18 C 57/2025-53 — Okresní soud Praha-východ

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady jedné třetiny toho, co žalobkyně plnila (včetně nákladů na pověřenou osobu) v souvislosti se škodní událostí ze dne , datum, podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“). Uvedeného dne bylo vozidlem , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, způsobena věcná škoda ve výši , částka, na vozidle RZ: , SPZ, , jehož vlastníkem je , jméno FO, , bytem , adresa, . K datu dopravní nehody žalovaný neměl na své shora uvedené vozidlo uzavřenu pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni proto vznikla povinnost k úhradě škody způsobené provozem vozidla žalovaného podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona. Žalobkyně pověřila likvidací škodní události třetí osobu podle § 24 odst. 9 zákona a v návaznosti na závěry šetření škodní události vyplatila poškozenému částku , částka, a třetí osobě náklady spojené s vyřízením případu ve výši , částka, , celkem tedy , částka, . Žalobkyně se v řízení domáhá zaplacení 1/3 těchto nákladů, jak jí tento nárok vyplývá z § 24 odst. 9 zákona, ve výši , částka, . Splatnost tohoto nároku nastala na základě výzvy ze dne , datum, ke dni , datum, . Dlužnou částku však žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, .2. Elektronickým platebním rozkazem ze dne , datum, , č. j. EPR , č. účtu, -6, soud žalovaného v souladu s ustanovením § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s platebním rozkazem. Zároveň soud žalovaného uvedeným platebním rozkazem poučil o následcích nesplnění této výzvy. Zásilka obsahující elektronický platební rozkaz a návrh na jeho vydání byla žalovanému doručena dne , datum, .3. Dne , datum, žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu, aniž by se ve věci vyjádřil. Odpor nebyl do dnešního dne o vyjádření doplněn.4. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nevyjádřil ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30denní lhůtě ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, která marně proběhla dnem , datum, , jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má proto za to, že žalovaný nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro uznání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro uznání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”)), b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. § 13 z. ř. s. ve spojení s § 367, § 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, , právnická osoba, .Beck, str. 332, bod 5 a 6).5. V posuzované věci se jedná o spor z titulu náhrady jedné třetiny plnění poskytnutého v souvislosti se škodní událostí ze dne , datum, podle § 24 odst. 9 zákona. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír.6. S ohledem na shora uvedené má tak soud s odkazem na ustanovení § 114b o. s. ř. za to, že žalovaný uznal nárok, který je žalobou uplatňován, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř.7. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud podle § 153a odst. 4 o. s. ř. nenařizoval jednání a ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. ve znění od , datum, a dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. ve znění do , datum, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .