalendář ohledně splácení dluhu žalované, na základě kterého měla žalovaná začít hradit splátky v srpnu 2023. To se však nestalo, žalovaná nic neuhradila, na konci srpna 2023 pak žalobce obdržel žádost o posunutí termínu splácení dluhu. Tomu žalobce vyhověl, přesto však žalovaná na úhradu dluhu neuhradila ničeho, byt do dnešního dne nevyklidila.2. Žalovaná k věci uvedla, že se léčí se schizofrenií a bipolární poruchou, v loňském roce se její stav výrazně zhoršil, takže v období od září do prosince 2023 byla hospitalizována v nemocnici [část obce]. Její měsíční příjem tvoří toliko invalidní důchod ve výši 8 372 Kč, dluhy uznává, avšak práce momentálně není schopná.3. Soud provedl k prokázání tvrzených skutečností následující listinné důkazy:4. Z informace z katastru nemovitostí ([číslo listu]) soud zjistil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem bytu [číslo] v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec], ul. [ulice], nacházející se v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce].5. Z nájemní smlouvy ze dne 4.9.2023 soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobcem coby pronajímatelem a žalovanou jakožto nájemcem. Žalobkyně na základě této smlouvy pronajala žalované předmět nájmu, tj. bytovou jednotku [číslo] v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec], ul. [ulice] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1.7.2023 do 30.9.2023. Nájemné si smluvní strany sjednaly ve výši 4 048 Kč měsíčně. Součástí nájemní smlouvy byl evidenční list ([číslo listu]), v němž byly stanoveny výše zálohových plateb, které měla žalovaná hradit žalobkyni měsíčně spolu s nájemným. Celkem tedy měla žalovaná hradit na nájemném a zálohových platbách žalobkyni 9 790 Kč/měsíčn. V čl. III. boduz 2 smlouvy strany výslovně vyloučily aplikaci ustanovení § 2 285 obč. zák.6. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 24.1.2024, žalované byla zásilka doručena dne 29.1.2024.7. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:8. Žalobkyně jakožto vlastník pronajala [role v řízení] bytovou jednotku označenou ve výroku I. tohoto rozsudku, a to za účelem bydlení žalované. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to na dobu od 1.7.2023 do 30.9.2023. Nájemné si smluvní strany sjednaly ve výši 4 048 Kč měsíčně, zároveň se žalovaná zavázala hradit žalobkyni zálohy na měřitelné služby, celkem tedy měla žalovaná hradit na nájemném a zálohových platbách žalobkyni 9 790 Kč/měsíčn Nájemní smlouva mezi účastníky skončila uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy k 30.9.2024. Žalovaná byt dosud nevyklidila a žalobci nepředala, sjednané nájemné žalobci neplatí.9.. Podle ustan. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.10. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.11. Podle § 1040 odst. 1 o.z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.12. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Nájemní vztah žalované k předmětu nájmu skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, tedy ke dni 30. 9. 2023, k prodloužení ani obnovení nájemního vztahu nedošlo. Žalovaná byla tak povinna byt vyklidit a odevzdat žalobkyni, což však neučinila do dnešního dne. Žalobkyně jakožto vlastník nemovitostí je proti tomuto jednání žalované chráněna, kdy podle § 1040 o.z. je oprávněna požadovat po žalované, která byt užívá neoprávněně, vyklizení nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku. Na základě uvedených skutečností je zřejmé, že nárok žalobkyně je důvodný, a proto bylo žalobě zcela vyhověno, neboť bylo nepochybně prokázáno, že žalovaná nemá k užívání nemovité věci žalobce žádný právní titul.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 804,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 450 Kč ve výši 1 354,50 Kč.