39 C 161/2024-25 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 11. 4. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 44 038,98 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že dne 1. 7. 2022 její právní předchůdkyně - společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 15 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se smluvním kapitalizovaným úrokem ve výši 17 931,84 Kč v 32 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 029,12 Kč splatných vždy k 1. dni příslušného měsíce, tedy se zavázala vrátit celkovou částku ve výši 32 931,94 Kč. Dne 16. 8. 2022 dále uzavřely právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dodatek smlouvy o úvěru, na základě kterého právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 35 000 Kč, resp. jistina úvěru nově činila částku 49 825,13 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se smluvním kapitalizovaným úrokem ve výši 54 147,27 Kč v 35 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 970,64 Kč splatných vždy k 1. dni příslušného měsíce. Celkově se žalovaná tedy zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 103 972,40 Kč. Jelikož žalovaná pohledávku ze smlouvy o úvěru právní předchůdkyni žalobkyně nezaplatila řádně a včas, právní předchůdkyně úvěr v souladu se smlouvou o úvěru ke dni 1. 11. 2023 zesplatnila, o čemž právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou informovala spolu s předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu. Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 ve spojení s Dílčí smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2023 uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka ze smlouvy o úvěru ve spojení s jejím dodatek postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila hodnota pohledávky částku v celkové výši 52 420,95 Kč, z čehož nesplacená jistina činila 42 673,43 Kč, nesplacený úrok činil 7 938,31Kč, nesplacená smluvní pokuta činila 1 659,21 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání činily 150 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 7. 12. 2023 z jistiny, náhrady účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 434 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny ode dne zesplatnění, tj 2. 11. 2023 do 4. 12. 2023. Žalovaná dluh nezaplatila ani přes předžalobní výzvu ze dne 26. 3. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Podáním doručeným soudu dne 26. 8. 2024, v reakci na výzvu soudu učiněnou usnesením ze dne 14. 8. 2024, č.j. , spisová značka, , kdy soud vyzval žalobkyni, aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši 8 088,31 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 365,55 Kč, když uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru.4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 až 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání., právnická osoba, ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět před jednáním, rozhodl soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. nezkoumaje souhlas žalované s částečným zpětvzetím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.6. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.7. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 1. 7. 2022 smlouvu o úvěru, a to v elektronické podobě, kdy žalovaná smlouvu akceptovala verifikační platbou na účet právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru ve spojení s výpisem z účtu o verifikační platbě). Na základě smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 15 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se smluvním kapitalizovaným úrokem ve výši 17 931,84 Kč v 32 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 029,12 Kč splatných vždy k 1. dni příslušného měsíce, tedy se zavázala vrátit celkovou částku ve výši 32 931,94 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru a obchodními podmínkami předchůdkyně žalobkyně). Na základě smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 1. 7. 2022 částku ve výši 15 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 1. 7. 2022). Dne 16. 8. 2022 uzavřely právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dodatek k úvěrové smlouvě (označený jako smlouva o úvěru), na základě kterého právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 35 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se smluvním kapitalizovaným úrokem ve výši 54 147,27 Kč v 35 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 970,64 Kč splatných vždy k 1. dni příslušného měsíce (prokázáno dodatkem ze dne 16. 8. 2022 označeným jako smlouvou o úvěru). Na základě dodatku ke smlouvě o úvěru pak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 1. 8. 2022 částku ve výši 35 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 1. 7. 2022). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením svého dluhu ze smlouvy o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku ze smlouvy o úvěru ke dni 1. 11. 2023 zesplatnila (prokázáno smlouvou o úvěru ve spojení s dodatkem a předžalobní výzvou k okamžitému splacení dluhu včetně podacího lístku). Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 11. 2022 ve spojení s Dílčí smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2023 uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka ze smlouvy o úvěru ve spojení s jejím dodatek postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 11. 12. 2023 (prokázáno Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 11. 2022 společným prohlášením smluvních stran o uzavření dílčí smlouvě ze dne 14. 12. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 12. 2023 včetně podacího lístku). Před podáním žaloby byla žalovaná opakovaně vyzývána k zaplacení dluhu, naposledy výzvou ze dne 26. 3. 2024 (prokázáno upomínkou ze dne 1. 9. 2023, 1. 10. 2023, 26. 3. 2024 včetně kopie podacího archu).8. Další žalobkyní navržené důkazy nebyly pro rozhodnutí ve věci relevantní.9. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.10. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dle svého obsahu smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Dle ustanovení § 1879 o. z