24 C 73/2025-27 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Žalovaná byla v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami, které jsou nezbytnou součástí smlouvy, oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím Kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4.00 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla k 20. dni v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem čerpala částku ve výši , částka, , avšak celkem na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku , částka, . Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v úvěrové smlouvě a úvěr zesplatnila ke dni , datum, , žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně se tak na žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, , smluvních pokut ve výši , částka, a dále smluvních úroků ve výši 26,28% p.a. a zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných za období od 15. dne následujícího po zesplatnění úvěru, tedy od , datum, do , datum, a dále do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ještě předžalobní upomínkou ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovanou úvěrovou smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše úvěrového rámce , částka, , které žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4% z aktuálně dlužné jistiny. V průběhu trvání smluvního vztahu žalovaná čerpala , částka, , avšak celkem na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku , částka, . Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v úvěrové smlouvě a úvěr zesplatnila ke dni , datum, , žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně se tak na žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , nákladů na vymáhání ve výši , částka, , smluvních pokut ve výši , částka, a dále smluvních úroků ve výši 26,28% p.a. a zákonných úroků z prodlení kapitalizovaných za období od 15. dne následujícího po zesplatnění úvěru, tedy od , datum, do , datum, a dále do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne , datum, .5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.9. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudila její schopnost úvěr splácet. Žalobkyně nijak nedoložila, jakým konkrétním způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované a ani k tomu nedoložila potřebné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřovala zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela toliko z údajů o žalované uvedené žalovanou, podle toho žalobkyně vycházela z toho, že měsíční příjmy žalované dosahují , částka, ze zaměstnání, příjmy ostatních členů domácnosti dosahují částky , částka, a že žadatelka má jedno dítě a bydlí u rodičů. Jaké má měsíční výdaje, zda má nějaké další závazky apod. nebylo vůbec uvedeno (prokázáno potvrzením o provedení ověření bonity klienta ze dne , datum, ). Dále žalobkyně k otázce posouzení úvěryschopnosti žalované doložila již jen obecný dokument nazvaný „metodika posouzení“, který však toliko obecně popisuje způsob postupu při ověřování úvěryschopnosti žadatele o úvěr. Nic dalšího žalobkyně netvrdila ani nedoložila. Listinami, které žalobkyně předložila spolu s žalobou soudu k důkazu, nejsou měsíční příjmy ani náklady žalované nijak doloženy, ani z nich nevyplývá, že by žalobkyně údaje tvrzené jí žalovanou jakkoliv ověřila (např. pracovní smlouvou, výplatními pásky, nájemní smlouva atd.). Pokud pak žalobkyně z takto sdělených údajů bez dalšího vycházela, absolutně nemohla dle názoru soudu dostát svým povinnostem ve smyslu § 84 – 89 zákona o spotřebitelském úvěru.14. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně si stačila pouze z lustrací ve veřejně dostupných databází s tím, že žalobkyně nijak nedoložila, že by skutečně obdržela od žalované, případně ověřovala doložený příjem a výdaje žalované (které vůbec neuvedla), kdy ani dále více nespecifikovala, jaké příjmy a výdaje měly být od žalované obdrženy. Další informace o žalované nezjišťovala ani neověřovala, např. vyžádáním výpisu z účtu, na který byl úvěr poskytnut. K tomuto soud konstatuje, že žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré výdaje žalované, ale předpok