24 C 403/2025-37 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené žalované částky s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně zdůvodnila svou žalobu tak, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným, po posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, dne , datum, smlouvou o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úroky z úvěru ve výši 14,50 % a s poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru, splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byl žalovaný dle smlouvy povinen platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle aktuálního sazebníku, tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky. Smluvní strany také sjednaly, že právní předchůdkyně může prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaný mimo jiné dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv jeho závazku ze smlouvy. Žalovaný však své povinnosti nedodržel, sjednané splátky úvěru nesplácel řádně a včas, pročež právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni , datum, zesplatnila, o tomto byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje úhradu neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem 14,50 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z uvedené částky od , datum, do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k této výzvě však nevyjádřil, ačkoliv mu byla výzva a též žaloba doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. Žalobkyně sice nesouhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, avšak k tomu uvedla, že nesouhlasí toliko z opatrnosti, nicméně vzhledem k procesní ekonomii, tedy s ohledem na případně neúčelně vzniklé náklady řízení, pakliže by jednání bylo nařízeno, a jelikož skutkový stav zcela jednoznačně vyplývá z doložených listinných důkazů, rozhodoval soud bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli spolu dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v rámci které se dohodli, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytne úvěr ve výši , částka, , který bude veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny nejpozději do , datum, , a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, (poslední splátka v částce , částka, ), kdy první splátka byla splatná , datum, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 14,50 % ročně s tím, že úroky z úvěru se budou připisovat k jistině úvěru a žalovaný je bude platit v rámci pravidelných splátek úvěru RPSN 16,32 %). Smluvní strany se dohodly, že úvěr bude žalovaný hradit automaticky inkasem z jeho účtu č. , č. účtu, . Podle čl. 12 smlouvy v případě, že bude žalovaný v prodlení se zaplacením splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo se splacením více než dvou splátek, měla právní předchůdkyně žalobkyně právo prohlásit celý úvěr za splatný s tím, že žalovaný bude povinen jednorázově zaplatit všechny jeho dluhy z úvěru. Součástí této smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky a ceník. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěrů žalovanému posoudila schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet, když měla přehled o jeho příjmech a výdajích, neboť u ní měl veden běžný účet (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, a všeobecnými obchodními podmínkami). Žalovaný byl upozorněn na jeho dluh po splatnosti, který činil ke dni , datum, částku , částka, a současně byl upozorněn, že pakliže neuhradí dlužnou částku do stanoveného termínu , datum, , bude právní předchůdkyně žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru (prokázáno výzvou ze dne , datum, včetně podacího lístku). Žalovaný dluží na jistině částku , částka, s tím, že před podáním žaloby byl vyzván k zaplacení dlužné jistiny včetně smluvního a zákonného úroku (prokázáno výzvou ze dne , datum, ). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z uvedené smlouvy na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, dohodou o úplatě a potvrzením o zaplacení kupní ceny).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.7. Soud proto předmětné závazkové právní vztahy posuzoval podle předpisů platných ke dni jejich vzniku, tj. ke dni , datum, .8. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „obč, zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.9. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce podle ustanovení § 657 a násl. obč. zák. Smlouva byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do , datum, . Účastníci si sjednali spolu s půjčkou smluvní úrok ve výši 14,50 % ročně.10. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil smluvní úrok 14,50 % ročně. RSPN v posuzovaném případě činil 16,32 %, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze k zákonu č. 321/2001 Sb.) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské Unie, přičemž uvedenou RPSN soud posoudil jako přiměřenou. Žaloba tak byla shledána důvodnou, když žalovaný si sice půjčil peníze, avšak při splácení se dostal do prodlení, a proto byl jeho úvěr celý zesplatněn, a žalovaný má tak vůči žalobkyni, která prokázala svoji aktivní legitimaci (na kterou přešlo právo ze smlouvy postoupením pohledávek) dluh sestávající se z nesplacené jistiny (částky , částka, ). Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas, dluh do dne sjednané splatnosti neuhradil a dostal se tak do prodlení (§ 517 odst. 1 obč. zák.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.), a to ve výši smluvené a současně ve výši zákonné odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.).11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby (převzatí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění před podáním