24 C 32/2024-505 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky , tel. číslo, , , částka, s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že kupní smlouvou z , datum, přešlo na žalobkyni vlastnické právo k pozemkům v lokalitě , jméno FO, . S vlastnickým právem k pozemkům přešlo i pravomocné územní rozhodnutí , právnická osoba, v Líbeznicích, stavebního úřadu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, na stavbu 92 rodinných domů, 7 bytových domů, související inženýrské sítě a infrastruktury. V době nabytí vlastnického práva byla lokalita , jméno FO, vedena územním plánem obce , adresa, jako plocha zastavitelná, bylo též vydáno územní rozhodnutí. Předchozí vlastník lokality , jméno FO, uzavřel , datum, s žalovanou smlouvu o spolupráci. V souvislosti s realizací výstavby v lokalitě , jméno FO, předchozí vlastník této lokality žalované uhradil poplatek za připojení na kanalizaci, zejména čističku odpadních vod , částka, , žalovaná však tuto částku na realizaci výstavby v lokalitě , jméno FO, nikdy nepoužila. Dne , datum, byla uzavřena smlouva o spolupráci mezi žalobkyní a žalovanou, žalovaná se zavázala umožnit výstavbu na pozemcích žalobkyně v lokalitě , jméno FO, . Žalovaná v článku I. odst. 3 smlouvy deklarovala zájem o stavbu 217 rodinných domů a 2 komerčních budov v lokalitě , jméno FO, . Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaná nebude klást žalobkyni překážky v získání potřebných veřejnoprávních povolení nutných k realizaci projektu žalobkyně. Smlouva o spolupráci byla uzavřena po vypršení platnosti zmíněného územního rozhodnutí , právnická osoba, v Líbeznicích, tedy v době, kdy neexistovalo povolení k provedení výstavby. Smlouvou o spolupráci žalovaná deklarovala pozitivní postoj k realizaci projektu žalobkyně. V rámci soustavného ujišťování žalované o ochotě žalované splnit její povinnosti z této smlouvy žalovaná po žalobkyni požadovala zakoupení pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, pro zřízení další příjezdové komunikace k ostatním pozemkům žalobkyně. Žalobkyně v dobré víře ve splnění povinností žalované z uvedené smlouvy vyhověla, pozemek zakoupila za , částka, . Po uzavření smlouvy o spolupráci žalobkyně vyvíjela aktivitu směřující k realizaci projektu. Dne , datum, podala žalobkyně návrh na zahájení řízení o vydání územního rozhodnutí pro umístění stavby – inženýrských sítí v lokalitě , jméno FO, . Toto řízení bylo přerušeno s tím, že byla žalobkyně vyzvána k doplnění krom jiného souhlasu obce , adresa, s napojením lokality , jméno FO, na stávající vodovodní řad. Žalobkyně vedla od března 2011 do počátku roku 2013 intenzivní jednání s obcí , adresa, ohledně uzavření smlouvy o prodeji části užívacích práv k vodárenskému systému, čímž by došlo k odpadnutí překážky pro další vedení řízení o vydání územního rozhodnutí. Tato jednání vyústila v podpis smlouvy o prodeji části užívacích práv k vodárenskému systému. Od října 2012 se pokoušela se žalovanou uzavřít plánovací smlouvu podle § 66 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „StavZ“), žalovaná však návrh plánovací smlouvy odmítla. Dne , datum, byl zveřejněn návrh nového územního plánu žalované, kterým bylo navrženo přeložit plochy lokality , jméno FO, z ploch zastavitelných do ploch územní rezervy. Dne , datum, zastupitelstvo obce , adresa, usnesením schválilo návrh zadání územního plánu obce , adresa, , který navrhoval přeřadit plochu lokality , jméno FO, z ploch zastavitelných do ploch územní rezervy. Proti tomuto návrhu žalobkyně aktivně brojila, když v zákonné lhůtě dne , datum, uplatnila své námitky. Dne , datum, žalovaná přijala nový územní plán, kde pozemky v lokalitě byly zařazeny do územní rezervy, čímž byla znemožněna realizace projektu žalobkyně. Dne , datum, podala žalobkyně návrh, jímž se podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů domáhala, aby , jméno FO, soud v Praze nový územní plán, eventuálně jeho část, kterou došlo k přeřazení Pozemků do ploch územní rezervy, zrušil. Rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , , jméno FO, soud v Praze nový územní plán v části týkající se Pozemků žalobkyně zrušil. Zmíněný rozsudek , jméno FO, soudu v Praze napadla žalovaná kasační stížností. O té rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , tak, že rozsudek , jméno FO, soudu v Praze zrušil a věc vrátil , jméno FO, soudu v Praze k dalšímu řízení. V návaznosti na výše uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu , jméno FO, soud