21 C 229/2024-371 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 2. 7. 2024 domáhala zaplacení částky 204.256,26 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastnice a jejich matka, paní , jméno FO, , narozená 3. 1. 1942, zemřelá 31. 1. 2020, posledně bytem , adresa, mají ve svém podílovém spoluvlastnictví pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, . Žalobkyně má ve svém výlučném vlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6, žalovaná spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6 a matka účastnic spoluvlastnický podíl o velikosti id. 2/3. Žalovaná užívá nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalobkyně je z užívání nemovitostí zcela vyloučena. Po smrti otce účastnic před 14 lety vyměnila žalovaná (údajně na žádost matky) všechny zámky a zamezila žalobkyni přístup do nemovitostí. Žalobkyně se snažila si přístup do nemovitosti zajistit a opakovaně projevila zájem o předání klíčů. Žalovaná naposledy vyměnila klíče od nemovitostí v roce 2020. Žalobkyně dopisem ze dne 4. 9. 2023 vyzvala žalovanou k předání klíčů a k umožnění nerušeného přístupu do domu. Žalovaná dopisem ze dne 8. 5. 2024 nabídla předání klíčů od branky. Tato nabídka nebyla vážně míněná. Žalovaná klíče nepředala. Žalovaná přidělila žalobkyni k (omezenému) užívání část nemovitostí svým rozhodnutím spoluvlastníka učiněného dopisem ze dne 8. 5. 2024. Toto rozhodnutí napadla žalobkyně žalobou, o níž se u zdejšího soudu vede řízení pod sp. zn. 35 C 198/2024. Žalobkyně odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 283/2020. I kdyby bylo rozhodnutí spoluvlastníka souladné se zákonem, žalovaná se bezdůvodně obohacuje na její úkor, neboť žalobkyně nadále a výlučně z důvodů na straně žalované nedisponuje klíči, aby se do jí přidělené části nemovitostí dostala; zadní trakt je přístupný samostatným vchodem ze zahrady, k hlavní brance ale žalobkyně nedisponuje klíči. Dopisem ze dne 16. 5. 2024 vyzvala žalobkyně žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 210.000 Kč za období od 1. 6. 2021 do 31. 5. 2024. Žalobkyně má za to, že obvyklé měsíční nájemné za užívání nemovitostí jako celku činí 35.000 Kč. S ohledem na promlčecí dobu uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí jako celku ve výši 204.256,26 Kč, a to za období od 1. 7. 2021 do 31. 5. 2024. Období od 1. 7. 2021 do 31. 5. 2024 se rovná 1.066 dnům (tj. 191,61 x 1.066). Žalovaná dopisem ze dne 29. 5. 2024 nárok žalobkyně odmítla.2. Žalovaná ve vyjádření z 2. 9. 2024 s žalobou nesouhlasila a navrhovala, aby byla zamítnuta. Namítala, že v rámci dědického řízení po zemřelé matce by měla nabýt i podíl po matce ve výši id. 2/3. Dědictví nebylo dosud projednáno, neboť žalobkyně napadla závěť po zemřelé matce. Žalovaná sama nemovitost neužívá. Pouze provádí běžnou údržbu a hradí náklady na služby s provozem nemovitosti, tak aby nedošlo k poškození nemovitosti.3. V doplňujícím vyjádření z 26. 9. 2024 žalovaná uvedla, že lze očekávat, že po ukončení dědického řízení bude žalovaná zapsána v katastru nemovitostí jako většinový spoluvlastník v rozsahu id. 5/6. Dědictví se nabývá úmrtím zůstavitele, toto nabytí je však potvrzováno zpětně. Značné prodloužení přechodného stavu mezi nabytím a potvrzením dědictví vyvolala právě žalobkyně. Na začátku dědického řízení se účastnice pohádaly, žalobkyně zamkla žalovanou v domě a utekla. Žalovaná pak byla nucena vyměnit klíče. Žalovaná je přesto ochotna předat žalobkyni klíče. Stav domu je takový, že naprosto neumožňuje bydlení bez provedení poměrně rozsáhlých a nákladných stavebních úprav, a chátrá. Nemožnost užívání nemovitostí k účelu, pro který jsou určeny, má zásadní dopad i na posuzování jakéhokoliv bezdůvodného obohacení. Stav nemovitostí je takový, že vylučuje možnost vzniku bezdůvodného obohacení. Rozdělení nemovitostí na dvě samostatné jednotky reálně možné není. Takto založené společné užívání částí domu by vedlo k mnoha dalším sporům. Existence či neexistence platného rozhodnutí většinového spoluvlastníka a též otázka spoluvlastnických poměrů jsou otázkami podstatnými pro rozhodnutí v tomto řízení, které jsou řešeny v jiném řízení. Žalovaná proto navrhla, aby soud řízení přerušil do právní moci rozhodnutí v řízení vedeném u nadepsaného soudu pod sp. zn. 35 C 198/2024. Žalovaná současně vznesla námitku promlčení s tím, že jakýkoliv nárok přede dnem 1. 7. 2021 je promlčen.4. Žalobkyně v replice z 7. 11. 