9 C 86/2024-153 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky 12 997,64 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že se žalovanou uzavřely smlouvu o povoleném přečerpání běžného účtu, jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky pro povolené přečerpání účtu, a na základě které jí umožnila přečerpat její běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu 25 000 Kč. Úroková sazba takto poskytnutých prostředků byla sjednána 18,90 % ročně. Poskytnuté prostředky měly být spláceny automaticky z účtu žalované, která byla povinna zajistit na účtu k poslednímu dni každého kalendářního měsíce dostatečný zůstatek pro měsíční úhradu úroků, poplatků a případných úroků z prodlení. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, když před poskytnutím úvěru vyhodnotila finanční situaci žalované na základě doložené výše příjmů, výdajů a zadluženosti. Protože se žalovaná ocitla v prodlení se sjednanými splátkami, využila žalobkyně svého oprávnění a prohlásila všechny pohledávky z poskytnutého povoleného přečerpání účtu splatnými ke dni 17. 4. 2023 a žalovanou vyzvala k zaplacení částky 24 997,64 Kč na dlužné jistině, 615,04 Kč na dlužném smluvním úroku a 5,59 Kč na úroku z prodlení. Částečné úhrady žalobkyně započetla na úhradu jistiny dluhu. Ke dni 22. 1. 2024 žalovaná dlužila žalobkyni na jistině částku 12 997,64 Kč, na dlužném smluvním úroku od 1. 4. 2023 do 17. 4. 2023 částku 615,04 Kč a na úroku z prodlení od 17. 4. 2023 do 22. 1. 2024 částku 1 230,30 Kč. Žalovaná na dluh ani přes předžalobní upomínku nic neuhradila.2. V podání doručeném soudu dne , datum, žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), když před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr, a to jednak z informací získaných od žalované a uvedených v žádosti o poskytnutí úvěru, a jednak z informací získaných z výpisů z běžného účtu žalované vedeného u žalobkyně. Takto žalobkyně zjistila výši příjmů žalované za posledních 5 měsíců a průměrnou výši výdajů a vypočetla platební kapacitu žalované. Žalobkyně rovněž ověřila zadluženost žalované lustrací Insolvenčního rejstříku a úvěrových registrů BRKI (Bankovní registr klientských informací) a NRKI (Nebankovní registr klientských informací) a na základě získaných informací vyhodnotila rizikovost žalované.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.5. Z předložených listinných důkazů (žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, , předsmluvní informace ke kontokorentu, smlouvy o kontokorentu ze dne , datum, , záznamu o podpisu klienta ze dne , datum, , Obchodních podmínek pro kontokorent, sazebníku ČSOB, 1. upomínky ze dne , datum, , 1. výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne , datum, , oznámení o zesplatnění ze dne , datum, s potvrzenou dodejkou o převzetí zásilky, oznámení o zesplatnění ze dne , datum, s kopií vrácené obálky, předžalobní výzvy včetně podacího archu, stavu dlužné jistiny a příslušenství) má soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne , datum, elektronickou formou prostřednictvím služeb elektronického bankovnictví žalobkyně smlouvu o kontokorentu č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“), na základě které žalované poskytla k jejímu účtu č. , tel. číslo, neúčelový úvěr do výše úvěrového limitu 25 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou 18,90 % ročně (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěru ze dne , datum, , čl. I odst. 1, čl. II odst. 1, 2 smlouvy a záznamem o podpisu klienta ze dne , datum, ). Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vracet tak, že k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce zajistí na svém účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků, poplatků, úroků z prodlení a smluvní pokuty (prokázáno čl. V odst. 2 smlouvy). Pro případ prodlení žalobkyně se žalovanou sjednaly mj. úrok z prodlení v zákonné výši (prokázáno čl. VI odst. 1 smlouvy). Žalobkyně žalované jako spotřebiteli poskytla předsmluvní informace ke kontokorentu (prokázáno předsmluvními informacemi ke kontokorentu). Součástí smluvního ujednání je mj. také oprávnění žalobkyně zesplatnit úvěr, poruší-li žalovaná své smluvní povinnosti s tím, že bližší podrobnosti upravují Obchodní podmínky pro kontokorent (prokázáno čl. VI odst. 3 smlouvy). Žalovaná se ocitla splácením svých peněžitých závazků v prodlení, a proto jí žalobkyně zaslala 1. upomínku se lhůtou 30 dnů k uhrazení dlužné částky (prokázáno čl. 9.2. Obchodních podmínek pro kontokorent, 1. upomínka ze dne , datum, ). Žalovaná dluh neuhradila, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěrů a k 17. 4. 2023 prohlásila všechny své pohledávky ze smlouvy za splatné a vyzvala žalovanou k zaplacení celé dlužné částky do 1. 5. 2023 (prokázáno čl. 9.2. Obchodních podmínek pro kontokorent, oznámením o zesplatnění ze dne , datum, s kopií vrácené obálky). Žalovaná na dluh, ani přes předžalobní upomínku, nic neuhradila (prokázáno předžalobní výzvou k okamžitému zaplacení duhu ze dne , datum, s kopií podacího archu).6. Soud má rovněž za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr, když vycházela z průměrného měsíčního příjmu žalované ve výši , částka, (přičemž tato částka činila průměrnou výši měsíčního příjmů za posledních 5 měsíců dle běžného účtu žalované), a výdajů žalované ve výši , částka, (přičemž tato částka vycházela z transakcí na běžném účtu žalované a údajů deklarovaných v žádosti o poskytnutí úvěru o způsobu bydlení, počtu členů domácnosti a vyživovacích povinností). Žalobkyně rovněž ověřila zadluženost žalované v rejstřících bankovních a nebankovních úvěrů (BRKI a NRKI) a v insolvenčním rejstříku (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěru a výpisy z běžného účtu žalované). Na základě získaných informací pak žalobkyně vyhodnotila, že žalovaná má platební kapacitu ve výši , částka, , a že je schopná hradit měsíční splátku úvěru dle smlouvy ve výši 1 250 Kč.7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.8. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.10. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisům dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku