18 C 13/2025-71 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částky , částka, , úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Uvedla, že dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) s žalovanou Smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve znění Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , a to za pomoci prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně do , datum, částku , částka, s příslušenstvím. Úvěr žalovaná čerpala bezhotovostně. Úvěruschopnost žalované byla posouzena na základě nahlídnutí do registrů. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a v důsledku toho jí vznikla povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se svým právním předchůdcem Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy postoupena na žalobkyni ke dni , datum, . Žalobkyně zaslala žalované poslední upomínku před podáním žaloby ze dne , datum, . Žalovaná však ničeho neuhradila.2. K žádosti soudu o předložení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že těmito důkazy nedisponuje a vzala částečně žalobu zpět, a to co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, a co do smluvní pokuty ve výši , částka, . Soud proto v tomto rozsahu řízení podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) bez dalšího zastavil, když k tomu nepotřeboval vyjádření žalované (výrok II.).3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili, ač jim byla oběma řádně doručena, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, z nichž zjistil následující skutkový stav:5. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které bylo žalované umožněno čerpat úvěr ve výši , částka, (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ). Následně byl dne 17. 10. 20223 uzavřen dodatek k této smlouvě č. , hodnota, , kterým došlo k posunutí splatnosti dosavadního úvěru do , datum, a žalovaná se zavázala zaplatit za změnu smlouvy poplatek ve výši , částka, (zjištěno z dodatku č. , hodnota, ). Téhož dne byl uzavřen dodatek č. , hodnota, , kterým byl navýšen úvěrový rámec na částku , částka, (zjištěno z dodatku č. , hodnota, ). V období od , datum, do , datum, načerpala žalovaná od právního předchůdce žalobkyně úvěr ve výši minimálně , částka, (zjištěno z výpisu z účtu vedeného u , právnická osoba, ). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ke dni , datum, ve výši , částka, (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek, společného prohlášení smluvních stran o uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a potvrzení o úhradě portfolia 4/2024 ze dne , datum, ). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, , který jí byl odeslán následujícího dne (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a dokladu o odeslání). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši , částka, v dodatečné lhůtě do , datum, (zjištěno z výzvy žalobkyně ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání). Následně ještě přípisem právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, a předžalobní výzvou ze dne , datum, (viz výzva , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání a výzva před podáním žaloby ze dne , datum, Kč).6. Z dalších předložených listin soud nezjistil žádnou pro posouzení věci podstatnou skutečnost.7. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při poskytování spotřebitelského úvěru pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem.15. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména (krom jiných) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Podle odstavce 4 má poskytovatel tuto povinnost po dobu 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Podle odstavce 4 má tuto povinnost i právní nástupce poskytovatele úvěru.16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný zamýšleli uzavřít smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru.18. Protože žalobkyně nebyla schopna doložit konkrétní doklady o zkoumání úvěruschopnosti žalované, čímž porušila svou zákonnou povinnost, jde tato skutečnost k její tíži a soudu proto nezbylo než vyhodnotit skutkový stav tak, že úvěruschopnost žalované nebyla zkoumána řádně. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní, Anonymizováno19. Zákonem stanoveno