2024 uvedla, že námitka žalované, že nemovitosti neužívá, není pro posouzení věci důležitá. Odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 283/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 4216/2013, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 25 Cdo 2029/2003, ze dne 8. 1. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2739/2012, a ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1069/2015. Žalobkyně neměla k dispozici klíče od branky a nemohla užívat ani tu část nemovitostí, kterou jí žalovaná určila k užívání svým rozhodnutím spoluvlastníka, jež žalobkyně napadla v jiném soudním řízení. I pokud by žalobkyně dlouhodobě nejevila zájem o užívání nemovitostí, nevzdávala by se tím nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Jde-li o žalovanou tvrzený stav nemovitostí, musí to jednoznačně jít k tíži žalované, neboť žalobkyně nemůže za tento stav odpovídat, když do nemovitostí nemohla vstoupit od smrti svého otce před 14 lety. Po žalobkyni nelze rozumně požadovat, aby žalované kompenzovala náklady na užívání nemovitostí, které v důsledku protiprávního jednání žalované užívat nemohla. V žádném případě nelze tvrdit, že by stav nemovitostí, vylučoval nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Námitka promlčení je bezpředmětná, když žalobkyně nárok požaduje za období po 1. 7. 2021. Ani skutečnost, že by existoval na straně žalované právní důvod k výlučnému užívání nemovitostí, nevylučuje oprávnění žalobkyně domáhat se po žalované peněžitého plnění. Skutečnost, zda se jedná o bezdůvodné obohacení za neoprávněné vyloučení z užívání nemovitostí, nebo o náhradu za (byť oprávněné) omezení vlastnického práva, je otázkou právní.5. V dalším vyjádření z 19. 12. 2024 žalovaná namítala, že obchodní smlouva k odběru plynu jako klíčovému zdroji energie pro vytápění domu byla ukončena dne 8. 8. 2022, a dne 13. 11. 2023 byla znovu uzavřena. Žalovaná musela nechat znovu zapojit plyn, zařídit revizi a s ohledem na výhrady revizního technika byly nutné úpravy kotle. Vytápění tak bylo uvedeno do provozu až na přelomu ledna a února 2024. Instalace elektřiny je dlouhodobě ve velmi špatném stavu. V přízemí nefunguje žádná zásuvka, v patře jen některá. V garáži je elektroinstalace zcela nefunkční. Žalovaná skutečně zvažovala odpojení elektřiny. Po matce účastnic zůstaly v domě dva mrazáky i s obsahem potravin. Větší si i s obsahem odvezla žalobkyně, a to se souhlasem žalované. Žalobkyně od té doby zapíná jistič pouze krátkodobě a v případě potřeby odběru elektřiny, zejména pro čerpadlo vody a sekačku. Podobná situace je i s rozvody vody. Pro stálé bydlení bude třeba výměna prakticky celé instalace. Voda teče velmi slabě a je rezavá. Žalovaná měla ohledně údržby velmi limitované možnosti již s ohledem na skutečnost, že spoluvlastnický podíl v rozsahu id. 2/3 byl dlouhodobě součástí pozůstalosti v neukončeném dědickém řízení. K délce tohoto řízení pak podstatným způsobem přispěla i žalobkyně, neboť bylo třeba řešit její dědickou žalobu. Žalobkyně se nikdy na údržbě nemovitostí nepodílela. Na zahájení nejnutnějších udržovacích prací žalobkyně reagovala podnětem adresovaným stavebnímu úřadu. Žalobkyně měla již od smrti matky účastnic klíče od zadního traktu i od branky, a to až do dne 15. 7. 2020. Ten den si žalobkyně vzala i klíče žalované s tím, že si potřebuje udělat jejich kopie. Následně ale žalovaná zjistila, že se žalobkyně do domu vrátila a brala si věci z garáže. Na dotaz žalované, kdy jí žalobkyně klíče vrátí, pak žalobkyně odpověděla, že za týden, což bylo totéž jako by je odmítla vrátit, protože žalovaná jezdila na zahradu krmit slepice a ty samozřejmě bez potravy a vody tak dlouho nevydrží. Žalovaná proto byla nucena klíče i zámky vyměnit. Žalobkyně se nikdy nedomáhala vstupu do domu. Žalovaná nikdy neobdržela žádný dopis. Žalobkyně dlouhodobě neprojevila o nemovitosti a vstup do domu zájem. Žalovaná vznesla námitku započtení. Žalobkyně za žalovanou inkasovala pachtovné za pozemky parc č. 338 o výměře 24.078 m2 a parc č. 352 o výměře 18.699 m2 na základě pachtovní smlouvy 30. 12. 2019. Pachtovné bylo poskytnuto panem , jméno FO, k rukám žalobkyně, která si přijaté plnění ponechala. Žalovaná pak má nárok z pachtovného na plnění ve výši 17.111 Kč. Do dnešního dne tuto částku ze strany žalobkyně neobdržela. Od února 2020 žalovaná na nemovitosti vynaložila následující náklady: SIPO 3.263 Kč, elektřinu 31.113,73 Kč, plyn 79.848,85 Kč, připojení plynoměru 1.800 Kč, vodné a stočné 2.847 Kč, poplatek za svoz TKO 3.113 Kč, přičemž vše