9 C 9/2024-53 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku č. I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet formou měsíčních splátek ve výši 1,75% sjednaného úvěrového rámce, a to včetně sjednaného úroku ve výši 13,9% ročně a poplatků, a to do 20. dne v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně. Žalovaný načerpal úvěr ve výši , částka, , na který hradil částku , částka, . Protože se ocitl v prodlení se splátkou po dobu delší jak 3 měsíce, žalobkyně ke dni , datum, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Žalovaný na dluh již dále neplnil ani na základě předžalobní výzvy. Dlužná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Smluvní pokuta byla vyčíslena dle čl. 7.1 úvěrových podmínek, dle níž je žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši , částka, za každé prodlení s plněním splátek. Náklady na vymáhání pak odpovídají smluvnímu ujednání v úvěrových podmínkách (čl. 7.1), dle nichž činí náklady za měsíc vymáhání , částka, . Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.2. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.3. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet formou měsíčních splátek ve výši 1,75% sjednaného úvěrového rámce, a to včetně sjednaného úroku ve výši 13,9% ročně a poplatků, a to do 20. dne v měsíci; nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně. (prokázáno smlouvou č. , hodnota, úvěrovými podmínkami). Dle článku 7.1 úvěrových podmínek je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 500 Kč v případě prodlení s kteroukoliv splátkou a náklady na vymáhání. Jak prokazuje přehled čerpání úvěru spolu s opisem výpisu proplacení smlouvy a potvrzení , právnická osoba, ze dne 23.1.2024, žalovaný načerpal úvěr ve výši 101 584,96 Kč, na který hradil částku 4 998 Kč. Protože se ocitl v prodlení se splátkou po dobu delší jak 3 měsíce, žalobkyně ke dni 19.7.2023 úvěr zesplatnila (v souladu s 6.1 úvěrových podmínek) a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky (prokázáno dopisem ze dne 19.7.2023 spolu s poštovním podacím archem). Jak prokazuje předžalobní výzva ze dne 14.9.2023 spolu s poštovním podacím archem, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 101 332,80 Kč, která zahrnuje jistinu, smluvní pokutu v celkové výši 1 000 Kč a náklady na vymáhání ve výši 900 Kč. Jak bylo prokázáno potvrzením o provedení ověření bonity klienta, žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala osobní a majetkové poměry žalovaného, kdy zjistila měsíční příjmy žalovaného ve výši 27 000 Kč, náklady na domácnost měsíčně ve výši 8 000 Kč, žádné negativní poznatky nebyly zjištěny ani lustrací CEE, ISIR, SOLUS a NRKI.4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.8. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., na jejímž základě žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil řádně a včas, a proto je povinna uhradit i sjednanou smluvní pokutu (§ 2048 o.z.). Protože žalovaný dluh doposud neuhradil, dostala se ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu důvodnou.9. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dospěl soud k závěru, že žalobkyně dostála své povinnosti a schopností žalovaného poskytnutý úvěr splácet se před jeho poskytnutím zabývala. Lustrovala veřejně dostupné rejstříky, ve kterých bylo lze ověřit majetkové poměry žalovaného, vycházela z příjmu 27 000 Kč a nákladů na domácnost 8 000 Kč (což jsou reálně dosažitelné částky); pokud vyhodnotila, že je žalovaný schopen takový úvěr splácet (výše splátky činila cca částku do 2 000 Kč), její úvaha byla přiměřená.10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení ve výši 23 946,40 Kč.. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 054 Kč Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), náleží odměna ve výši 5 1800 Kč, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby [za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu] a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 3 452,40 Kč.11. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).