v Praze rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , doručeným žalobkyni dne , datum, , znovu rozhodl o zrušení nového územního plánu ve vztahu k Pozemkům žalobkyně. Dne , datum, napadla žalovaná výše uvedený rozsudek , jméno FO, soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , kasační stížností. Rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , však Nejvyšší správní soud tuto kasační stížnost obce , adresa, zamítl. Nejvyšší správní soud přisvědčil , jméno FO, soudu v Praze, že en bloc vyloučení Pozemků žalobkyně ze zastavitelných ploch a jejich zařazení do územní rezervy neobstojí v testu proporcionality. V kontextu výše uvedeného dle žalobkyně žalovaná vydáním nového územního plánu nezákonně zasáhla do vlastnického práva žalobkyně, vydáním nového územního plánu tedy žalovaná nezákonně negativně omezila vlastnické právo žalobkyně. Nový územní plán dle žalobkyně nezákonně znemožnil využívat pozemky tak, jak je předtím žalobkyně využívat mohla a žalovaná odpovídá za škodu, která vznikla vydáním nového územního plánu, příčinou škody je podle žalobkyně nezákonný nový územní plán, kdy s ohledem na nemožnost žalobkyně využívat pozemky tak, jak je před vydáním nového územního plánu využívat mohla, je dána příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a nezákonným opatřením obecné povahy – novým územním plánem. Žalobkyně byla v pokročilém stádiu přípravy výstavby projektu a úspěšně překonala veškeré problémy spojené s výstavbou – především si obstarala dodávku vody z obce , adresa, a poté, co žalobkyně veškeré problémy spojené s výstavbou překonala, žalovaná začala aktivně konat vše proto, aby výstavba projektu nemohla proběhnout, a to nikoliv z věcného důvodu na straně žalované, ale pouze z hypotetické obavy žalované z nastalých demografických změn v území, jak potvrdil Nejvyšší správní soud. Žalobkyně nejdříve v žalobě předběžně vyčíslila škodu na částku , částka, . Při stanovení této částky žalobkyně vycházela z výše kupních cen za pozemky, doby působení nezákonného územního plánu a očekávaného výnosu investice na úrovní 15 % p. a., když v důsledku blokace finančních prostředků po dobu 56 měsíců došlo ke ztrátě 70 % (56/12*15), kdy 70 % z částky , částka, (kupní cena pozemků) odpovídá částce , částka, . Dále v důsledku nezákonného územního plánu žalobci dále vznikla majetková újma spočívající v marně vynaložených nákladech na přípravu projektové dokumentace a podkladů k žádosti o územní rozhodnutí k projektu výstavby, kterou žalobkyně v žalobě předběžně vyčíslila na částku , částka, . Následně, na základě znaleckého posudku, žalobkyně upravila výši prvního uplatněného nároku na náhradu nemajetkové újmy na částku ve výši , částka, . Při jednání dne , datum, pak žalobkyně vzala co se týče druhého uplatněného nároku žalobu co do částky , částka, žalobu zpět.2. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. K tomu uvedla, že i kdyby žalovaná prokázala, že jí škoda vznikla, tak není dána příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a zrušeným územním plánem. Podle územního plánu z roku 2006 bylo umožněno zastavění lokality , jméno FO, . V roce 2009 účastníci uzavřeli smlouvu o spolupráci. V roce 2005 bylo vydáno žalobcem uváděné rozhodnutí o umístění stavby, které však pozbylo účinků v roce 2007, neboť nebyla do dvou let od jeho právní moci podána žádost o stavební povolení. Žalobce se tak sám o rozhodnutí o umístění stavby připravil. Žádost o vydání územního rozhodnutí podal žalobce až , datum, k , Anonymizováno, . Toto řízení však bylo zastaveno, neboť žalobce přes výzvu stavebního úřadu žádost ve stanovené lhůtě nedoplnil, neboť žalobkyně nedoložila souhlas k napojení na stávající vodovodní řad v , adresa, od jeho vlastníka. To indikuje problém z hlediska zajištění zásobování záměru vodou. Samotný posudek z roku 2016 přeložený žalobkyní v řízení sp.zn. , spisová značka, zmiňuje, že je problematická situace s infrastrukturou. Právě nedostatečnou kapacitou veřejné infrastruktury odůvodňoval nový územní plán vyřazení pozemků žalobce ze zastavitelných ploch a jejich zařazení do ploch územní rezervy. Pořizovatel mimo jiné uvedl, že v zájmu obce je do budoucna hájit již vymezený rozsah zastavitelných ploch, další nové zastavitelné plochy nevymezovat a novou zástavbu realizovat v delším časovém horizontu (např. 20 let) tak, aby rozsah veřejné infrastruktury obce mohl reagovat na vývoj území (místní komunikace, inženýrské sítě, kapacita čistírny odpadních vod, kap