10 C 49/2025-49 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku I rozsudku z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , uzavřené se žalovanou prostřednictvím služeb elektronické komunikace, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované neúčelový úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 10,90 % p. a. nejpozději do , datum, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy do 15. dne v kalendářním měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek, a proto žalobkyně v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami zesplatnila celou úvěrovou pohledávku ke dni , datum, . Celková výše žalované pohledávky zahrnuje nesplacenou část jistiny úvěru ve výši , částka, a úvěrové poplatky ve výši , částka, podle sazebníku, jenž byl součástí uzavřené smlouvy. Žalovaná však do dnešního dne žalovanou částku neuhradila ani přes zaslání předžalobní upomínky ze dne , datum, . Žalobkyně dále podáním ze dne , datum, doplnila, že před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru posuzovala schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí a v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to z informací získaných z bankovních registrů klientských informací stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím SOLUS, dále z insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků na dálku smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, na dobu 72 měsíců do , datum, a žalovaná se jej zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 10,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách , částka, měsíčně splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Nedílnou součástí smlouvy byly mj. všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele a sazebník. Pro případ opožděných plateb byl mezi účastníky sjednán poplatek za zaslání první a každé další upomínky (oznámení o neprovedení splátky) ve výši , částka, (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, , všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele a sazebníku). Žalovaná úvěr čerpala dne , datum, , avšak uhradila pouze 14 splátek, poslední dne , datum, (zjištěno z historického výpisu ke dni , datum, ), proto ji žalobkyně výzvou ze dne , datum, vyzvala k okamžitému splacení dluhu nejpozději do , datum, s upozorněním, že nebude-li dlužná částka v této době uhrazena, stane se celý dluh okamžitě splatným (zjištěno z poslední výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne , datum, včetně obálky vrácené zásilky). Žalobkyně odeslala žalované předžalobní upomínku ze dne , datum, (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne , datum, , včetně poštovního podacího archu). Žalovaná netvrdila, tedy ani neprokázala, že by žalovanou částku, byť i částečně, uhradila.5. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr, který se žalovaná zavázala společně se souvisejícími a sjednanými poplatky za služby žalobkyni vrátit. Protože žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila, vyzvala ji žalobkyně k okamžité úhradě poskytnutého a dosud nesplaceného úvěru ve výši , částka, s příslušenstvím a úvěrových poplatků za zaslání upomínek a za pojištění schopnosti splácet úvěr v celkové výši , částka, . Žalovaná však požadovanou částku neuhradila. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně žalovaného příslušenství, neboť včasným neuhrazením dluhu se žalovaná dostala do prodlení, čímž žalobkyni vznikl též nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.).13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, sestávající ze soudního poplatku ve výši , částka, a z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, (dále jen „a. t.“), za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. z tarifní hodnoty , částka, po , částka, za jeden úkon právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), včetně paušální náhrady hotových výdajů ve výši 3 x , částka, podle § 13 odst. 1, 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. , částka, , podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 14a odst. 1 a. t., neboť zástupce žalobkyně doložil, že je jejím plátcem.14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)