46 C 162/2024-44 — Okresní soud Praha-východ

Manželka se domáhala rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne 11. 11. 2022 s odůvodním, že manželství bylo zpočátku spokojené a harmonické, avšak postupem času došlo k citovému ochladnutí, vzájemného odcizení a ztrátě vzájemné důvěry, a to především v důsledku neshod vyplývajících z rozdílných povah manželů a jejich rozdílného přístupu k rodině. V současnosti se manželé nestýkají ani po intimní stránce a nevedou společnou domácnost. Manželka přitom nemá žádné zprávy o skutečném současném pobytu manžela a již dále nemá zájem na obnově společného soužití.Manžel se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřilOba manželé jsou státními příslušníky Ukrajiny, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, úpravu obsaženou v mezinárodní smlouvě mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikovanou pod č. 123/2002 Sb.m.s. a dospěl k závěru, že podle čl. 30 odst. 3 mezinárodní smlouvy je dána pravomoc a příslušnost k rozhodnutí věci soudům České republiky a podle čl. 30 odst. 1 je rozhodným (hmotným) právem právní řád Ukrajiny.Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 11. 11. 2022 (zjištěno z oddacího listu vystaveného dne 11. 11. 2022 , právnická osoba, , adresa, ). Manželka do České republiky přicestovala záhy po propuknutí války na Ukrajině, manžel o pár dnů před jejím začátkem. Manželé se vzájemně znali ještě z Ukrajiny. Po příjezdu do České republiky si občasně vídali a po 18 narozeninách manželky se rozhodli, že budou společně bydlet a že se vezmou. První půlrok probíhalo manželství bezproblémově, avšak v říjnu 2023 začala manželka pociťovat problémy. Manžel v té době nastoupil do nové práce pro taxi službu a pracoval převážně v noci, naproti tomu manželka bývala v práci od šesti do šesti přes den, proto se manželé takřka nevídali. Manžel manželce následně oznámil, že si našel novou přítelkyni, kvůli čemuž se manželé pohádali, avšak poté i přes občasné hádky byl jejich vztah v rámci možností normální. Manžel se o jeho nové známosti nechtěl bavit, nechtěl se bavit ani problémech, které ho tížily. Manželka na začátku prosince 2023 pozorovala, že manžel je nervózní, avšak ji odmítal říct, co se děje. Kolem 14. 12. 2023 manželka přišla domů z práce a našla manžela se sbalenými kufry a s vysvětlením, že musí náhle odjet na Ukrajinu, protože má v České republice problémy, a z toho důvodu si s sebou nebude brát ani telefon, aby ho nikdo nemohl vystopovat. Od té doby se manžel manželce jednou sám ozval a v reakci na její sdělení nesouhlasil, aby se přestěhovala do menšího bytu, neboť se hodlá do České republiky vrátit. Poté manželka manžela kontaktovala, aby mu oznámila záměr rozvést se a požádala ho o souhlas, a to na telefonním čísle, které získala od jeho matky žijící v České republice. Manžel však svůj souhlas s rozvodem podmínil finanční částkou 2 000 euro, poté již bylo jeho číslo zrušeno.Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona o rodině zveřejněného ve věstníku Nejvyšší Rady Ukrajiny (VVR), 2002, č. , hodnota, -22, čl. 135 ve znění zákona č. , hodnota, -IX ze dne 30. 3. 2020, (dále jen „zákon o rodině“).Podle čl. 110 odst. 1 zákona o rodině žalobu o zrušení manželství (rozvod) může podat jeden z manželů. Podle odst. 2 žalobu o zrušení manželství (rozvod) nelze podat během těhotenství manželky a jeden rok po narození dítěte, s výjimkou případů, kdy se jeden z manželů dopustil protiprávního jednání, které obsahuje znaky trestného činu proti druhému manželskému partnerovi nebo dítěti. Podle odst. 3 manžel a manželka mají právo podat žalobu o zrušení manželství (žádost o rozvod) během těhotenství manželky, pokud je otcovství počatého dítěte uznáno jinou osobou. Podle odst. 4 manžel a manželka mají právo podat žalobu o zrušení manželství (žádost o rozvod) dřív, než dítě dosáhne jednoho roku věku, pokud je otcovství uznáno jinou osobou nebo soudním rozhodnutím, kdy jsou informace o manželovi jako otci dítěte vymazány z příslušného záznamu o narození dítěte.Podle čl. 112 odst. 1 zákona o rodině soud zjistí skutečný vztah manželů, skutečné důvody soudního sporu o rozvod, přihlíží k přítomnosti nezletilého dítěte, dítěte se zdravotním postižením (invalidy) a dalších okolností života manželů. Podle odst. 2 soud rozhodne o zrušení manželství, pokud se prokáže, že další soužití manželů a zachování manželství by bylo v rozporu se zájmy jednoho z nich, se zájmy jejich dětí, kterou jsou zásadní.Ve věci bylo rozhodnuto bez přítomnosti manžela a bez provedení jeho výslechu ve smyslu § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“), neboť manžel se k jednání nedostavil navzdory tomu, že mu byl návrh na rozvod manželství a předvolání k jednání doručeny na adresu, kterou má na území České republiky registrovánu jako platnou adresu pobytu, a to opakovaně.S ohledem na zjištění učiněná z provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že další soužití manželů a zachování manželství by bylo přinejmenším v rozporu se zájmy manželky, která popsala nevyhovující chování manžela v průběhu společného soužití, především předtím, než měl manžel opustit společnou domácnost, a to ať už šlo o vzájemné hádky, nesdílení problémů s manželkou či navázání nového vztahu ze strany manžela. Manželka jasně vyjádřila, že s manželem již nadále nechce setrvávat v manželství mj. i z toho důvodu, že o manželovi dlouhodobě nemá žádné zprávy, ani neví, kde se manžel skutečně zdržuje. V neposlední řadě pak nechce zůstávat s někým, kdo měl souhlas s rozvodem podmínit zaplacením finanční odměny. Soud proto dospěl k závěru, že skutečné důvody soudního sporu o rozvod odpovídají vůli manželky na zrušení manželství a současně přihlédl k dosavadnímu průběhu vztahu manželů, kteří spolu téměř již rok nežijí. V řízení přitom nebyla zjištěna zákonná překážka pro rozvod manželství v podobě těhotenství manželky či narození dítěte manželce v uplynulém roce.Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství, soud manželství rozvedl.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., neboť soudem nebyly shledány okolnosti, které by odůvodňovaly jejich přiznání některému z manželů.