34 C 159/2024-26 — Okresní soud Praha-východ

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 23 300 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 22. 5. 2023 její právní předchůdkyně, společnost , Anonymizováno, , IČO , Anonymizováno, , uzavřela po posouzení schopnosti splácet se žalovanou smlouvu o úvěru č. 599984011, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu se smluvním kapitalizovaným úrokem ve výši 24 600 Kč do 21. 6. 2023. Žalovaná sjednanou částku nevrátila řádně a včas, a vznikla jí tak povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně jednat jistinu dlužnou 20 000 Kč, dlužný úrok 4 600 Kč, ale také smluvní pokutu ve výši 3 320 Kč, paušální náhradu nákladů za upomínání ve výši 150 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně.2. Podáním doručeným soudu dne 19. 7. 2024 vzala žalobkyně podanou žalobu zpět v rozsahu kapitalizovaného úroku 4 700 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 300 Kč. Uvedla, že nedisponuje důkazu k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutkový závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , IČO , Anonymizováno, , a žalovaná se pomocí prostředků komunikace na dálku dne 22. 5. 2023 dohodli, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytne finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tuto částku vrátit spolu se smluveným úrokem do 21. 6. 2023. Nedílnou součástí smlouvy měly být obchodní podmínky žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru č. 599984011 ze dne 22. 5. 2023, obchodními podmínkami předchůdkyně žalobkyně). Pro případ, že žalovaná částku nezaplatí včas, bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (viz odst. 4. na str. 3 smlouvy o úvěru). Částka ve výši 20 000 Kč byla čerpána bezhotovostně převodem na bankovní účet označený žalovanou dne 22. 5. 2023, (prokázáno výpisem z účtu). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne 8. 12. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě žalobkyně postoupila pohledávku z uvedené smlouvy na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek s částí seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne 11. 12. 2023 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky a zároveň s tím byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu). Před podáním žaloby byla žalovaná opět vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou před podáním žaloby včetně podacího archu).5. Žalobkyně vzala podanou žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku 4 700 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 300 Kč. O zastavení řízení v tomto rozsahu bylo rozhodnuto podle § 96 o. s. ř. (výrok I.).6. V posuzovaném případě žalobkyně sice tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřovala žalovanou jako žadatele o úvěr nahlížením do registrů, ale nenabídla k tomu žádný důkaz. Z dostupných důkazů pak nebylo možno spolehlivě skutkově uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované před poskytnutím finančních prostředků.7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákon o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, v účinném znění (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná zamýšleli uzavřít smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.17. Zákon o spotř. úvěru zakotvuje povinnost poskytovatele úvěru, posoudit před uzavřením smlouvy nebo změnou smlouvy, spočívající v navýšení závazku, úvěruschopnost spotřebitele, tedy schopnost spotřebitele splácet úvěr s ohledem na jeho majetkové poměry, a to na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací získaných od spotřebitele. Poskytovatel úvěru je s ohledem na splátky úvěru povinen porovnat příjmy a výdaje spotřebitele včetně plnění předchozích závazků. Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je pak neplatnost uzavřené smlouvy. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18 nebo ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).18. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o. z. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že její právní předchůdkyně dostatečně zko