24 C 73/2024-32 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 801,65 Kč s příslušenstvím.2. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 2.2.2023 Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne úvěr ve výši 13 327 Kč (žalovaný v průběhu smluvního vztahu uvedenou částku čerpal). Žalovaný se poskytnutou finanční částku zavázal splácet splátkami ve výši 4% z aktuální dlužné částky, splatnými vždy k 20. dni v měsíci, účastníci si sjednali úrok ve výši 26,28% p.a.. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, proto žalobkyně úvěr ke dni 11.9.2023 zesplatnila. Žalovaný do data podání žaloby neuhradil žalobkyni výše specifikované částky, ke kterým se zavázal, ani přes předžalobní upomínku žalobkyně.3. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.4. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“), když k právním jednáním účastníků došlo až po uvedeném datu.5. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).6. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1751 odst. 1 o.z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.8. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, žalovaný však svou povinnost poskytnutou finanční částku spolu s dohodnutými poplatky vrátit nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokovaných částek, a to dlužné jistiny ve výši 11 440 Kč, dlužné poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši 156 Kč, dlužné poplatky za sjednané pojištění ve výši ve výši 305,65 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 900 Kč, tj. celkem částku 13 801,65 Kč. Žalobkyni dále vznikl nárok na požadované smluvní úroky z prodlení ve výši dohodnuté mezi účastníky, tj. ve výši 26,28% p.a. a zákonné úroky z prodlení z dlužné částky za období od 26.9.2023 (od 15. dne následujícího po zesplatnění úvěru) do zaplacení.12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 801,65 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.