9 C 67/2024-57 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky 49 325,47 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyně žalobkyně – , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 32 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet spolu s úrokem, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 817 Kč. K prokázání schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr byly předloženy jeho osobní doklady, doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdkyně žalobkyně si rovněž vyžádal informace z veřejných registrů. Pro případ prodlení žalovaného s placením splátek byla v článku 6 části B) smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou, se kterou by se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů až do případného zesplatnění úvěru. Žalovaný sjednané splátky nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dnů, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, k úhradě celé dlužné částky. Ode dne následujícího po zesplatnění (, datum, ) vznikl žalobci nárok na zaplacení úroku ve výši 26,16% ročně z celkové dlužné jistiny ve výši 31 668,95 Kč (nesplacená jistina, dlužné úroky a smluvní pokuty ke dni zesplatnění), a dále též na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny [dle článku 6. část B) smlouvy]. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní a společným prohlášením smluvních stran ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným z z předmětné smlouvy o úvěru postoupena žalobkyni s účinností od , datum, , přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru dle žalobkyně činí 31 668,95 Kč na jistině, dlužné smluvní pokuty ve výši 12 769314 Kč a 4 887,38 Kč na úrocích kapitalizovaných ke dni zesplatnění. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek, které žalovaný ani přes tuto předžalobní upomínku neuhradil.2. V podání doručeném soudu dne , datum, žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), když před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, a to především z informací získaných od žalovaného, jež žalovaný uvedl při žádosti o poskytnutí úvěru, zejména z výše jeho příjmu doloženého výpisy z účtu (potvrzení o přijetí mzdy v měsíci , Anonymizováno, ).3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K jednáním nařízeném na , datum, se žalovaný nedostavil (bez omluvy), a proto soud jednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 32 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet spolu s úrokem, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 817 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s placením splátek byla v článku 6 části B) smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou, se kterou by se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů až do případného zesplatnění úvěru; pro případ prodlení s plněním dlužné jistiny po zesplatnění úvěru pak byla sjednána smluvní pokuta z jistiny (zahrnující jak jistinu, tak i nesplacený úrok) ve výši 0,1% za každý den prodlení.5. Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného k zaplacení poskytnutého úvěru ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když výše poskytnutého úvěru, resp. splátek (ve výši , částka, měsíčně) odpovídala reálným možnostem žalovaného, tj. jeho příjmu cca , částka, měsíčně doloženým potvrzením o příchozí úhradě mzdy na účet žalovaného za měsíce březen až květen 2022 a výdajům stanoveným právní předchůdkyní žalobkyně na základě interního ekonomického modelu ve výši , částka, (prokázáno potvrzením o připsání mzdy na účet žalovaného v měsíci březen až květen 2022, hodnocením klienta). Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že žalovaný ke dni podání žádosti o úvěr nemá žádný záznam v registru SOLUS, výpisu z nebankovního registru klientských informací a v insolvenčním rejstříku (prokázáno výpisy z uvedených registrů ke dni , datum, ).6. Z přehledu čerpání a úhrad bylo soudem zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal dne , datum, , přičemž uhradil toliko 2 splátky (, datum, a , datum, ). Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s úvěrovou smlouvou [čl. 6 oddílu B) úvěrové smlouvy] úvěr zesplatnila (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, a oznámením o zesplatnění ze dne , datum, ). Pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy byla rámcovou smlouvou ze dne , datum, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní a společným prohlášením smluvních stran ze dne , datum, postoupena žalobkyni s účinností od , datum, , přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno. (prokázáno společným prohlášením ze dne , datum, spolu se sezname postoupených pohledávek a oznámením o postoupení ze dne , datum, spolu s poštovním podacím lístkem z , datum, ). Žalovaný na dlužných částkách nezaplatil ničeho. Zaslání předžalobní upomínky ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř. má soud za prokázané z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, včetně kopie podacího lístku.7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.8. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).9. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.11. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.15. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského