39 C 27/2024-52 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u nadepsaného soudu dne 29. 12. 2023 domáhala zaplacení částky 269 810,52 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 3. 6. 2021 uzavřela se žalovanou Rámcovou smlouvu č. 2220252 (dále jen „Rámcová smlouva“), na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 18. 8. 2021 byl mezi žalobkyní a žalovanou uzavřen Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 300 000 Kč. Žádost žalované o úvěr byla schválena, čímž došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, a dne 19. 8. 2021 byl úvěr vyplacen na běžný účet žalované. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 7,9% p.a. pravidelnými měsíčními splátkami po 4 229 Kč, splatnými vždy 20. dne příslušného měsíce, přičemž první splátka byla splatná dne 20. 9. 2021 a poslední splátka dne 20. 8. 2029. Žalovaná uhradila splátky od 20. 9. 2021 do 24. 8. 2023, na splátku dne 24. 9. 2023 bylo zaplaceno toliko 48,04 Kč, přičemž žalobkyně tuto částku započetla na jistinu. Ke dni 27. 11. 2023 byl úvěr žalobkyní zesplatněn. Ke dni zesplatnění činila výše dlužné jistiny 269 810,52 Kč a výše dlužného úroku 5 495,30 Kč. Žalovaná ničeho nezaplatila ani přes předžalobní výzvu ze dne 29. 11. 2023.2. Podáním ze dne 9. 4. 2024 žalobkyně doplnila svou žalobu tak, že před uzavřením úvěrové smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalované výpisem z jejího účtu č. , č. účtu, , kterým prokázala výši svého příjmu za předcházející období v průměrné výši 20 791 Kč, dále z interních a externích databází, zvláště pak bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku a žádosti žalované o úvěr, kdy zjistila, že žalovaná bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnosti, nehradí žádné další splátky úvěrů, neprochází exekucí a její výdaje činí cca 3 000 Kč měsíčně.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 3. 6. 2021 Rámcovou smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala pro žalovanou zřídit účet č. , č. účtu, (prokázáno Rámcovou smlouvou). Nedílnou součástí Rámcové smlouvy byly Obchodní podmínky, Ceník a Podmínky pro používání úvěru (prokázáno Rámcovou smlouvou, Obchodními podmínkami, Ceníkem a Podmínkami pro používání úvěru). Na základě Dodatku č. 1 ze dne 18. 8. 2021 k Rámcové smlouvě byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , ve které se žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky 7,9 % ročně, a to v měsíčních splátkách po 4 229 Kč, splatných vždy 20. dne každého měsíce, přičemž první splátka byla splatná 20. den v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byly peněžní prostředky poskytnuty (prokázáno Rámcovou smlouvou a Dodatkem č. 1). Dne 19. 8. 2021 poukázala žalobkyně na účet žalované částku 300 000 Kč (prokázáno výpisem z běžného účtu ke dni 19. 8. 2021). Dodatkem č. 5 k Rámcové smlouvě uzavřeným dne 1. 6. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou byla změněna splatnost splátek k 24. dni počínaje dnem 24. 6. 2022 (prokázáno Dodatkem č. 5). Splátky od 20. 9. 2021 do 24. 8. 2023 byly žalovanou zaplaceny, na splátku splatnou dne 24. 9. 2023 bylo zaplaceno toliko 48,04 Kč, přičemž žalobkyně tuto částku započetla na jistinu (prokázáno Přehledem plateb). S ohledem na prodlení se splácením úvěru zesplatnila žalobkyně v souladu s bodem 3 částí „Několik bodů k ukončení smlouvy“ Podmínek pro používání úvěru, dopisem ze dne 29. 11. 2023 úvěr žalované (prokázáno Podmínkami pro používání úvěru a výzvou ze dne 29. 11. 2023 včetně podacího archu). Ke dni zesplatnění činila výše dlužné jistiny 269 810,52 Kč a výše dlužného úroku 5 495,30 Kč (prokázáno Přehledem plateb). Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, když ze žádosti o úvěr, výpisu žalované z běžného úču a úvěrové zprávy vyplývá výše příjmu žalované za předcházející období v průměrné výši 20 791 Kč, že žalovaná bydlela v nájmu, neměla žádnou vyživovací povinnosti, nehradila žádné další splátky úvěrů, neprochází exekucí a její výdaje činily cca 3 000 Kč měsíčně. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu ze dne 29. 11. 2023 (prokázáno výzvou k zaplacení dluhu ze dne 29. 11. 2023, vč. podacího archu).6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.7. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění ozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).8. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.10. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě níž žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila řádně a včas a žalobkyně proto úvěr v souladu se smluvenými úvěrovými podmínkami zesplatnila ke dni 27. 11. 2023a vyzvala žalovanou, aby je uhradila. Žalobkyně prokázala, že před uzavřením smluv o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované k zaplacení poskytnutého plnění ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když výše poskytnutého plnění, resp. splátek pro jeho vrácení odpovídala reálným možnostem žalované, tj. jejímu příjmu cca 20 tisíc Kč čistého měsíčně a splátkám úvěru ve výši 4 229 Kč, s tím, že v době poskytnutí příslušného úvěru žalovaná neevidovala žádné jiné splátky úvěrů, či exekuce. Protože žalovaná dluh ve lhůtě splatnosti neuhradila, dostala se ode dne následujícího po splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou.14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 ods